Kvůli solárům šli za mříže jeho synové, sám má podmínku. Fotovoltaice ale věří

Deset let čelil majitel ocelářské a dopravní skupiny Z-Group Zdeněk Zemek podezření, že podvodem dosáhl na licence, jež třem solárním elektrárnám jeho holdingu měly zajistit výhodnou výkupní cenu na 20 let.

Kauza se stala symbolem nechvalně známého českého solárního boomu, jehož následky nese domácí energetika dodnes. A s nímž se dodnes nedokázaly vypořádat úřady a soudy.

Připomeňme známý příběh: Solární elektrárny měly v letech 2009 a 2010 štědrou podporu v podobě 20 let garantované výkupní ceny ve výši 12,50 Kč za vyrobenou kilowatthodinu. Podpora zůstávala vysoká i přesto, že náklady na výstavbu solárů před tím výrazně klesaly a návratnost projektů rostla.

Politici přepálenou podporu dlouho tolerovali, až na podzim roku 2010 začali naopak prudce brzdit. Výkupní cena klesla s Novým rokem 2011 na pouhých 5,50 Kč. Solární investoři se proto snažili na poslední chvíli získat licence, aby si výhodnější podmínky udrželi. Někdy i pro instalace, které ještě nebyly dokončené. A právě to je podstatou Zemkovy kauzy.

V osm let trvajícím procesu bylo obžalováno celkem 11 lidí. Soud nakonec došel k závěru, že elektrárny Zemkova holdingu získaly licence na základě zfalšované dokumentace. Už dříve byli odsouzeni k několikaletým trestům vězení Zemkovi synové Alexandr a Zdeněk a čtyři další muži.

Zdeňka Zemka staršího soud řešil jako posledního, kvůli jeho zdravotním problémům se řízení táhlo. Nakonec ocelářský magnát uzavřel letos v říjnu se soudcem dohodu o vině a trestu. Přijal tři roky vězení s pětiletou podmínkou a s povinností uhradit osmimilionový peněžitý trest a dále odškodné státu ve výši 18,6 milionu korun.

Přestože Zemek uzavřením dohody fakticky přiznal vinu z podílu na podvodu, stále se cítí nevinný. „Justiční omyly byly, jsou a budou. A u tohoto segmentu to jednoho dne, doufám, vyplave na povrch světa,“ prohlašuje v rozhovoru pro SZ Byznys 70letý byznysmen, jehož synové strávili kvůli témuž případu ve vězení řadu měsíců.

Zemek je přesvědčen, že „tak, jako se 50. letech vedly procesy s kulaky,“ hledali se po roce 2010 exemplární viníci za chaos a špatné nastavení pravidel pro solární byznys. „Tak, jako se dřív hledal třídní nepřítel, i tady se potřeboval zase nějaký nepřítel najít,“ prohlásil.

Elektrárny Saša-Sun, Zdeněk-Sun a VT-Sun, které jsou předmětem soudního procesu, byly podle něj v závěru roku 2010 fakticky hotové. „Celý problém spočíval v tom, že na sedmdesáti tisících panelech, které byly řádně nainstalované, u tisíců nainstalovaných měničů, stovek dalších rozvodných skříní a tisíců a tisíců kilometrů kabeláže bylo nepropojených několik stovek káblíků,“ tvrdí.

ERÚ podle něj vysílalo na sklonku roku 2010 na obhlídku úředníky bez technické kvalifikace, neschopné posoudit, zda jsou instalace hotové. V závěru roku 2010 se totiž horečnatě dokončovalo takové množství instalací, že je zaměstnanci ERÚ nestíhali fyzicky kontrolovat a na obhlídky jezdili i úředníci, kteří se tím běžně nezabývali.

I když trestní soudy až po Nejvyšší soud během osmi let na základě detailního dokazování došly k závěru, že Zemkovy elektrárny se k licencím dostaly podvodem, český úřední a soudní systém si s problémem dodnes neví rady. Solární parky sice o licence přišly, v odvolacích správních řízeních je ale získávaly zpátky a dodnes se o ně soudí.

„Před rokem jsme dali na ERÚ dotaz, kolik odejmuli licencí ze všech sporných případů solárů postavených do roku 2010. A odpověď? Nula. Jedna velká nula, pravomocně ukončené není nic,“ říká Zemek. Navíc upozorňuje na to, že různé senáty Nejvyššího správního soudu vydávají v podobných kauzách zcela protichůdné verdikty.

Zemek je přesvědčen, že desítky procesů vedených po roce 2010 proti solárním podnikatelům měly „zastavit a zlikvidovat budování fotovoltaiky.“ Faktem je, že přesně tak solární blamáž z roku 2010 nakonec zafungovala: v české společnosti vyvolala vůči solární energetice averzi.

Po roce 2010 se u nás výstavba solárních elektráren prakticky zastavila a instalovaný výkon solárních zdrojů v zemi stagnuje i přes pokračující pokles nákladů na výstavbu. Drží se stále lehce nad dvěma tisíci megawaty.

Stát v roce 2011 solární byznys dodatečně zdanil, vyměřil mu povinnost hradit recyklační poplatky a nakonec rozhodl také o dodatečném limitu pro ziskovost solárů z let 2009 a 2010, při jehož překročení mají ztratit nárok na výhodnou výkupní cenu. Solární investoři se tak buď vrhli na jiné obory, nebo se obrátili do zahraničí. Právě to udělal i Zdeněk Zemek.

Skupina Z-Group vybudovala v roce 2010 s dalšími spoluinvestory solární elektrárny o celkovém výkonu 50 megawattů a Zemkova rodina se tak stala jedním z největších hráčů v domácí fotovoltaice. Podle Zemka jsou ovšem tyto solární parky nakonec ztrátové.

„Při snížené výkupní ceně (pro soláry dokončené až v roce 2011 - pozn. red.) ve výši 5,50 za kilowatthodinu jsme například na mé nejmenší elektrárně VT-Sun ve ztrátě 130 milionů korun. Ale i kdybychom měli nárok na výhodnou cenu z roku 2010, byla by tam ztráta 35 milionů,“ řekl.

Při plánování svých solárních investic prý počítal s tím, že poroste cena elektřiny a jeho solární parky budou vydělávat řadu let po skončení podpory, až začnou prodávat za běžné tržní ceny. „Počítal jsem s tím, že pokud ekonomiku nedorovnáme za 20 let (kdy je nárok na podporu – pozn. red.), tak ji dorovnáme třeba za 25 až 30 let. Dnes, jak zdražuje elektřina, se ukazuje, že byla má filosofie naprosto správná,“ prohlásil.

I přes neblahou zkušenost Zdeněk Zemek ve stavbě další fotovoltaiky pokračuje, ovšem za hranicemi. „Stavěli jsme v Bulharsku, něco na Slovensku, na Ukrajině, v Maďarsku – někde to bylo kooperačně s partnery,“ říká. A dodává, že ačkoliv i všechny zahraniční projekty se proti plánovaným termínům se spuštěním opozdily, nikde mu to nezpůsobilo takové problémy, jako doma: „Prostě nám o to zkrátili dobu podpory. I u nás o tom zákon z listopadu 2010 mluví, ale nikdo to nerespektoval,“ řekl.

Současná vysoká cena elektřiny a pokles nákladů na panely a další komponenty podle něj umožňuje stavět soláry za určitých podmínek už i bez podpory z veřejných rozpočtů. „Před 11 lety jsme stavěli megawatt výkonu za 100 milionů korun, málokdo z investorů se tehdy dostal pod 90 korun. Dnes mám postavené elektrárny v Maďarsku za 20 milionů na megawatt. A pokud by nedošlo teď přechodně ke zdražování solárních panelů a stavěly by se větší bloky, tak by náklady vycházely na 15 milionů. Solární elektřina je dnes nejlevnější,“ uvedl.

Problém podle něj je, že distributoři v Česku solární elektřinu z nových instalací vykupují za nesmyslně nízké ceny, takže se nevyplácí prodávat přebytky do sítě. Na druhou stranu bez napojení na rozvodnou síť – tedy pro takzvané ostrovní systémy – není možné získat dnes nabízené podpory.

Přesto právě v provozu ostrovních systémů, které by sloužily pro vlastní potřebu jeho firem, vidí u nás Zemek budoucnost. Už kvůli prudce rostoucí ceně elektřiny od standardních dodavatelů. Jen v jeho skupině stoupla letos měsíční platba za elektřinu z lednových 17 milionů korun na 56 milionů za listopad.

Z-Group se teď ale vrací k solárním investicím znovu i v Česku, vyvíjí vlastní systémy a doufá, že je uplatní, až se podmínky pro obnovitelné zdroje i u nás uvolní, jak slibuje nová vláda.

„Na jedné naší menší firmě, jejíž roční spotřeba elektřiny odpovídá asi 40 rodinným domkům, dokončujeme ostrovní systém. Odstřihneme se od sítě a pojedeme na panely, na baterie, máme tam kogenerační jednotku a inteligentní řídící jednotku. Po Novém roce to bude dokončeno. Je to vlastně stavebnice jako lego, takže to můžeme postavit třeba pětkrát větší. Nebo naopak pro jeden rodinný dům,“ popisuje.

Právě v podobných technologiích vidí dnes Zemek větší budoucnost, než ve své původní ocelářské branži. Uvědomuje si, že do fotovoltaiky půjdou v příštích letech velké peníze z Modernizačního fondu a dalších rozvojových programů, varuje ale, že stát se může dopustit podobných chyb, jako před 11 lety. „Opět hrozí chaos,“ míní.

Podle Zemka hrozí, že si největší balíky dotačních peněz rozeberou velcí hráči na málo efektivní projekty. Namísto toho by podle něj měl stát podporovat decentralizovanou fotovoltaiku, kterou by pro vlastní potřebu budovaly domácnosti a menší firmy, které by si tím zmírňovaly rostoucí cenu energií.

„Ti drobní spotřebitelé si mohou elektřinu vyrábět a ušetřili by. Máme 4,5 až 5 milionů domácností, tak jim nastavme podmínky a pravidla, pomozme jim s bateriemi, s nějakou drobnou dotací. Nenuťme je dodávat do sítě, ale pokud dokáží vyrobit přebytek, tak jim umožněme, ho za tržní cenu se do sítě dostat. To je cesta,“ míní.

Solární příběh z roku 2010 podle něj nebyl zbytečný, protože pomohl v Česku fotovoltaiku nastartovat. Problém prý je, jak se stát k solárním technologiím postavil poté. „Fotovoltaika funguje v Maďarsku, kde stavíme, funguje všude ve světě. V prosinci roku 2015 se 195 států světa zavázalo k tomu, že bude podporovat a rozvíjet obnovitelné zdroje. Je jenom jeden jediný stát na světě z těch 195, který solární energetiku kriminalizoval. A to Česko,“ uzavírá aktér největší solární justiční kauzy v zemi.

Celý rozhovor se Zdeňkem Zemkem sledujte ve videu nad tímto článkem.