Jedna rána za druhou. Šéf Brana popisuje trápení evropských automobilek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po covidu přišla válka na Ukrajině, energetická krize, čipová krize, evropské regulace, americká cla a teď konflikt v Íránu. Automotive v poslední době prochází jedním otřesem za druhým.

„Je to, jako když naházíte do hrnce vepřové a hovězí na guláš, ale do toho dáte i další ingredience, jako když pejsek a kočička vařili dort. Je to mazec a situace, ve které se dokáží orientovat jen finančně silné firmy. A dnes už spousta firem ve střední a západní Evropě krachuje,“ popisuje v Agendě Seznam Zpráv Byznys dopady otřesů do automobilového průmyslu majitel Brano Group Pavel Juříček.

Bez silného finančního zázemí a managementu dnes podle něj nemají firmy šanci. „Situace v celé Evropě je opravdu tragická. Byznys dělám 33 let a takový mazec ze všech stran a do toho všeho po vás ještě jde Evropská komise. A Evropa se tváří, že se nic neděje,“ říká Juříček.

Evropské automobilky tak v počtu objednávek až na dvě výjimky poklesly. „Škodu, která jede výborně, a Stellantis, který vstal jako fénix z popela. Zachovaly spalovací motory, omezily elektromobilitu a teď opravdu jedou na nadstandardní čísla a skoro pro ně nestačíme vyrábět,“ říká Juříček.

Upozorňuje však, že nižší čísla teď vykazuje nejenom Evropa, ale kvůli tvrdé konsolidaci i Čína, kde Brano také působí.

„Děláme tam zhruba tři čtvrtě miliardy obratu, ale mohli jsme dělat víc. Jsme však pod obrovským tlakem, který automobilky vyvinuly, a v polovině loňského roku jsme museli zlevňovat o 10 procent každé automobilce,“ říká Juříček s tím, že se v Číně vede neuvěřitelný konkurenční boj.

Branu se posunul i rozjezd nové výroby v USA. „Vše máme připravené, máme linky, lidi, ale zatím jsme nedostali definitivní schválení od Tesly a GM. Původně jsme měli výrobu zahájit v lednu, věřím, že to bude brzy,“ říká.

Firma v USA zároveň vyjednává o dalších projektech. „Mercedes má zájem, abychom část vyráběli v Americe, tak uvidíme. Zatím tam máme pronajatých 2 500 metrů čtverečních a dvě téměř automatizované linky. Náš bod zvratu je roční obrat 10 milionů dolarů. Ve chvíli, kdy se to rozjede, bude snazší to rozšiřovat. Chtěli bychom tam dělat alespoň 40 milionů dolarů,“ dodává.

„Čísla nám samozřejmě loni spadla. Loni jsme udělali necelých šest miliard obratu a měli jsme horší výsledky než předcházející roky. EBIT byl kolem 250 milionů, EBITDA pak 450 milionů. To souvisí s celkovou situací a tím, jak automobilky snižují objemy a snaží se zachránit sami sebe,“ vysvětluje Juříček.

Z hlediska budoucnosti dávají aktuálně Juříčkovi největší smysl právě Čína a USA. „V Evropě vždycky budeme nějaké množství vozů dělat, ale už to nebude tak velké, jako dřív Evropa byla,“ říká.

Upozorňuje také, že zatímco v Evropě se velké věci, jako třeba dokončení jádra, plánují v desítkách let, v Číně a USA je to v řádech měsíců.

Z evropského automotivu za poslední dva roky zmizelo přes 100 tisíc pracovních míst. „Všechno do budoucna záleží na tom, jak se Evropská komise zracionalizuje. Pokud to bude takto dál, zůstane z toho objemu možná jen polovička. Musíme se trochu zracionalizovat. Kdysi jsem řekl, že je to horší než RVHP, to, co vyvádí Evropská komise, je naprosto nepochopitelné,“ dodává.

Přesto však Brano nepočítá, že by Evropu opouštělo. „V Číně vyrábíme pro Čínu a nepočítáme, že bychom se kvůli tomu stěhovali z Evropy. Z Evropy se budeme stěhovat do Ameriky, ale všechno bude odvislé od jednotlivých objemů. Počítáme s tím, že i tam dostaneme lokální byznys. Evropu si rozhodně ponecháme. Navíc i tím, že jsme tu získali nový projekt pro Mercedes, BMW a částečně i Hyundai, takže i tady teď rozšiřujeme výrobu a významně investujeme,“ vysvětluje Juříček.

V Jilemnici Brano chystá výstavbu nové haly hned vedle stávajícího závodu. Investice vyjde na čtvrt miliardy, 200 milionů půjde do technologií, 50 milionů do samotné výstavby. „Máme nové projekty, které jsme vybojovali a které se teď rozbíhají,“ vysvětluje Juříček. Konkrétně v Jilemnici by se měla výroba rozeběhnout už v říjnu a Brano počítá se čtyřicítkou nových zaměstnanců.

Aktuální konflikt v Íránu zatím Brano pociťuje jen nepřímo. „Hlavně je tlak ocelářů na zvyšování cen, což ale souvisí nejenom s Hormuzským průlivem, ale i s regulacemi EU. Pak se prodražila doprava. V Česku jsme o 10 až 20 procent výš, naše kamiony v Německu a Francii o 30 procent výš, což samozřejmě není jednoduché utlumit,“ dodává Juříček.

Další riziko podle něj představuje zdražování plastových granulátů a kvůli wolframu i ceny elektroniky.

Jak ale Pavel Juříček upozorňuje, Brano na základě vyšších nákladů zdražovat nemůže. V automotivu totiž jednání o konkrétních cenách trvá dlouhé měsíce či rok.

„Většinou je to pak o zhoršení ekonomické situace dané firmy, která do automobilek dodává. To se teď týká všech. Logicky to znamená snížení EBITDA. Se stávajícími výrobky neuděláte zázraky a musíte se soustředit na nové projekty a nové inovace,“ popisuje Juříček.