Hlavní obsah

Jurečka: Má zdravé ruce, je doma a platíme mu dvě dávky. Konec švejkování

Rozhovor s ministrem práce Marianem Jurečkou. Vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dozná změn, kdo bude mít navrch? A jak to dopadne s reformou penzí? Video: Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy

Firmy se budou moci rychleji zbavit zaměstnanců. Namísto dvouměsíční výpovědní lhůty při porušení pracovní kázně zřejmě už za měsíc, navrhuje ministr Jurečka. Podpora v nezaměstnanosti se má zprvu zvýšit, pak ale prudce klesnout.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Propustit nebo nabrat zaměstnance může být v současné době záležitost na dlouhé měsíce. Novela zákoníku práce, kterou ministr Marian Jurečka, jak uvedl pro SZ Byznys, představí příští týden, chce zamrzlý trh práce rozpohybovat. Velké firmy i další zaměstnavatelé totiž poukazují na to, že je v růstu často brzdí nepružný trh práce. V Česku je nízká nezaměstnanost, a když už firma potřebuje propouštět, naráží na komplikace stanovené zákoníkem práce.

Změn podle ministra doznají zkušební i výpovědní lhůty. Obě strany spolu také budou moci ještě víc komunikovat elektronicky.

Novela dál rozpracovává možnost dát výpověď i digitálně. „Esemeskou to určitě nepůjde, ale bude to na základě komunikace, která bude definovaná v pracovní smlouvě. Můžou se dohodnout na e-mailu, nebo na datové schránce,“ upřesnil ministr Jurečka.

Firmy si budou moci nové lidi testovat déle

Změny doznají taky zkušební a výpovědní lhůty, v koalici je na tom alespoň shoda, tvrdí vicepremiér Jurečka. Zkušební doba se má nově prodloužit ze tří měsíců na čtyři u běžných zaměstnanců a ze šesti měsíců na osm u pracovníků na vedoucích pozicích.

Podle Jurečky totiž zaměstnavatel mnohdy ani za čtvrt roku nemusí poznat, zda je zaměstnanec schopný a pracovitý. „Tyto lhůty vyšly z jednání se zaměstnavateli, z jejich návrhů, z jejich zkušeností. Já jsem byl osm let ve firmách a na některých pozicích se to za tři měsíce úplně jednoznačně poznat nedá,“ uvedl ministr s odkazem na pozice například ve vyšším managementu nebo i ve vědě.

Podle Mariana Jurečky změna prospěje i zaměstnancům. Když budou mít firmy možnost si zaměstnance déle vyzkoušet, omezí pak řetězení krátkých smluv na dobu určitou. Odbory ale za změnou vidí jen snahu prodloužit lhůtu, kdy firma smí kandidáta vyhodit bez udání důvodu.

Svižnější výpovědi

Výpovědní doba by se mohla naopak zkrátit dokonce až na jeden měsíc místo dosavadních minimálně dvou. A to v případě, že zaměstnanec například poruší pracovní kázeň. Výpovědní doba nyní začíná běžet od prvního dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla výpověď dotyčnému doručena. Jurečkův tým počítá v novele s tím, že by lhůta nově začala běžet ihned dnem doručení. Kratší dobu výpovědi kritizují hlavně odbory, mimo jiné kvůli tomu, že lidé přijdou o část příjmu.

„Není to vůbec o tom, že by bylo snazší někoho vyhodit, ale výpovědní doba bude v případech závažných pochybení zaměstnance rychlejší,“ komentuje chystanou změnu Jurečka. Národní ekonomická rada vlády doporučila kabinetu Petra Fialy, aby zvážil dokonce zavedení výpovědi bez udání důvodu výměnou za vyšší odstupné. „Výpovědi bez udání důvodu pro mě nejsou téma, do novely to dávat nebudu,“ řekl ale Jurečka v rozhovoru.

Dánský model tzv. flexicurity (flexibility + security), který kromě flexibilních výpovědí stojí i na robustní záchranné síti a propracovaném systému rekvalifikací pro nezaměstnané, se ovšem Jurečkovi líbí. „Ten model se tady ale nedá aplikovat za rok a půl. A je poměrně nákladný,“ řekl předseda lidovců.

Půl roku podpory a pak radikální střih?

Podporu v nezaměstnanosti resort aktuálně intenzivně řeší, potvrdil ministr pro SZ Byznys, a to v návaznosti na chystanou revizi dávkového systému. Jurečka chce systém překopat tak, aby se podpora pro lidi čerstvě bez práce navýšila, ale později klesla, avizoval v SZ Byznys. 

„Chci, abych ten první půlrok pro lidi dokázal vytvořit dobrou sociální ochranu. Vedeme interní debaty, jestli v prvních třech měsících podporu posílit, ale pak ji velmi rychle snižovat a motivovat toho člověka, aby si práci, když není schopen najít si ji sám, hledal prostřednictvím Úřadu práce v návaznosti třeba na jeho rekvalifikaci, vzdělání a nasměrování zpátky na pracovní trh.“

Podle Jurečky by mělo být „normální“ najít si novou práci do tří až šesti měsíců. Po půl roce tak dojde k razantnímu omezení státní podpory i dávek, avizuje Jurečka. „Počítáme s prvními šesti měsíci, po kterých nastane výrazný zlom a změna přístupu státu. Tam už bude velmi jasný pokles sociální podpory i té tzv. dávkové.“

Konec „švejkování“ s dávkami

Cílem změn je podle Jurečky nejen přimět lidi, aby si pružněji hledali práci, ale aby systém podpory nezneužívali. „Aby tam nebyl prostor, jak toho zneužívat, jak v tom ‚švejkovat‘, proto ta hranice šesti měsíců a po ní výrazný střih. Pokud ten člověk nechce spolupracovat, nechce směřovat zpátky do práce, živit se vlastníma rukama, tak už tam nemůže být taková podpora, jaká je třeba dnes.“

S jakým „švejkováním“ se dnes úřady například potýkají? „Dneska můžete mít člověka, který není dokonce ani evidován jako uchazeč o zaměstnání, je doma a my mu v rámci kombinace příspěvku a doplatku na bydlení, tedy dvou dávek, zaplatíme plné náklady jeho domácnosti na bydlení. To není normální, když se bavíme o člověku, který má zdravé ruce, nohy, hlavu. Nebavím se o zranitelných skupinách lidí. A tento systém tady máme už 34 let,“ říká ministr.

Článek byl aktualizován. Výpovědní doba by mohla být zkrácena na měsíc v případě závažného porušení pracovní kázně zaměstnancem.

Doporučované