Článek
V době sílících problémů v ekonomice připravuje Národní rozvojová banka řadu nových nástrojů, které mají pomoci zvláště středním a malým podnikům. Již nyní eviduje ze strany firem větší poptávku hlavně po zárukách za úvěry od soukromých bank, jak řekl v rozhovoru pro SZ Byznys Jiří Jirásek, generální ředitel a předseda představenstva NRB, jemuž se chýlí ke konci současné funkční období. O post se ale Jirásek uchází znovu.
Jak už ale redakce SZ Byznys informovala, Jirásek má v soutěži o křeslo významného vyzyvatele v podobě bývalého viceguvernéra České národní banky Tomáše Nidetzkého. Ten chce změnit fungování banky. Mimo jiné chce prosadit bližší spoluprací s dalšími státními agenturami typu České exportní banky.
Kromě podpory menších podniků ale musí skupina NRB řešit také fungování svého Národního rozvojového fondu. Ten měl s přispěním komerčních bank spolufinancovat například projekty v dopravě. Ale ani dva roky od získání licence fond zatím nefinancoval žádný velký projekt.
Změny ve fungování NRB očekávají i akcionáři, tedy ministerstva průmyslu a obchodu, financí a místního rozvoje.
Národní rozvojová banka
- Národní rozvojová banka, a. s. do loňského roku fungovala pod názvem Českomoravská záruční a rozvojová banka. Posláním je pomáhat nejen malým a středním podnikům, ale i krajům a obcím. Financuje také výstavbu dopravní infrastruktury.
- Byla založena v roce 1992 a jejím jediným akcionářem je Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj.
Ekonomika je v recesi, na řadu podniků dopadají rostoucí náklady. Má Národní rozvojová banka pro firmy v takové situaci nějakou novou pomoc?
Banky našeho typu pomáhají firmám mnohem intenzivněji, právě když se vyskytnou ekonomické problémy. Projevuje se to ve větší poptávce po našich produktech. Produkty, které máme, mají dvojí základní charakter. V první řadě jsou to záruky. Potom tu jsou zvýhodněné úvěry. Ale hlavní roli sehrávají právě záruky.
Když se totiž objeví ekonomický problém, jsou i větší rizika při splácení úvěrů. Komerční banky pak mají v principu více využívat naše záruční instrumenty. To jim pomáhá rizika zmírňovat. To samozřejmě děláme i v dobrých časech, ale zvláště v časech zlých je potřeba pomáhat klientům dostat se k provoznímu nebo investičnímu financování.
Je to už v poptávce po vašich produktech vidět?
Je to vidět. Ke konci listopadu jsme měli 3800 až 3900 podpořených projektů v objemu 21 miliard korun. Do konce roku bude objem podpořeného financování kolem 22 miliard. V roce 2021 byla podpora v našich běžných produktech, bez započítání covidových programů, celkem 17,3 miliardy korun.
Soukromé banky si tedy prostřednictvím NRB snižují rizika? Řeknou klientovi: „Půjčíme vám, ale běžte si ještě do NRB pro garanci.“?
Princip záruk spočívá v tom, že má podpořit proud peněz do segmentu malých a středních firem z komerčních bank. Cílem je zvláště ve špatných dobách zvýšit jistotu a bezpečnost a předejít tomu, že banky firmám nebudou dávat úvěry, protože budou čekat, až se ekonomická situace zlepší.
Právě proto, že jsou teď podniky pod větším tlakem, musíte je více prověřovat?
Všechny firmy, které k nám přicházejí, musíme prověřovat. Pro záruční schémata využíváme veřejné prostředky. Kvůli tomu musíme klienty zkontrolovat, jestli splňují požadavky hospodářské politiky, která je součástí záručního schématu. Typickým příkladem je, jestli má klient status malého a středního podnikatele.
Vyšší plnění
V insolvenčním rejstříku jsou v poslední době častěji vidět insolvenční návrhy podávané Národní rozvojovou bankou. Horší se platební morálka klientů?
Za celý loňský rok jsme podali 51 insolvenčních návrhů. Letos to zatím bylo 41 návrhů. Může to samozřejmě být ovlivněné tím, že v horší ekonomické situaci se zvyšuje plnění z našich záručních obchodů. V okamžiku, kdy za záruky plníme, závazek klienta zaplatit nezmizí. Jen přechází z komerční banky na nás. My pak tuto pohledávku za klientem standardně vymáháme.
Pokud klient komunikuje, snažíme se hledat řešení, například v podobě splátkového kalendáře kombinovaného s notářským zápisem. Pokud klient nekomunikuje, tak volíme jiné způsoby vymáhání. Ať už to je insolvenční řízení, nebo vymáhání v rozhodčím řízení. V takových případech musíme fungovat jako řádný hospodář a zvažovat, co je pro banku optimální. Náklady na zmíněné druhy vymáhání jsou různé.
Očekáváte, že spolu s hospodářskou recesí budete muset garance plnit častěji?
To je úplně standardní záležitost. V ekonomické krizi je ztrátovost vyšší. Je vyšší v sektoru komerčních bank a logicky je vyšší i v sektoru podpůrných institucí poskytujících záruční produkty. Už jsme nárůst plnění zaznamenali. Zatím je mírnější, než jsme očekávali, ale už ho vidíme. Zároveň se některé věci projeví až později, takže uvidíme, jak bude vypadat situace v roce 2023.
Produkty Národní rozvojové banky jsou financované hlavně v rámci evropských programů sloužících na podporu malých a středních firem. Nyní se ukončuje využívání prostředků z posledního programového období a zahajuje se příprava programů v rámci nového období. V příštím roce proto očekáváme, že pro malé a střední podniky budeme postupně zavádět kolem patnácti až dvaceti nových programů a produktů. To je velmi vysoký počet. Velkým tématem budou projekty na zvyšování energetické účinnosti. Poptávka po financování projektů s cílem zvýšit energetickou účinnost je a bude veliká.
Mají tyto nové programy už konkrétní podobu?
Zatím k tomu nemáme uzavřený mandát. Můžu však říct, že kromě našeho tradičního partnera, jako je Ministerstvo průmyslu a obchodu, bychom měli úžeji spolupracovat také s Ministerstvem životního prostředí, se Státním fondem životního prostředí, měli bychom prohloubit také spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí zaměřenou na speciální segment sociálních podnikatelů. Budeme též připravovat nástroj na podporu malých a středních firem přímo od Evropské komise.
Jiří Jirásek (55)
- vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze
- do ČMZRB nastoupil v roce 1995
- od roku 2016 generální ředitel a předseda představenstva Českomoravské záruční rozvojové banky, přejmenované v roce 2021 na Národní rozvojovou banku
- od roku 2019 je členem představenstva Evropské asociace dlouhodobých investorů (ELTI)
Mrtvý projekt?
Minulý rok jste spustili Národní rozvojový fond. Do něho měly například na infrastrukturní projekty přispívat také soukromé banky. Nic velkého ale zatím fond nepředstavil. Není to mrtvý projekt?
Mrtvý projekt to rozhodně není. Fond v rámci skupiny Národní rozvojové banky sehrává roli instituce, která má do projektů přivádět soukromé finanční prostředky. Vedení Národního rozvojového fondu pracuje na projektech, které jsou hlavně z oblasti dopravy. Dalším tématem jsou projekty ohledně dostupného bydlení. Jsou tam i možnosti financování fakultních nemocnic. Velkým tématem zůstávají obnovitelné zdroje energie.
Vedení fondu nyní intenzivně jedná s ministerstvy ohledně aktualizace koncepce Národního rozvojového fondu. Základní myšlenkou je více propojit veřejné prostředky se soukromými prostředky tak, aby se vytvořilo financování, které pro klienty bude výhodnější. Jde mimo jiné o to, aby produkt fondu byl konkurenceschopný a zajímavý pro cílové příjemce.
Banky se ještě za vlády Andreje Babiše zavázaly přispívat na projekty Národního rozvojového fondu výměnou za to, že na ně nebude uvalená speciální sektorová daň. Jenže současná vláda přišla s WFT daní, která se týká právě největších bank. Nepadl tím pro banky důvod, proč do fondu přispívat?
Co vím, tak banky i přes WFT daň chtějí nadále projekt Národního rozvojového fondu podporovat. Kolegové z vedení fondu s bankami intenzivně komunikují nad konkrétními projekty.
Minulý rok jste oznámili, že prostředky z fondu zvažují využít České dráhy na nákup nových vozů. Jak to dopadlo?
České dráhy se nakonec rozhodly, že budou financovat nákup kolejových vozidel jiným způsobem. Je to proto, že během přípravy projektu výrazně stouply úrokové sazby. Národní rozvojový fond poskytuje podřízené úvěry, nikoliv seniorní úvěry. A České dráhy se rozhodly, že využijí přímo seniorní financování.
Chybějí projekty
Stále tedy trvá situace, že Národní rozvojový fond má licenci od roku 2020 a zároveň stále nemá ani jeden velký projekt.
Aby fond mohl investovat do projektů, tak se tyto projekty musí nejdříve objevit. Většina z infrastrukturních projektů, jako je dálnice D35 nebo projekty vysokorychlostních tratí, nejsou projekty na rok. Jsou to projekty na deset, patnáct let.
Proč jste se rozhodl znovu kandidovat do čela NRB?
Za dobu mého profesního působení v NRB jsem získal rozsáhlé a specifické zkušenosti, znalosti a kontakty z oblasti činnosti národních rozvojových bank nejen v České republice. NRB se nyní nachází v přelomové fázi. Končí jedno programové období evropských fondů, postupně se tedy ukončuje poskytování současných produktů a připravuje se zavedení nových inovativních programů.
Před NRB stojí v následujících letech velké množství mimořádně náročných výzev. Od zavedení nové podpory veřejným subjektům a podnikatelům s cílem usnadnit jak financování jejich projektů na území ČR, tak jejich exportních aktivit až po implementaci programu digitální transformace banky. Rád bych proto nabídl akcionáři svoje specifické know-how a manažerskou energii.
Máte pro opětovnou kandidaturu podporu akcionářů, tedy ministerstev průmyslu a obchodu, financí a místního rozvoje?
V současné chvíli neexistuje důvod, kvůli kterému bych neměl podat žádost o opětovnou kandidaturu. Dokonce mi všichni zástupci akcionáře sdělili, že se mohu do transparentního výběrového řízení přihlásit.
Pokud byste měl být sebekritický, mohl jste některé věci v čele NRB udělat lépe? Není problém například v rozpačitém rozjezdu Národního rozvojového fondu?
Samozřejmě, asi vždy je možné některé kroky dělat jinak a lépe. Nicméně vždy jsem postupoval v souladu s principem péče řádného hospodáře, abych naplnil poslání Národní rozvojové banky. Veškeré strategické kroky jsem konzultoval s akcionářem a nechal schvalovat dozorčí radou a měl jsem vždy jejich plnou podporu.