Antibiotik je dost, ale lékárníci jsou k pohledání, říká šéf Dr.Max

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi

Lékárna nebude jen výdejním místem léků a potravinových doplňků. Největší lékárenská síť Dr.Max na velké části svých poboček brzy nabídne základní konzultace a vyšetření, jako je měření tělesného tlaku, tuku či kapilární krve.

„Role lékáren jako nejdostupnějšího místa ve zdravotnické péči bude v budoucnu růst. Nikde se nemusíte objednávat, přihlašovat. Přijdete za lékárníkem, že vás bolí ucho, a může to mít úplně jednoduché řešení. Anebo prostě lékárník doporučí zajít k doktorovi,“ popsal ředitel řetězce Dr.Max Jan Žák pro SZ Byznys.

V současné chvíli má řetězec ze skupiny Penta Investments tři pilotní lékárny, které poskytují vyšetření a konzultace, ale jejich počet v první polovině roku 2024 zásadně vzroste na 180. Lékárenská síť v únoru otevřela svou 500. pobočku a v Česku už příliš nemá kam růst. A tak modernizuje a investuje do služeb.

Koncem roku 2023 se pustila do robotizace skladů a expedice na několika pobočkách. Roboti v zázemí, které připomíná miniaturní sklady e-shopů, šetří čas lékárníkům, již se víc věnují zákazníkům. Pro nákladné přestavby se však hodí jen desítky lékáren.

V rozhovoru jsme se bavili také o nedostatku léků. Penicilin už podle Jana Žáka není problém sehnat. Uvítal by však přesun výroby některých léků z Asie do Evropy.

„Mluvilo se už o tom, že by česká vláda chtěla minimálně antibiotika začít vyrábět v České republice s nějakou podporou. To je obecně krok správným směrem. Podobně jako u čipů do aut, které chyběly, se určitě nějaká část řetězce přesune do Evropy,“ říká. V sousedním Rakousku už vzniká velká továrna na antibiotické přípravky.

Dr.Max je značkou společnosti Česká lékárna holding patřící do skupiny Penta Investments. Síť lékáren se umístila na 56. místě žebříčku nejhodnotnějších ryze českých společností Česká elita, který vydaly Seznam Zprávy. V roce 2022 měl lékárenský lídr obrat 24,8 miliardy korun.

V Česku máte stovky lékáren. Je ještě prostor k další expanzi?

V únoru jsme překročili magickou hranici 500 lékáren. Ale nejde jen o samotné číslo. Pokrytí trhu už opravdu máme dostatečné na to, aby pacient našel naši lékárnu velmi rychle a byla v dojezdové vzdálenosti.

Plánujete přesto další rozšiřování poboček a uvažujete také o růstu skrze akvizice?

My se teď soustředíme na optimalizaci stávající sítě lékáren. V Česku pořád existují místa, kde bychom ještě rádi lékárny otevřeli, a určitě chceme být součástí nově vznikajících obchodních středisek. Ideální lokality jsou na jedné straně buď v blízkosti nemocnic, poliklinik nebo soukromých lékařských center, na druhé straně v nákupních centrech nebo vznikajících retail parcích. Akvizice děláme, ale těžiště vidíme především u nově otevíraných lékáren, než že bychom akvírovali nějaký větší počet těch, co už existují.

Dnes ale zákazníky víc trápí nedostatek různých léků. Sám jsem před třemi týdny sháněl penicilin. Ve dvou nemocničních lékárnách včetně Ústřední vojenské nemocnice v Praze vůbec nebyl, měl jsem štěstí až v Thomayerově nemocnici.

Myslím, že penicilin už by teď nemělo být problém sehnat jako v zimě, kdy řádily dětské nemoci. Situace se zásadně změnila, nějaké kroky se provedly. Naše aplikace i web umožňují vyhledání léků na pobočkách podle obchodního názvu i účinné látky. Pro pacienta je jednodušší podívat se dopředu, kde je lék dostupný. Takto funguje větší část trhu.

Je v současnosti problém s dostupností nějakých léků?

Objevují se lokální výpadky u některých léků, ale ne v tak masivní formě jako v případě penicilinu, který chyběl na celém trhu.

Jaké léky chybí?

Mohou se objevit nějaká zpoždění s dodávkami třeba antiparkinsonik (pozn. redakce: léky k léčbě Parkinsonovy choroby). Nebo se projevilo, že některé hollywoodské hvězdy začaly velebit hubnoucí účinky přípravku Ozempic, který je ale primárně určený diabetikům. Díky zásahu ministerstva se k léku jen tak nedostanete. To je správné, lék by měl být dostupný hlavně těm, kteří ho nezbytně potřebují.

A teď k příčině. Proč se stane, že důležitý lék jako je penicilin chybí? Já jsem odpověď od lékárníků nedostal. Je problémem, že se vyrábějí v Číně?

Vždycky byl nějaký nedostatek léků spojený například s tím, že výroba se plánuje hodně dopředu. Myslím, že všechny farmaceutické firmy mají objednaný objem, nasmlouvaného výrobce. Pokud se v rámci řetězce přeruší jeden bod, což bylo vidět u antibiotik, tak ostatní výrobci nejsou schopni pokrýt poptávku tak rychle. To je jeden z důvodů. Výpadek, který jsme zažili, byl celosvětový.

My jsme součást evropského trhu a Evropa je zase součást trhu globálního. A na něm je rychlost reakce výrobců a dodavatelů spojena s tím, jaký mají výrobní plán, jak rychle jsou schopni nakoupit suroviny, protože možná už mezitím vyrábějí jiné léky. Problém v zimě byl hlavně v tom, že chyběl penicilin pro malé děti, kde se náhrada nenajde tak snadno jako u léku pro dospělé.

Vyrábí se část léků v Asii a jakou roli v tom hraje tento fakt?

Ano, léky se vyrábí převážně v Asii, dodavatelský řetězec je tak postavený.

A není to potom strategický problém, který by se měl řešit tak jako třeba výroba čipů?

Mluvilo se už o tom, že by česká vláda chtěla minimálně antibiotika začít vyrábět v České republice s nějakou podporou. To je obecně krok správným směrem. Podobně jako u čipů do aut, které chyběly, se určitě nějaká část řetězce přesune do Evropy. Je to logický, strategický záměr.

Sledujete už, že by přesun výroby začal?

Není to tak rychlé, ale vidíme například, že v Rakousku už vzniká velká továrna na antibiotické přípravky.

Hrál v nedostatku léků roli covid a přísné lockdowny v Asii?

Jedna věc je nedostupnost léků v celém řetězci. Pokud jde o covid, tak vliv mělo například i nošení roušek u nás. Dva tři roky jsme nechránili imunitu a po skončení pandemie vyběhla nemocnost nahoru rychleji, než kdokoliv očekával. A že pod vlivem nemocnosti a uzavřených hranic došlo k narušení dodavatelských tras, je jasné. A také k částečným změnám ve struktuře výroby, protože někdo, kdo je součástí dodavatelského řetězce, ten tlak nemusel ustát a jeho místo musel zaujmout někdo jiný.

Každopádně jak jste naznačil, už letos nehrozí větší výpadek, který nastal právě u penicilinu?

Věřím, že po této zkušenosti si každý snaží udělat nějakou rozumnou zásobu.

Řízení lékáren Dr.Max v České republice jste se ujal loni v březnu. Jak náročný byl uplynulý rok?

Byl pro mě extrémně zajímavý. Přišel jsem ze slovenského Dr.Maxe a nastoupil do stejné role, jen v jiné zemi. Ale totéž to rozhodně není. Zjišťujete, že je rozdílná legislativa, pravidla i hráči na trhu. Je to o učení, poznávání, seznamování se s trhem.

Kde je obtížnější řídit byznys?

Není to ani tak o řízení, ale o znalosti. Slovenský trh byl hodně o růstu. Začínali jsme tam na 270 lékárnách, teď jich je přibližně 400. Český trh je o finalizaci zajímavých míst, o doladění pokrytí ČR a o hledání nových možností budoucí role lékárny.

Je český trh více konkurenční?

Řekl bych, že ano. Náš hlavní konkurent Benu tu má silnější pozici než na Slovensku. A v silnější pozici jsou i nezávislé lékárny. Velký rozdíl mezi oběma trhy vidím v tom, že třeba nemocniční lékárny na Slovensku se spíš věnovaly zásobování nemocnic. V ČR má každá nemocnice minimálně jednu lékárnu pro veřejnost, která je na trhu velmi silným konkurentem.

Na konci minulého roku jste otevřeli první lékárny s robotizovaným skladem a expedicí. Je jedním z důvodů nedostatek kvalifikovaných lékárníků?

Je to asi ten hlavní bod. V lékárně potřebujete lékárníky a farmaceutické laboranty, kteří musí mít vystudovanou fakultu farmacie na univerzitě nebo vyšší odbornou školu. Počet kolegů je limitován, škola je náročná a počet absolventů je menší, než bychom chtěli. Pracovní síla je zkrátka vzácná a robot nám umožňuje využívat její čas výlučně na odborné činnosti. V kontaktu s pacientem ale živého lékárníka nenahradí.

Je to překážka v další expanzi?

Pro celé odvětví je převaha poptávky po lidech nad nabídkou faktor, který hraje roli. To, že zaměstnanci stárnou a nových je kvůli nízkému počtu absolventů škol málo, vás do budoucna limituje v rozvoji. Z druhé strany se vedou diskuze o přesunu dosud výlučně lékařských činností a věřím, že role lékáren jako nejdostupnějšího místa ve zdravotnické péči bude v budoucnu růst. Nikde se nemusíte objednávat, přihlašovat. Přijdete za lékárníkem, že vás bolí ucho, a může to mít úplně jednoduché řešení. Anebo prostě lékárník doporučí zajít k doktorovi. Já věřím, že lékárna bude v budoucnu místem, kde by se mělo odehrávat více kroků zdravotnické péče než dnes.

Můžete být konkrétní, jaké další služby lze v lékárně nabízet?

Letos chceme nabídnout rejstřík vyšetření a konzultací, které přispějí zejména k prevenci zdravotních obtíží pacientů. Jde například o analýzu složení těla, při níž se měří zastoupení svalů a tělesného nebo útrobního tuku, dále o měření tlaku, pulzní oxymetrii analyzující okysličení krve na periferiích těla nebo asistované sebetestování kapilární krve.

V pilotním programu už fungují tři lékárny v největších městech republiky: Praha-Modřany, Brno-Nová Osada a Ostrava-Varenská. Ještě v prvním pololetí by měl počet míst, kde budeme tento servis poskytovat, zásadně vzrůst na přibližně 180. Takže konzultační služby budou velmi dobře dostupné ve všech částech Česka.

Kolik lidí vám robotizace lékáren ušetří?

V tuto chvíli to není tolik o úsporách lidí. Stále hledáme stovky nových kolegů, protože tím, jak je odvětví feminizováno, máme 700-800 kolegyň z 5500 zaměstnanců v ČR na rodičovských dovolených.

Systém jsme zavedli na lékárny, kde jsme nebyli schopni obsloužit množství pacientů, a ti kvůli frontám odcházeli. Nejvíce robotizace pomůže lékárnám, které nejsme schopni prostorově zvětšit a mají nějaké tržby. Hlavní benefit je v tom, že lékárník nemusí trávit čas někde v zázemí, kde hledá léky, ale pomáhá mu v tom robot. Lékárník může ušetřený čas věnovat pacientovi. Je to o zlepšení zákaznické péče a také urychlení nákupu.

Celý systém připomíná robotizované sklady e-shopů v miniaturním provedení. Na to se asi nehodí každá lékárna?

Nehodí. Možnosti instalace ovlivňuje spousta faktorů. Robot je docela těžký, obvykle to nemůže být v patře. Lékárna musí mít opravdu prostorné zázemí. Časově náročné bylo softwarové propojení robota s naším informačním systémem. Podstatná je i důvěra kolegů, kteří se obávali toho, zda bude robot pracovat úplně sám. Teď už naopak vidíme ze strany kolegů velký zájem, protože systém opravdu ušetří čas, zjednoduší operativu v zázemí (čili příjem a naskladnění), dále zpřesní a zpohodlní inventuru.

Řešení je to ale finančně velmi náročné. Zavedení technologie vyjde na 5-6 milionů na jednu lékárnu a nehodí se úplně pro každou. Uvažujeme řádově o desítkách lékáren, kde bychom systém chtěli mít.

Využíváte v práci umělou inteligenci?

Umělou inteligenci využíváme třeba na analýzu výsledků a zpětných vazeb od pacientů. Spousta lidí nám píše reakce typu ano/ne, ale někteří napíší komentáře. A ty se snažíme vyhodnocovat pomocí jazykových modelů. Pořád ale sázím na fyzické lékárny a lidskou obsluhu.

Dr.Max působí v šesti evropských zemích. Jaké jsou vaše cíle v další expanzi na mapě Evropy?

V Itálii jsme koncem roku převzali 130 poboček sítě Neoapotek a v zemi tak máme 210 poboček. Celkem má Itálie 20 tisíc lékáren. Myslím, že když člověk přijde do lékárny Dr.Max v Itálii, měl by cítit hrdost z toho, že je to původem československá firma. Z toho, že jsme dokázali vybudovat životaschopný model schopný obstát v celoevropském měřítku. Pracoval jsem v německém Metru, kde jsem tenhle zdravý nacionalismus pociťoval, a pak zejména v nizozemském Aholdu jsem viděl na spolupracovnících z Nizozemska velkou hrdost, když se v zahraničí setkali s prodejnou Albert.

Jdete i cestou privátních značek. To je běžné ve farmacii?

Když se podíváte třeba do USA na řetězce typu Walgreens, do Velké Británie na lékárny Boots a jinam, uvidíte, že je to celkem běžné. Objemem jsme tím schopni nabídnout velmi zajímavou cenu i kvalitu. Naše vlastní značka je v měřítkách evropského kontinentu skutečný fenomén.

Myslel jsem, že lidé cenu u léků zase tolik neřeší.

Řekl bych, že řeší. U léků na předpis vám pojišťovna leccos uhradí, takže ani nevíte, kolik lék stojí, ale ve volném prodeji je to něco jiného. A ten není rozhodně zanedbatelný. V Česku přece jen existuje nějaké povědomí o prevenci – ukazuje to spotřeba vitaminů v zimě – a to ve chvíli, kdy nabídneme-li vitamin ve stejné kvalitě nebo vyšší, jako je třeba lipozomální vitamin C, který usnadňuje vstřebávání, pacient to registruje a na základě výhodné ceny se rozhoduje.