Každý rok nám chybí 10 tisíc lidí. Stavebník popsal hlavní problém oboru

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Inzerát s nápisem „Hledá se recepční“. Počet uchazečů a zaslaných životopisů - přesně 39. Stejná firma a snaha o obsazení pozic stavbyvedoucího, elektroinženýra nebo projektanta. Životopisy nepřijdou ani tři.

Česku chybějí techničtí pracovníci a firmám klíčoví lidé.

Už teď nedokáže 91 procent stavebních firem obsadit své technické pozice. Za pět let bude české stavebnictví díky růstu i kvůli přirozenému úbytku lidí potřebovat 74 tisíc pracovníků. Jenže sehnat je dnes vypadá jako nemožná mise.

Ze škol se totiž firmy nových sil určitě nedočkají. „Stávající systém vzdělávání úplně neodpovídá potřebám našich podnikatelů. Zaměřili jsme se na porovnání potřebného počtu lidí ve vztahu k počtu absolventů řemeslných oborů, maturitních oborů na průmyslových školách a na vysokých technických stavebních školách a docházíme k číslu 10 tisíc. Zhruba deset tisíc pracovníků nám z českého systému vzdělávání chybí každý rok,“ popisuje v Agendě SZ Byznys technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík.

Absolventů technických oborů je totiž stále méně a méně. Zatímco před patnácti lety bylo na vysokých školách 200 tisíc studentů a z nich 25 procent studovalo technické obory, dnes mají vysoké školy sice 309 tisíc studentů, jenže na technických oborech je jen necelých 12 procent z nich.

„Ta chyba se stala už před několika lety, to není ze dne na den,“ říká Ševčík a upozorňuje na český vzdělávací systém, který příliš zdůrazňuje všeobecné vzdělávání. To však pro průmysl, který stále tvoří 40 procent HDP země, není zdravé a vyvážené a neodpovídá to potřebám firem.

„Kdyby tu seděli zástupci strojařů nebo kolegové z jiných odvětví, je ten problém podobný,“ dodává Ševčík s tím, že technické školy jsou náročné a hlásí se na ně stále méně zájemců.

I když v poslední době výrazně přibývají technická lycea, podle Ševčíka to problém rozhodně neřeší. „Tato lycea vznikají, ale nejsme za to rádi. Mají sice v názvu technická, ale neodpovídá to. Všeobecného vzdělávání je tam z 80 procent,“ upozorňuje.

Bez důrazu na technického vzdělávání přitom nemůže Česko plnit klíčové strategie hospodářského růstu, postavit dostatek bytů nebo klíčové infrastrukturní či energetické stavby. Zabrzdí se však i automatizace, výzkum či robotizace.

Technické vzdělávání podle podnikatelů není nyní státem dostatečně podporováno. „Na jedné straně volá společnost po větším podílu všeobecného vzdělávání, na druhé straně průmysl volá po větším podílu a větších počtech absolventů s technickým vzděláním. Více než sto let jsme průmyslovou zemí, máme na čem stavět,“ dodává Ševčík.

Demografický vývoj přitom průmyslu do karet rozhodně nehraje. „Dnes máme 150 000 patnáctiletých. Předloni se však narodilo jen 91 tisíc dětí a loni dokonce jen 84 tisíc,“ dodává Ševčík. Už dnes se přitom v průměru čeká na zedníka nebo truhláře více než měsíc, na malíře pak několik týdnů.

Další variantou jsou proto cizinci. Těch je už dnes z celkových 415 tisíc pracovníků ve stavebnictví zhruba 71 tisíc. Většinu z toho, 40 tisíc, tvoří Ukrajinci a velkou otázkou je, co se stane, až skončí válka a začne obnova Ukrajiny.

„Ukrajina je optimální zdroj našich stávajících a budoucích pracovníků. Je tu však vládní program ‚Kvalifikovaný zaměstnanec‘, který dává stavebním podnikatelům šanci získat ze zahraničí další pracovníky. Není to úplně jednoduchý, rychlý a levný proces, ale je to jedna z možností, jakým způsobem budoucí pracovníky zabezpečit,“ dodává Ševčík.

Ukrajince by podle něj mohli v budoucnu nahradit pracovníci z Vietnamu, Rumunska či balkánských zemí – ani to však nemusí stačit.

Důvodů, proč stavebnictví chybějí lidé, je podle Pavla Ševčíka hned několik.

„Stavebnictví prošlo dvěma velmi složitými situacemi – hospodářskou krizí a covidem. Obě tyto události neměly na stavebnictví pozitivní vliv a došlo k poklesu zaměstnanců,“ vysvětluje Ševčík.

Svou roli však podle něj může hrát i negativní nazírání na stavebnictví a špatný mediální obraz, kdy se málo prezentují výsledky práce a pokrokové technologie. Chybějí i lepší propagace a osvěta o perspektivách stavebních profesí.