Článek
Češi mění práci jen neradi. Za rok vymění místo zhruba každý sedmý a jen každý dvanáctý odchází dobrovolně.
„Spousta lidí čeká na to, až dostanou výpověď, až budou mít nárok na odstupné. Dobrovolné změny práce se u nás týkají ročně řádově necelých osmi procent lidí ze všech zaměstnaných. Roční míra fluktuace v České republice je kolem 14 procent zaměstnanců, kteří změní práci,“ shrnuje poslední dostupná data analytik trhu práce společnosti Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský.
Nízká fluktuace není způsobena tím, že by byli Češi se svou kariérou spokojeni. „Čtyřicet procent zaměstnanců je docela těžce frustrovaných, například 37 procent lidí uvádí, že mají nižší mzdu, než by odpovídalo jejich pozici. Navzdory určité míře frustrace lidé zůstávají,“ komentuje náladu na trhu Dombrovský v pořadu Agenda SZ Byznys.
Lidé se totiž bojí výpadku příjmů. Rezervy, o které by se mohli opřít, mají nejčastěji jen na tři měsíce, třetina lidí dokonce jen na měsíc.
O rozhýbání pracovního trhu, který aktuálně nabízí zhruba 200 tisíc volných míst, se pokouší „flexinovela“ zákoníku práce z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která už prošla prvním čtením. Dát zaměstnanci výpověď má být nově snazší, zároveň začnou výpovědní lhůty nově běžet už se dnem doručení.
Zároveň však MPSV přichystalo změny podpory v nezaměstnanosti, které mají lidem po propuštění zajistit lepší podmínky, aby se nebáli „jít na pracák“. Jejich kompletní podobu má resort představit příští týden.
První dva měsíce vysoká podpora, pak pokles
Klíčovou novinkou je dramatické navýšení podpory v prvních dvou měsících nezaměstnanosti. Ta se pro lidi, kteří práci opustí z vlastní vůle, prakticky zdvojnásobí, uvedl pro SZ Byznys Dombrovský, který se jako externí poradce ministra Mariana Jurečky na návrhu podílí.
„První dva měsíce mají lidé čerpat 80 procent předchozích čistých příjmů, další dva měsíce 50 procent a poslední měsíc 40 procent,“ cituje z návrhu Dombrovský. U starších zaměstnanců je pokles podpory mírnější a podporu mohou čerpat déle – až 11 měsíců jako nyní. Dávka se starším poprvé sníží po třech měsících, podruhé po dalších třech a zbytek budou moci čerpat pět měsíců.
Podle současných pravidel čerpají zaměstnanci, kteří dostanou výpověď, podporu ve výši 65 procent předchozích příjmů. Lidé, kteří práci opustí ze své vůle nebo dohodou, dostávají méně – 45 procent. Návrh MPSV rozdíly mezi dobrovolným a nedobrovolným odchodem smaže.
Kromě navýšení náhradových poměrů přinese novela taky navýšení stropů. V nezaměstnanosti si tedy polepší i středněpříjmoví. Zatímco nyní může podpora dosahovat maximálně 58 % průměrné mzdy, v návrhu bude navýšení stropu na 80 až 100 procent, avizoval Dombrovský.
Vyšší roli mají hrát rekvalifikace. „První dva měsíce by vás úřad měl nechat relativně v klidu si práci hledat, ale ve chvíli, kdy se vám to nedaří, tak by mělo cíleněji nastupovat nějaké nasměrování k doplnění kvalifikace,“ dodává Dombrovský.
V provozu už je databáze rekvalifikací a vzdělávacích kurzů Jsemvkurzu.cz, kterou spolufinancuje Úřad práce z evropských zdrojů.
Kdo častěji mění práci, vydělá víc
Změny, které mají začít platit od roku 2026, vyjdou na nízké jednotky miliard. „Odhady okamžitých nákladů jsou na úrovni velmi nízkých jednotek miliard. V prvním roce řádově dvě až dvě a půl miliardy při tom náběhu,“ vyčíslil pro SZ Byznys Dombrovský.
Vynaložené náklady se podle Dombrovského vrátí už do 15 až 20 měsíců. Díky tomu, že častější změna prací s sebou nese vyšší mzdy, dokládá expert na čerstvých datech.
„Lidé, kteří práci měnili v posledních dvou třech letech, si mzdově polepšují výrazně rychleji než ti, kteří dlouho zůstávají a neozvou se. Lidé, kteří v posledním roce měnili práci dobrovolně, měli v následující práci mzdu v průměru o 12 procent vyšší. Ti, kteří změnili práci nedobrovolně, měli v následující práci mzdu v průměru o osm procent vyšší,“ cituje data ze státní správy Dombrovský.
Zákon myslí i na pojistky, aby se lidé do podpory opakovaně příliš často nevraceli. „Tak aby to nevedlo u sezonních zaměstnanců k tomu, že šest až sedm měsíců někde naplno pracují, pak mají pár měsíců docela vysokou podporu a pak se asi vracejí do sezonní práce, kterou mají víceméně u zaměstnavatele jistou,“ říká Dombrovský.
