„Jedeme na rekord.“ Šéf penzijní asociace čeká dlouho nevídané zhodnocení

Národní rozpočtová rada před časem zkritizovala české penzijní fondy. V mezinárodním srovnání vyšly, co se výnosu týká, jako jedny z nejhorších na světě. Fondy kritiku odmítají, tvrdí, že jsou data mylně interpretována, a nabízejí vlastní čísla.

Staré, tzv. transformované fondy, kde si spoří většina Čechů, podle předsedy Asociace českých penzijních společností Aleše Poklopa za posledních deset let průměrně každý rok vydělaly 1,5 až 2,5 procenta. Ty ovšem ze zákona nesmí jít do minusu.

Dynamické, povětšinou z akcií složené penzijní fondy podle Poklopa v poslední dekádě dodaly v průměru každý rok zhruba pět až šest procent. „To si myslím, že není vůbec špatné,“ hodnotí Poklop. Letos avizuje výrazně lepší výsledky.

„Co se zhodnocení týká, jedeme na rekord. U dynamických fondů se letos pohybujeme někde mezi 13 až 15 procenty, u vyvážených okolo deseti procent,“ předpovídá Poklop v rozhovoru, který si můžete pustit nahoře ve videu.

Kritiku, že penzijní fondy dodávají „málo muziky za hodně peněz“, Poklop odmítá. Poplatky tuzemských penzijních fondů nejsou podle něj nijak extrémní. „Studie OECD, která byla vypracovaná pro Ministerstvo financí, hodnotí poplatky účtované penzijními společnostmi v České republice v mezinárodním srovnání jako průměrné.“

Národní rozpočtová rada publikovala analýzu. Na základě dat z OECD konstatovala, že v období mezi roky 2010 a 2020 patří dlouhodobé výnosy penzijního spoření k vůbec nejhorším na světě. Znamená to, že máte jedny z nejhorších správců fondů na světě?

To rozhodně neznamená. Domnívám se, že u té studie Národní rozpočtové rady byly fondy srovnávány ne úplně relevantně. Měli by srovnávat fondy, které jsou akciové, takže dynamické, s těmi, které jsou takhle nadesignované i v zahraničí.

Ale podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla i podle autora studie srovnávají zmíněná data OECD všechny typy fondů, jak staré transformované, tak ty nové včetně vyvážených i dynamických. Pro výpočet byl použit vážený průměr. A protože mají Češi drtivou většinu peněz ve starých fondech, je výsledek slabý.

My nezpochybňujeme zhodnocení transformovaných fondů. Tyto fondy musí ze zákona poskytovat každoročně garanci nezáporného zhodnocení, nemohu si dovolit nějaké dynamické strategie.

Tak prosím vyčíslete, jaký výnos tedy podle vašich dat mají konzervativní, vyvážené a dynamické fondy.

Za posledních 10 let si troufám říct, že je zhodnocení u transformovaných fondů zhruba někde 1,5 až 2,5 procenta. U doplňkového penzijního spoření mají dynamické fondy v průměru zhruba pět až šest procent. A to si myslím, není vůbec špatné, vyvážené mají zhruba někde okolo čtyř až pěti. Co se týká konzervativních, tak tam je zase nějakým způsobem ta strategie nadesignovaná, takže tam to zhodnocení je zhruba někde okolo dvou až tří procent.

Podle webu Srovnejinvestice.cz je nejlepší dynamický fond, který by měl být tedy ten nejprogresivnější, na 710. místě z celkem 1200 otevřených podílových fondů. A to je ten nejvýkonnější. S takovým výsledkem jste spokojen?

To bych se musel na ty výsledky podívat.

Sám jste u dynamických fondů zmínil výnos pět až šest procent. To je tedy něco, na co jste pyšný?

Pokud jako investor budu mít za posledních deset let průměrně šest procent ročně, tak s tím bych měl být spokojený.

Tak ještě jinak. Za posledních sedm let dokázaly porazit inflaci jenom dva dynamické penzijní fondy. Ve zbytku se naše peníze reálně znehodnotily. Má tedy smysl spořit si na penzi dlouhé roky ve fondu, kde se peníze v reálu povětšinou znehodnocují?

Tato interpretace je z mého pohledu trošku zavádějící. Pokud bych měl počítat s inflací, která tady byla za poslední dva tři roky, tak to tak možná je. Ale pokud bych ji vypustil, byla to naprostá anomálie, tak bych možná došel k číslům úplně jiným.

Ale my vysokou inflaci vypouštět nemůžeme. Jsou prostě roky, kdy se daří, a pak ty s inflací vysokou.

My ji vypouštět nemůžeme, ale pokud bych měl uložený vklad v bance, tak na tom jsem naprosto stejně, možná hůř.

Penzijní fondy jsou poměrně často terčem kritiky kvůli poplatkům, které jsou označovány za vysoké. Poplatky jsou ze zákona zastropované. Ale ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL zmínil, že by je chtěl ještě více omezit. Jednal o tom s vámi?

Na to téma jsme s panem ministrem nejednali. Nezaznamenal jsem, že by byl nějaký tlak na snížení úplat. Poplatky máme ve srovnání se zahraničím spíše nižší. Studie OECD, která byla vypracovaná pro Ministerstvo financí, hodnotí poplatky účtované penzijními společnostmi v České republice v mezinárodním srovnání jako průměrné.

Tady bychom je zase měli porovnat s tou výnosností.

Zákon udává maximální poplatky. U konzervativních fondů může penzijní společnost naúčtovat poplatek ve výši 0,4 procenta ročně za správu fondů, k tomu 10 procent z výnosu. U dynamických a vyvážených je to jedno procento a 15 procent z výnosů. Možná jenom pro srovnání poplatky za obhospodařování u klasických podílových fondů, je to ve vyvážených strategiích někde mezi 0,9 a dvěma procenty a u těch akciových jsou i přes dvě procenta.

Nicméně poplatek za zhodnocení může penzijní společnost naúčtovat jenom v tom případě, že překročí nejvyšší dosaženou hodnotu výkonnosti. Takže pokud nezhodnotíme, tak si žádný poplatek za výkonnost vůbec nevezmeme.

To je snad logické, že když výkon nedodáte, tak si za něj poplatek nevezmete, ne?

Zmiňuju to, aby nevznikl dojem, že si bereme poplatek za jakýkoliv výkon. Byly tady roky, kdy penzijní společnosti klientům zhodnotily peníze, ale neinkasovaly vůbec nic. Letos bude jeden z nejlepších roků na zhodnocení. Zejména u těch dynamických a vyvážených fondů.

Takže letos jedete na rekord?

Domnívám se, že co se zhodnocení týká, jedeme na rekord. U dynamických fondů se letos pohybujeme někde mezi 13 až 15 procenty, u vyvážených okolo 10 procenty.

Když fond nezhodnotí, klient se v reálu může dostat dokonce do minusu, protože poplatky za správu jsou fixní. A můžou mu podstatnou část příspěvku, který mu přijde od státu, sebrat. Proto se ptám, zda dává smysl takovýto typ spoření nadále podporovat?

Rozhodně.

A v čem je tedy přidaná hodnota penzijních fondů podporovaných státem oproti těm podílovým?

Pokud stát chce, aby lidé v důchodu žili důstojně, a nedokáže jim zajistit státní penze, tak je logické, že se je snaží motivovat k tomu, aby si spořili sami. A stát nepodporuje jenom penzijní připojištění, ale i další produkty, daňovou úlevu u životního pojištění i u nově navrhovaného dlouhodobého investičního produktu (DIP).