Článek
Budějovický Budvar má za sebou úspěšný rok. Tržby meziročně stouply o 11 procent na rekordních 3,37 miliardy korun, zisk vyrostl o polovinu – na téměř 400 milionů korun.
„Ten velký skok byl ale daný především meziročním srovnáním,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf pivovaru Petr Dvořák. Národní pivovar už také ví, kolik bude odvod do státního rozpočtu – 550 milionů korun, tedy ještě víc, než kolik letos pivovar vydělal.
Ohlásili jste rekordní tržby a o polovinu vyšší zisk. Čím to je?
Potkaly se nám dva vlivy – jeden je dlouhodobější, kdy se nám daří získávat nové zákazníky jak na domácím trhu, tak na většině exportních. Ten velký skok byl ale daný především meziročním srovnáním.
Rok 2022 byl totiž pro nás hodně ovlivněný ruskou agresí na Ukrajinu, kdy jsme ze dne na den zastavili dodávky na ruský trh, který patřil mezi ty nejvýznamnější. Zároveň došlo k velkému nárůstu nákladů, které jsme nebyli schopni v tom roce pokrýt a došlo tedy k zásadnějšímu poklesu zisku. Spíš jsme se tedy teď vrátili na úroveň, na kterou jsme byli zvyklí a ten skok je daný hlavně meziročním srovnáním.
550 milionů pro stát
Jak bude ten zisk téměř 400 milionů rozdělen? Kolik půjde státu?
V tuto chvíli už máme schválený odvod do státního rozpočtu. Vzhledem k situaci, která je, už víme, že do státního rozpočtu letos odvedeme dokonce 550 milionů korun.
Tedy i nerozdělený zisk z minulých let…
Přesně tak. Zároveň je pravdou, že dokončujeme investiční rozvoj, který jsme měli dlouhodobě naplánovaný. Můžeme potvrdit, že ten dlouhodobý investiční plán to nijak neovlivňuje.
Bude tedy pokračovat rozvoj pivovaru, nová varna a rozšíření výstavby?
Rozšíření kapacity varny teď probíhá, ale zatím to není Varna 3. Teď děláme investice tak, abychom navýšili kapacitu stávající. Co se týče dalšího rozvoje pivovaru, koukáme na tři oblasti – energetiku, tedy jak můžeme energii vyrábět sami, druhá oblast je obnovování a rozšiřování kapacit, protože některé naše stáčecí linky začínají být hodně fousaté.
Pak se chceme podívat na celý pivovar, protože je tam potenciál v rozšíření návštěvnické trasy a dostat do pivovaru víc návštěvníků. Nejsme státní hrad, ale fungující provoz, takže tam potřebujeme návštěvníky dostat bezpečně, aby se to s provozem nekřížilo. Na to teď probíhá architektonická soutěž.
Kolik se bude celkově investovat?
Bavíme se ve vyšších řádech stovek milionů.
To by se možná hodilo ten zisk neodvádět státu…
Koukáme na trajektorii toho, jak by nám dál měly příjmy nabíhat a proti tomu posuzujeme investice.
Nové návštěvní centrum v pivovaru
Kdy mají být plány včetně centra, které jste zmínil, hotové?
Chtěli bychom to stihnout do roku 2028, kdy budou České Budějovice Evropským městem kultury.
A co investice do akvizice? Spolupracujete s minipivovary, nechcete nějaký i koupit?
No, upřímně řeknu ne, ale obecně – o akvizicích my mluvit nebudeme.
V čem vás spolupráce s minipivovary posouvá?
Je tam několik aspektů. Funguje marketingová část komunikace – když děláme projekty dohromady, částečně to pomáhá Budvaru i malým pivovarům. Určitě vstupujeme do další cílové skupiny, která by standardně Budvar nemusela předtím zvažovat, ale i se tam učíme. Naši lidé jsou propojení s kraftovou scénou a všichni z toho benefitují na osobní i vztahové bázi. Tu spolupráci rozšiřujeme i do zahraničí.
Na zahraniční minipivovary?
Tam je ale ta strategie malinko jiná a věříme, že jsme ambasadory českého piva. Tady s ostatními českými pivovary bojujeme, venku všichni bojujeme za české pivo a snažíme se tu kategorii budovat. Tam nevymýšlíme ale (skupina svrchně kvašených piv, pozn. red.), ale se zahraničními minipivovary vaříme český ležák.
Rok jste měli sice úspěšný, ale celkově spotřeba piva v Česku klesá. Vrátíme se někdy ke statistikám, jako bylo 150 litrů na osobu za rok?
Jsem přesvědčený, že nevrátíme. Zároveň nevím, jestli se na ta čísla vracet potřebujeme. U piva je hezké, že vidíme nový trend. Jde dolů kvantita, ale nahoru jde kvalita.
A taky cena…
Ano, taky jde nahoru cena. Dnes se sice vypije méně desítky, ale rostou kategorie dalších piv. Speciální piva, tam půllitr stojí v obchodě i 60 korun, oproti těm standardním za 20 až 30 korun za ležák. Svět se proměňuje a je vidět, že mladší generace celkově pijí alkoholu méně. Věřím tomu, že ruku v ruce s tím půjdeme víc po kvalitě.
Cena? Každá desetikoruna je hranice. Než si zvykneme…
Když jsme u té ceny, co je hranice, za kterou už Češi v hospodě nepůjdou?
Nemyslím si, že ta hranice je. Když se na to podíváme historicky, když jsem byl na vysoké škole, byla hranice 10 korun za točené pivo. Každá desetikoruna je nějakým způsobem psychologická hranice do té doby, než si na to zvykneme. Na druhou stranu je ale inflace piva stále za obecnou inflací. Co já vidím za problém, je rozdíl ceny v obchodech a restauracích. V obchodech je pivo významně za inflací.
Proč?
Těžko říct. Velká nabídka piv, velké kapacity… Jdeme z období, kdy jsme byli schopni uspokojit významně větší poptávku. Pivo je pro řetězce stále velmi důležité, je to jedna z největších kategorií, takže něco, co je schopno zákazníky natáhnout. Zatímco v restauracích kromě pivnic už pivo není největší kategorie. V restauracích už pivo nehraje prim.
Tím, že pivo zaostává za inflací, změnila se vám maržovost?
To si nedokážu rychle z hlavy vybavit.
Kdyby to bylo výrazné, tak to asi víte…
My hodně pracujeme s portfoliem. Maržovost je samozřejmě důležitá. My chceme určitě růst do určitého objemu, ale důležitější je růst v tržbách a nejdůležitější je pro nás růst zisku. Je to celé portfolio – je rozdíl, jestli prodáváte víc sudového piva nebo lahvového, plechovky versus lahve, mix trhů. My se snažíme orientovat tak, abychom si hráli s celým portfoliem a abychom stále tu maržovost podporovali.
Zisk z jednoho půllitru? Pivovar nepatří k vítězům
A jakou máte marži?
To samozřejmě říkat nebudu, ale z druhého pohledu je docela zajímavé se podívat, kolik z 20 korun, které pivo stojí, dostane stát na spotřební dani a DPH. Kolik si nechá řetězec a kolik si nechá pivovar. Rozhodně nepatříme k vítězům.
Jak je pak možné, že v Německu je stejné pivo levnější než u nás?
To je nějaký mýtus, který tady trvá. Máme od agentury, která sbírá veškerá data z trhu, informace z českého i německého trhu. Musíme se podívat na průměrnou cenu, za kterou se to prodává, nikoliv na data z konkrétního obchodu, který má zrovna akci.
Německo jde obecně do menšího počtu promocí, ale pak bývají hlubší. V celoročním váženém průměru se Budvar na německém trhu prodává zhruba o 1,52 koruny dráž než na českém trhu. A to platí pro většinu okolních trhů.
