Proč stojí benzin přes 40 korun. Trh ovládají jen tři hráči, říká expert

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Od začátku roku benzin zdražil už o čtyři koruny a nafta zhruba o tři. Zdražování benzinu bude podle Petra Zajíce, senior portfolio manažera společnosti Amundi, pokračovat. „U benzinu ještě nemáme strop úplně za sebou, tam nějaký prostor pořád je,“ řekl v pořadu Agenda SZ Byznys.

Nejprodávanější Natural 95 se podle společnosti CCS v úterý prodával v průměru za 40,05 koruny za litr a nafta stála v průměru 39,19 Kč. U ní není růst ceny podle Petra Zajíce opodstatněný.

„Když se podíváme na ceny nafty na světových trzích, tak by to spíš odpovídalo nějaké jedné dvěma korunám, ne těm třem,“ uvádí Zajíc a má za to, že si čerpací stanice na naftě kompenzují naopak nedostatečné marže na benzinu.

„Na mě to malinko působí tak, že si čerpací stanice vyššími maržemi na naftě kompenzují menší marže na benzinu, protože tam nechtěly jít s tou cenou tak razantně nahoru.“

V dohlednu si řidiči za litr benzinu ještě připlatí, už však jen desetihaléře. „V současné situaci se bavíme o tom, jestli ten nárůst bude dalších 20, 30, možná 50 haléřů, nebyly by to drastické hodnoty někde k 45, nedejbože 50 korunám,“ odhaduje Petr Zajíc.

Do cen pohonných hmot promlouvá několik faktorů. Cena ropy, její spotřeba, měnový kurz, daně a marže. Většina z nich teď žene ceny benzinu vzhůru.

„V případě benzinu je to taková perfektní bouře. Sešel se nám nárůst ceny ropy, oslabení kurzu koruny. V dubnu začíná motoristická sezona, pak se blíží ta dovolenková, tím pádem vyšší marže na cenách benzinu. A k tomu ještě nejistota a vyhrocení situace na Blízkém východě. Nejhorší možná kombinace, proto vidíme ten růst tak dramatický,“ vypočítává Petr Zajíc.

Izrael slíbil Íránu odvetu za jeho víkendový útok raketami a drony. Taková nejistota kolem dalšího vývoje v regionu nepanovala podle Petra Zajíce skoro 50 let. „Írán od islámské revoluce v roce 1979 nikdy neuznával existenci Státu Izrael, ale nikdy nezaútočil. Dneska poprvé vidíme přímý útok z Íránu.“

Cena ropy Brent stoupla nad úroveň 90 dolarů za barel. Před říjnovým útokem Hamásu na Izrael byla o deset dolarů níže. „V ceně ropy je dneska desetidolarová prémie za bezpečnostní riziko. Čistě ekonomická stránka by zásadní důvod pro takový růst nedávala. Kdyby došlo k nějakému dalšímu vyhrocení situace, uzavření Hormuzského průlivu atd., tam bychom se mohli bavit o dalších až 30 dolarech navíc,“ varuje expert z Amundi.

Čím vyšší je poptávka po ropě, tím výš stoupá její cena. Poptávka je podle Petra Zajíce aktuálně v rovnováze. Na jedné straně ji táhne vzhůru rostoucí ekonomika ve Spojených státech, ta čínská - největší odběratel ropy na světě - je naopak výrazně slabší. OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) sice stáhl z trhu dva miliony barelů, produkce ropy ve Spojených státech je však rekordní.

Do Česka také teče přes ruské sankce - Česko má ještě na čas výjimku - stále dost „Putinovy“ ropy. Podíl ropy z ruského ropovodu Družba na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent.

„To číslo je svým způsobem jako zavádějící a my jsme tady malinko oběť vnitřní politiky Polska. Tamní vnímání kontaktu s Ruskem jako hrozby je výrazně přísnější než u nás v Česku, takže Orlen ve svých rafineriích už ruskou ropu v Polsku vůbec nezpracovává. Na druhou stranu oni patrně měli nějaké dlouhodobé kontrakty, které musí naplňovat, takže tu ropu asi z velké části přesměrovali do Česka, protože rafinerie v Litvínově ji pořád zpracovává. To je ten důvod, proč nám roste ten podíl,“ domnívá se Zajíc.

Zároveň zatím není alternativní kapacita, která by ruskou ropu v tuzemsku zcela nahradila. Probíhá rozšíření transalpinského ropovodu TAL a ropovodu IKL (Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou - Litvínov), který má ruskou ropu plně nahradit od půlky roku 2025.

Do ceny se logicky propisují i marže rafinerií a čerpadlářů. Na čerpacích stanicích si dnes na benzin přirážejí marži kolem jedné koruny na litr, na litr nafty pak skoro tři koruny, spočítal Petr Zajíc. Loni před létem byly marže na „čerpačkách“ výrazně vyšší. Stát je až do konce roku monitoroval.

Český trh s pohonnými hmotami je poměrně koncentrovaný, pohybují se na něm tři velcí hráči. Čepro, Orlen a MOL.

„Ve srovnání s Německem je trh výrazně víc koncentrovaný, ale to je obecně problém české ekonomiky. U prodejců potravin je situace hodně podobná. V Česku máme ne monopolní, ale trochu oligopolní síť čerpacích stanic. Tři největší hráči na trhu mají poměrně výrazný podíl a zároveň za sebou mají rafinerie a dva z nich mají za sebou i distributora,“ popisuje Zajíc.