Jako Prazdroj, ale v energetice. Šéf Tedomu popisuje japonské majitele

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tedom nabízí dobrý byznysový příběh. Firmu založil počátkem 90. let mladý technik z dukovanské jaderné elektrárny Josef Jeleček, když chtěl uplatnit v praxi svou diplomku o kogenerační výrobě elektřiny a tepla. První domácí elektrárnu o výkonu 22 kilowattů Jeleček vyvíjel ve volném čase, poháněl ji motor ze Škody Favorit a testovala se na domku Jelečkova tchána ve Výčapech u Třebíče.

Zařízení fungovalo, Jeleček po čase s partnery založil firmu, jejíž jméno je zkratkou ze sousloví TEplo DOMova. V roce 1994 spustili výrobu, Tedom rostl, pořizoval výrobní závody, koupil motorárnu po zaniklé liberecké automobilce LIAZ, prošel úspěchy i slepými uličkami.

Dnes je největším výrobcem kogenerací v Česku. Dosahuje osmimiliardových tržeb, provozuje čtyři fabriky a loni rozjel zahraniční expanzi – koupil italského výrobce kogenerací Intergen a založil společný podnik s místním partnerem v Polsku.

Vlastnická struktura Tedomu se časem proměnila, posledních pět let patřila firma do skupiny Jet Investment brněnského byznysmena Igora Faita. Před koncem loňského roku Jet oznámil prodej Tedomu japonské strojírenské skupině Yanmar.

Podle výkonného šéfa Tedomu Ladislava Zemana to firmě umožní další růst. Tedom s novými majiteli chce dosáhnut na tržby kolem miliardy dolarů a zařadit se mezi pětici největších globálních výrobců kogeneračních jednotek.

Zprávy z českého i celoevropského průmyslu nejsou dobré. Domácí průmyslová produkce se za 11 měsíců loňského roku v meziročním srovnání propadla, řada podniků hlásí pokles zakázek.

Pro Tedom to neplatí: „Nemáme ještě auditovaná loňská čísla, ale rostli jsme. Náš obrat stoupl k osmi miliardám korun, to znamená asi 30procentní růst. Ziskovost se ubírá stejným směrem a budoucnost je pro nás růžová,“ říká Zeman v rozhovoru pro podcast Agenda.

Tedom těží z probíhající transformace energetiky. Evropa dekarbonizuje, energetika se decentralizuje a v obojím mají plynové kogenerace uplatnění.

Kogenerační jednotky různých velikostí jsou nejčastější náhradou výroby z uhlí v teplárnách. Vznikající síť těchto zařízení může sloužit jako hlavní záložní zdroj pro nestabilní soláry či větrníky. Kogenerace také mohou dodávat takzvanou flexibilitu, tedy podílet se na udržování stability v elektrických sítích. Jejich nasazení navíc státy včetně Česka podporují dotacemi.

V Česku jsou desítky menších výrobců kogeneračních jednotek, kromě Tedomu například brněnský Gentec CHP, Motorgas, RHK či Micronix Group. Velkou příležitost pro celý sektor představuje český plán na transformaci teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu loni zahájilo program výstavby nových plynových zdrojů, které budou s vysokou účinností vyrábět teplo a elektřinu jak pro běžnou dodávku do sítě, tak pro služby výkonové rovnováhy.

Celkem má Česko takto do roku 2030 vybudovat tři tisíce megawattů (MW) výkonu, což umožní odchod tepláren od uhlí. Loni proběhla první aukce na veřejnou podporu projektů o celkovém výkonu 1280 MW, v níž uspělo celkem 37 firem. Většina z nich plánuje kogenerace o výkonu v jednotkách MW. Zeman předpokládá, že by domácí výrobci plynových kogenerací mohli pokrýt kolem čtvrtiny těchto zakázek.

Velké teplárny skupin ČEZ, Veolia či EPH potřebují technologie o výkonu desítek až stovek MW, které je nutno dovézt ze zahraničí. Investoři obvykle počítají s dodávkami od německého Siemensu či britského Rolls-Royce, turbíny pro velké energetické bloky umí vyrábět plzeňská Škoda Doosan Power.

Tedom se nesoustředí jen na samotnou výrobu kogenerací, rozvíjí ještě další segment, který do transformace ekonomiky zapadá. Poskytuje takzvané ESCO služby. Tedy navrhuje, dodává a případně i provozuje celé systémy na energetické hospodářství budov. Jde o zajištění tepla, chladu i potřebných energií a dalších služeb pro daný objekt.

„Ve službách vidím neuvěřitelný potenciál, i proto jsme před třemi lety otevřeli firmu Tedom energie, která prodává elektřinu a plyn zákazníkům, ale také vykupuje energii třeba z malých fotovoltaik,“ říká Zeman, podle něhož je zájem o tyto služby velký a zákazníků přibývá. Tržby ze služeb se v Tedomu už vyrovnaly s tržbami z kogenerací.

Tedom není nijak výjimečným příkladem úspěšné české firmy, kterou ve chvíli, kdy přerůstá lokální měřítko a expanduje, přebírá zahraniční majitel. Není škoda, že se nedaří držet perspektivní průmysl v českých rukou?

„Nemyslím, že je tak důležité, kdo firmu vlastní, ale spíš to, kde vzniká přidaná hodnota, odkud se firma bude řídit a rozvíjet,“ říká Zeman. Z tohoto pohledu je podle něj Yanmar nejlepším investorem, který Tedom mohl převzít.

„Yanmar dává svým dcerám velkou autonomii. Kromě toho budeme v rámci skupiny zodpovědní za celý jeho globální kogenerační byznys, který budeme řídit z České republiky. Budeme Yanmar učit, jak se dělají kogenerace, právě kvůli tomu nás kupují,“ dodal Zeman.

Na druhou stranu pro Japonce jsou podle něj atraktivní české továrny Tedomu. „Samozřejmě budeme s Yanmarem navzájem sdílet know-how a máme spoustu příležitostí k využití jejich produktů,“ uvedl .

Yanmar v Německu a v Japonsku vyrábí malé kogenerace do výkonu 50 kW, spojením s Tedomem se jeho portfolio rozšiřuje o zařízení s výkonem od 30 kW do 4,5 MW. Kromě toho Češi do Yanmaru zcela nově přinášejí byznys energetických služeb. „Služby se nám bouřlivě rozvíjejí v Česku, rádi bychom to replikovali i na jiných trzích. A pro Yanmar je ta možnost velmi atraktivní,“ vysvětluje manažer. Tedom chce proniknout se servisním byznysem do Velké Británie, Itálie, Německa nebo Polska.

Podle Zemana je spojení Tedomu s Japonci pro Česko dobrá zpráva. „Přirovnal bych to k příběhu Plzeňského Prazdroje, který koupila japonská firma Asahi, ale přesto je Prazdroj pořád silná značka působící celosvětově. My se chceme dostat do podobné pozice. Už dnes podnikáme globálně a značka Tedom má v kogeneračním byznysu renomé,“ dodává.