Kofola: Daň z cukru zdraží naše výrobky na Slovensku o půl miliardy

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slovensko zavede daň ze slazených nealkoholických nápojů jako součást vládního balíčku na ozdravení státních financí. Například u džusů a jiných balených nápojů je daň 0,15 eura na jeden litr, u energetických nápojů pak 0,30 eura na litr. Nejvíce jsou zdaněné sirupy a práškové nápoje, kde má být daň 1,05 eura na litr, nebo 4,30 eura na kilogram koncentrované látky.

Podle šéfa Kofoly pro Česko a Slovensko Dana Buryše tak mohou sirupy zdražit až na dvojnásobek a přitom právě tyto výrobky nejvíce kupují nízkopříjmové skupiny.

„Pro nás je to půl miliardy korun, o které tam musíme navýšit ceny. Předpokládáme, že to rozhodně bude mít vliv na spotřebu, která na Slovensku poklesne,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Daniel Bureš, generální ředitel Kofoly.

Jaký byl pro Kofolu rok 2024?

Velice úspěšný. Zažili jsme konečně růst trhu, což je po těch několika letech příjemné. Kromě povodní, které nás postihly, jsme tak zažili úspěšnou jízdu.

Ve druhém čtvrtletí jste rostli o 13 procent, ve třetím kvartálu čistý zisk vyrostl o 55 procent. Čím si ten růst vysvětlujete?

Tato sumární čísla jsou včetně akvizic, které jsme letos měli – pivovarů Holba, Litovel a Zubr a vendingové společnosti Mixa Vending. Díky tomu je tam takový skokový nárůst. Ale i ten reálný byznys roste přes 10 až 13 procent. To je v naší branži opravdu hodně. Myslím, že ten hlavní spouštěč je pozitivní spotřebitelská nálada. Lidé zase neváhají kupovat zájezdy, naše produkty. Spotřeba je pěkná, ale pořád jsme pod čísly z roku 2019.

Kdy je překonáte?

Předpokládáme že v naší oblasti spotřeba přesáhne rok 2019 až v příštím roce.

Zavedení DPH na nápoje se tedy neprojevilo? Nápojáři varovali, že spotřeba letos klesne…

Dopad to určitě mělo. Samozřejmě, vždy když se trh vyvíjí, jsou události, které jsou pro a které proti. Celkově ale pozitivní spotřebitelský sentiment přesáhl negativní vlivy. Navýšení DPH u retailu bylo v uvozovkách jenom šest procent. Možná to pro spotřebitele, kteří jsou teď inflací dost zkoušení, nebylo tak výrazné. U restaurací je ale vidět, že celý trh klesá. Podle našich čísel do října trh pokles o dvě procenta, takže tam ten pozitivní sentiment vliv neměl.

A bude mít? Uvidíme pozitivní spotřebitelskou náladu i v gastronomií?

V gastru je těch vlivů opravdu hodně. I tam jsou ale segmenty, které prudce rostou – to jsou typicky kavárny, pivní bary a naopak segmenty, které klesají, což jsou kluby, diskotéky. Tyto podniky po covidu trochu mizí z mapy. Předpokládáme ale, že i gastro poroste příští rok.

Jaký máte v Česku podíl – gastro versus prodeje v obchodech?

Čisté gastro je pro nás asi třetina tržeb. Z pohledu strategie a růstu firmy je to ale nejvýznamnější segment, kterému se dlouhodobě věnujeme.

Když jste říkal, že rekordní růst byl ovlivněn akvizicemi pivovarů – uvidíme v této oblasti nějakou expanzi?

Pivovarům se daří a jsme tím příjemně překvapeni. Je to konzervativní trh a my jsme na něm zatím takovým malým subjektem, ale rozhodně si chceme říct o větší koláč. Budeme se snažit ty značky rozvíjet a budovat a věřím, že si na pivním trhu najdou své místo.

Jak si řeknete o větší koláč?

Dobrým pivem. Rozhodně je to ale i o tom, že ty značky nebyly marketingově podporovány a nebyly vyprofilované. Dáme jim novou tvář, budeme do nich investovat a také do marketingu.

Když se podíváme na pivo a nealkoholické nápoje. Kde je větší marže a co vám vydělává víc?

Ono je to zajímavé a náročné i z pohledu investic. Musíte mít plné portfolio, musíte podporovat restaurace, kupovat jim zařízení. Z pohledu nealka investujeme asi 100 milionů ročně do jejich vybavení. Je tam tedy velká bariéra vstupu a pozice, kterou si tam producent vybojuje, je dlouhodobě udržitelná. V retailu je to o rychlejších změnách. Když srovnáme investice do gastronomie u pivovarů, jsou řádově větší, protože pivo je hlavním produktem. Marže pro pivo je lepší, ale zase ty investice jsou větší.

Výrazný dopad nemělo zavedení DPH, ale evidentně ani povodně. Na kolik jste vyčíslili škody po povodních?

Stále ještě vyčíslujeme, některé škody ještě teď zjišťujeme, ale je to 300 milionů plus minus. Musím říct, že jsme se s povodní vypořádali velice dobře. Obrovský dík všem lidem, kteří nám pomáhali – nejen zaměstnanci, ale i dodavatelé, dobrovolníci. Můžu říct, že po měsíci byla ta firma v normálním provozu a jsme řádně pojištění, takže předpokládám, že většina těch škod bude pokryta pojišťovnou. Takže dopady na nás z pohledu finančního nebudou tak velké. Budou to nižší desítky milionů korun, což při našich výsledcích není nijak zásadní.

A vaše výzva státu po povodních?

Neočekáváme, že by nám konkrétně stát něco dával, ale chceme, aby přijal odpovědnost vůči celému celku a regionu. Aby konal tam, kde má a podnikal maximální opatření, aby se ta situace neopakovala. Náš pocit z toho, jak byl vybudován obchvat kolem Krnova, je, že ta voda se od něj odrazila, neprotekla jím, ale mířila nám hlavním proudem rovnou do závodu. Myslím si, že stát má říct, udělal jsem to dobře, neudělal jsem to dobře a napravit škody.

Máte už od nějaké reakce?

Politici se s námi baví. Asi těžko budou situace, že řeknou ne, nás to nezajímá. Vidím to pozitivně. Chápu, že to není jednoduché.

Jaký bude pro vás příští rok?

Myslím, že bude pokračovat pozitivní spotřebitelská nálada. Důležitá je také cena surovin a ty jsou stabilní. V některých položkách dokonce i klesají. To by mělo pokrýt náklady, které naopak rostou. Velký otazník je pro nás ale Slovensko.

Proč?

Slovensko je náš klíčový trh a dojde tam k dani z cukru. Z pohledu toho nastavení je to velice nešťastné. Za jeden gram, nebo jedenáct gramů cukru platíte stejnou daň a opravdu velice vysokou. Navíc slovenská vláda v rámci svého balíčku zvýšila DPH, které platíte ještě z té daně z cukru. Opravdu se to zajímavě multiplikuje. Pro nás je to půl miliardy korun, o které musíme navýšit ceny. Předpokládáme, že to rozhodně bude mít vliv na spotřebu a ta na Slovensku poklesne. Takže já, protože jsem zodpovědný za Česko i Slovensko, se velice pozitivně dívám na Česko a s obavami na Slovensko. O půl miliardy vyšší náklady znamenají, že není jiná cesta, než zvýšit ceny o půl miliardy.

Přestanete pak na Slovensku nějaké slazené nápoje úplně prodávat?

Mírně to změní strukturu spotřeby. Určitě budou lidé dávat přednost těm variantám, které cukr neobsahují. I my máme v tomto směru inovace a chceme trhu vyjít vstříc. Budeme zkoušet některé značky sladit čistě přírodním – tedy ovocným – cukrem.

Na ten se daň nevztahuje?

Na to se daň nevztahuje, ale samozřejmě cena ovocného koncentrátu - jablečného nebo hroznového –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je velice vysoká. Ono to není úplně o úspoře. Spíše přineseme novou kvalitu výrobku.

A stáhnete nějaké výrobky ze Slovenska?

Ne. Cukrovou daň považujeme čistě za fiskální nástroj k tomu, jak vybrat od lidí peníze. Efekt toho, že by se spotřeba sladkých výrobků změnila, tak to zkušenosti z jiných zemí neukazují.

O cukrové dani se mluví i v souvislosti s Českem?

Spekuluje se, ty diskuze jsou, takže uvidíme. Zatím to nevnímáme jako velké riziko. My se s tím vyrovnáme i na tom Slovensku, ale pozitivní zpráva to pro nás není.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.