Konec chudnutí je už za rohem, říká radní ČNB

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Inflační vlna, která se prohnala Českem, vyústila v největší zchudnutí obyvatel v novodobé historii země. To už by podle Kariny Kubelkové z bankovní rady České národní banky mělo být za námi.

„Lidé pocítí změnu na svých účtech, v každodenním životě. Už v prvním čtvrtletí až pololetí inflace velmi rychle klesne a mzdový růst bude samozřejmě nad tou inflací,“ říká radní pro pořad Agenda SZ Byznys. V lednu ale podle ní ještě může přijít cenový šok.

Mzdy v Česku sice pořád rostou, jen si za ně kvůli vysoké inflaci můžeme koupit méně. Reálné mzdy (tedy ne samotné množství peněz, ale skutečná hodnota peněz, pozn. red.) klesaly dokonce sedm čtvrtletí v řadě za sebou. Vrátily se o pět let zpátky, na úroveň roku 2018. Teď se má situace ale konečně otočit.

„S tím, jak bude inflace v příštím roce velmi rychle klesat, tak dojde i k růstu reálných mezd. Předpokládáme, že s tím se bude postupně i oživovat spotřeba domácností,“ avizuje členka rady České národní banky Karina Kubelková v rozhovoru pro SZ Byznys. Právě to, že Češi málo nakupují, označují odborníci za zásadní problém ekonomiky. Lidé tedy podle radní přestanou chudnout už někdy na jaře příštího roku.

„Pocítí tuto změnu na svých účtech, v každodenním životě. Už v prvním kvartálu v prvním pololetí inflace velmi rychle klesne a mzdový růst bude samozřejmě nad tou inflací. Ta data za mzdy mají velké zpoždění,“ dodává Kubelková.

Ještě předtím by ale tuzemským domácnostem mohlo zasadit ránu lednové přecenění v obchodech i službách. Zejména v energiích. Podle Kubelkové mohou ceny v lednu nakonec skočit výše, než teď ČNB očekává.

„Lednové přecenění je velká nejistota, souvisí to velmi úzce s inflačními očekáváními jak domácností, tak firem. V naší prognóze počítáme s nějakým přeceněním, ale realita samozřejmě může být jinde. Je to jeden z faktorů, který vstupoval rozhodně minimálně do toho posledního měnově politického rozhodování. To přecenění může být výrazně vyšší,“ uvedla Kubelková. „Z lednového vývoje máme obavy,“ dodala v rozhovoru. K přeceňování zboží dochází vždy právě na přelomu roku.

Naposledy rada o výši sazeb rozhodovala začátkem listopadu a sazby nechala tam, kde jsou už posledních 16 měsíců. Na sedmi procentech. Pro snížení sazeb se vyslovili jen dva radní ze sedmi, viceguvernér Jan Frait a Tomáš Holub.  A ke změně nemusí dojít ani na prosincovém zasedání těsně před Vánoci.

Podle Kariny Kubelkové se teď nacházíme v bodu zlomu: „A právě kolem těch bodů zlomu bývají i ty největší nejistoty, ta největší mlha, největší rizika. Ta rizika se ještě zvětšila. Máme tady druhou válku. Je stále ještě velmi obtížné predikovat, jak firmy uchopí vývoj cen energií na začátku příštího roku a jak ho právě promítnou do vývoje svých cen. Jaká budou mzdová vyjednávání? Každé další číslo může líp napovídat.“

Česká národní banka také čerstvě zveřejnila, jak se vyvíjí odliv dividend do zahraničí. Letos atakuje rekordní předcovidovou úroveň. Od ledna do srpna bylo do zahraničí podle předběžných dat ČNB, vyplaceno na dividendách a úrocích přes 286 miliard korun. To je nejvíc ze zemí visegrádské čtyřky.

Do Česka ale každý rok víc kapitálu přitéká než odtéká, jak poznamenává Kubelková. „Každoročně je do České republiky čistý příliv kapitálu. Odliv dividend je pravda nejvyšší ze zemí V4, ale není zdaleka nejvyšší z celé Evropské unie. Když se srovnáváme s Polskem a s Maďarskem, tak jsme menší a velmi otevřená ekonomika. Oproti nim je odliv dividend vůči HDP u nás vyšší, ale nevnímáme to nějak tragicky,“ říká Kubelková.

„Jsou to historické příčiny jako privatizace nebo rozprodej státního majetku, souvisí to i s životním cyklem investic. Teď vynášejí, takže se vracejí majitelům zpět dividendy. Ale souvisí to samozřejmě i s tím, že majitelé některých firem mají své centrály třeba na Kypru,“ soudí někdejší analytička Hospodářské komory Kubelková.

Odtok dividend do Česka vůči loňsku taky mírně zrychlil. Firmy tu v porovnání s předcovidovými roky více vydělaly. „V letošním roce byly vyšší zisky, firmy měly mírně vyšší marže, a to je i důvod, proč je vyšší odliv dividend,“ vysvětluje Kubelková.

Odliv dividend se v Česku někdy vnímá jako něco nespravedlivého, nebo dokonce jako vykořisťování „chudého Česka bohatým Západem“. Příliv zahraničních investic do Česka během transformace v 90. letech umožnil růst České republiky. Bez těchto původních investic by Česko patrně bylo chudší.

„Je tu součást tržně fungující ekonomiky. Zároveň je to jisté riziko pro Českou republiku.  V případě, že se hlavním vývozním trhům především Německu nedaří, tak se to snadno přenáší i do České republiky.“

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.