Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na českém trhu práce tahají momentálně za delší konec provazu zaměstnavatelé. Cena práce je v tuzemsku totiž poměrně nízká. „Příliš neodpovídá relativně vysoké hodnotě práce. Máme stále mzdy na úrovni někde kolem 64 % průměru Evropské unie, ale výkonnost v HDP na hlavu, v paritě kupní síly kolem 94 %,“ říká analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career.
Peníze, které firmy ušetří na mzdách, dle něj často končí u jejich zahraničních matek. „Obecně je na trhu míra ziskovosti firem velmi vysoká a máme velmi vysoký odliv kapitálu do zahraničí zahraničním vlastníkům. Z té relativně nízké ceny práce těží hlavně zaměstnavatelé.“
Podpořit lidi, aby si řekli o víc nebo prostě odešli „za lepším“, by ale mohla novinka, která má nejpozději do června 2026 obohatit tuzemskou legislativu. Unijní směrnici o rovnosti odměňování totiž musí Česko převést do českého právního řádu a na Ministerstvu práce a sociálních věcí už se diskutuje, jak budou konkrétní pravidla vypadat u nás.
„Kloníme se spíše k nějaké minimalistické transpozici. Nekomplikovat si to příliš, nastavit relativně jednoduchá pravidla, která budou, pokud možno, účinná, nikoliv jenom efektní,“ popisuje směr, kterým se resort chce vydat Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu společnosti Alma Career, jenž je členem pracovní skupiny expertů, zástupců odborů a zaměstnavatelů, která na MPSV nové regule chystá.
Nejviditelnějším opatřením, o kterém se diskutuje, je povinné zveřejňování mezd v inzerátech. To se ale do české úpravy dle Dombrovského patrně nedostane. „Tohle opravdu není to, co reálně pomáhá smazávat rozdíly v odměnách třeba mužů a žen. Nebo podle regionů,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys.
Výše mzdy v inzerátech u Slováků nepomohla
Ani na Slovensku se tato praxe dle něj nijak zvlášť neosvědčila. Povinnost zveřejňovat minimální nabízenou mzdu v každém pracovním inzerátu, který je vystavený na pracovních portálech, u sousedů platí už od roku 2018. „V řadě případů, týká se to až 45 % pozic, uvádějí firmy minimální mzdu, protože prostě nechtějí odkrýt karty. A to může opticky zkreslovat informace o tom, jak se pohybují obvyklé výdělky.“
Konkrétně na Slovensku nemělo opatření na sbližování mezd mužů a žen podstatný vliv. Z analýzy nabízených nástupních mezd a mezd inzerovaných na portálu Platy.sk vyplynulo, že se „pay gap“ mezi pohlavími v letech 2018 až 2024 naopak ještě zvětšil. Dle Dombrovského je za tím i pandemie, která častěji „brala práci“ právě ženám.
Na druhou stranu znát nabízenou mzdu může zlepšit vyjednávací situaci při nástupních pohovorech. V Česku lidé mění práci jen málo. Přitom ti, kteří v posledním roce dobrovolně přešli k jinému zaměstnavateli, měli v novém zaměstnání mzdu v průměru o 12 procent vyšší. I ti, kteří změnili práci nedobrovolně, měli v následující práci mzdu v průměru vyšší, i když jen o osm procent, plyne z dat státní správy.
Podstatná část tuzemských firem dnes zveřejňuje nabízené částky sama od sebe. „U 40 % pozic je explicitně publikované rozpětí nabízené mzdy, nemají totiž lidi,“ říká Dombrovský. Nejčastěji se výší odměny netají firmy u níže kvalifikovaných pozic, kde se platí obecně méně. Plat je tam jasně hlavní motivací pro změnu práce.
U pozic náročnějších na kvalifikaci ale už panuje výraznější mzdové rozpětí. „Třeba v IT nebo u seniorních inženýrů se mzdy uvádějí výrazně méně často a rozdíly regionální nebo podle seniority můžou činit desítky procent,“ všímá si Dombrovský.
Kdy se dozvíme výši mzdy?
Uchazeči o práci se nyní z inzerátu tedy většinou reálnou výši svého možného platu nedozví. Kdy by tedy měl tento zásadní moment nastat? To se nyní v pracovní skupině ještě ladí. Patrně to ale bude před prvním osobním pohovorem. „Povinnost by měla být prokazatelně sdělit nabízenou mzdu těm kandidátům, kteří reagují na pozici a firma je chce pozvat k pohovoru,“ upřesnil expert na trh práce Dombrovský.
To je ale dle něj pozdě. Sám by sdělil nástupní mzdu už všem kandidátům, kteří projeví o pozici vážný zájem, pošlou své CV a poskytují svá osobní data do výběrového řízení. „Nezřídka se člověk tu informaci dozví třeba po měsíci a půl a třech kolech výběrového řízení. Spousta lidí se pak dozví, že to nedává finančně smysl, zůstanou u svého původního zaměstnavatele a ztratí měsíc a půl času,“ sdílí zkušenosti uchazečů expert.
Firmy ale nejsou zveřejňování výše mezd moc nakloněny. Argumentují, že nechtějí nabourávat atmosféru ve firmě a vnášet do ní prvek soutěživosti. „Zveřejněním mzdy už v nástupním inzerátu by se seniornější lidi dozvěděli, že nováčci berou totéž nebo prakticky totéž, co člověk po pěti až deseti letech. Z mého pohledu nechtějí odkrýt karty,“ má za to Dombrovský.
Když dva dělají totéž, není to totéž
Byznys také argumentuje, že nelze práci na stejných pozicích oceňovat dle stejných pravidel. Expert na pracovní trh ale míní, že směrnice umožňuje mít rozdíly odměňování třeba na základě výkonnosti či seniority.
„Ale musí to být něčím podložené. Firmy musí vědět, za jakou práci odměnu dávají, mají k tomu nějaké statistiky. Mají nějaký mzdový systém, kde není žádný výrazný nefér aspekt, jako že třeba máte lepší vztahy se svým šéfem, tak máte o polovinu vyšší odměnu, třeba na základě nějakých osobních ohodnocení,“ říká Dombrovský.
Zdaleka největší změnou, která se mzdami může zahýbat, je nová povinnost firem zveřejňovat průměrné výše mezd na srovnatelných pozicích. Zhruba za rok nebo za rok a půl se začne týkat firem s nejméně 250 a později i nejméně sty zaměstnanci. „Informace vlastně budou muset zveřejňovat v nějakých výkazech, budou muset poskytovat informace o struktuře mezd, průměrech,“ popisuje Dombrovský.
Kolik bere kolega?
Zároveň ale budou muset společnosti zaměstnancům odpovědět na dotaz, kolik právě teď berou jeho kolegové na pozici, jež odpovídají té jeho. To bude dle Dombrovského velmi silný nástroj, který opravdu pomůže debatu o výši odměn rozhýbat.
„Zaměstnavatel by měl být schopen poskytnout data o průměrech. A nebavíme se jenom třeba o hodinové mzdě, bavíme se i o kompletní odměně za práci během daného měsíce. To může být mnohem silnější věc, která veřejnou debatu o odměnách za práci může pomoci rozhýbat.“
Dnes u nás převládá praxe, že se o mzdách nemluví. V některých firmách musí zaměstnanci stále podepisovat doložky o mlčenlivosti ohledně mezd. „Je to pořád přetrvávající praxe. Víceméně všichni se shodují, že doložky o mlčenlivosti jsou de facto nevymahatelné, prakticky neplatné,“ upozorňuje Dombrovský.
V legislativním procesu je aktuálně pozměňovací návrh k flexibilní novele zákoníku práce, který doložky o mlčenlivosti stran mezd explicitně zakazuje.
