„Američané se musí připravit na dárek od Trumpa - vyšší ceny,“ říká ekonom

Donald Trump včera představil rozsáhlý balíček cel, na zboží z Evropské unie budou tarify činit 20 procent a na zboží z Číny 34 procent. Cla ve výši 25 procent se pak dotknou všech aut dovážených ze zahraničí, potvrdil americký prezident. Cílem je podpořit výrobu ve Spojených státech.

Česká republika bude patřit k zemím, které budou opatřením nejvíce zasaženy. Automobilový průmysl totiž tvoří páteř českého exportu a je úzce provázán s Německem. Co konkrétně budou Trumpovy kroky znamenat pro Škodu Auta a tuzemské dodavatele, vysvětluje v Agendě speciál hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„Nemyslím si, že by Amerika byla právem ukřivděná,“ myslí si Marek, ačkoli podmínky v mezinárodním obchodu nejsou úplně růžové. Spojené státy podle něj okrádány nejsou.

Uvalená cla jsou podle něj ale velká rána pro světovou ekonomiku. „Myslím si, že od pandemie je to možná nejtvrdší zásah do globální ekonomiky,“ uvedl v rozhovoru.

V rámci globalizace se doposud uzavíraly dohody o zónách volného obchodu - což při míře specializace a dělby práce mezi jednotlivými zeměmi podle Marka dávalo smysl. I relativně chudí lidé se mohli dostat k těm nejnovějším technologiím.

„Co nás může čekat při uzavírání, je to že celý svět poroste pomaleji a ceny porostou rychleji. Což je naprosto nežádoucí kombinace, ale bohužel to tak je,“ vysvětluje a dodává, že budou postiženy jak země, které cla zavádějí, tak ty, na které směřují.

„Obchodní války nemají vítěze, vždycky jen poražené. Na obou stranách,“ říká Marek.

„Pokud Evropa neodpoví, může tím ukázat jistou slabost. Tím může dovolit americké straně zesílit tlak,“ myslí si Marek. Je podle něj otázka, jestli nepoužít nějakou odpověď jako nástroj odstrašení.

V minulosti Evropa proti clům bojovala cíleným zásahem na citlivá místa, které mohly od podpory cel odradit konkrétní členy americké administrativy. Tehdy ovšem šlo o cla na ocel a hliník. Nyní se jedná o cla plošná.

Podle analýzy Národní banky Slovenska bude Česko jednou z nejpostiženějších ekonomik, a to kvůli vysoké závislosti na exportu.

„Když se podíváme, jaké máme obchodní partnery, USA je na desátém místě. Jenže velká část české přidané hodnoty končí v dílech směřujících do zahraničí, které končí v USA. Když se podíváme na statistiku kam směřuje ta přidaná hodnota vznikající v Česku, tak Spojené státy nejsou desáté, ale třetí,“ říká.

Tímto zprostředkovaným kanálem je proto Česko zemí, kterou cla zasáhnou poměrně citelně. Z Evropy jsou proto Česko a Slovensko podle analýz země, které by na ně mohly z Evropy doplatit nejvíce.

Z hlediska vývozu přidané hodnoty může podle Marka být ohrožený také vývoz součástek do počítačových nebo optických systémů nebo služby. „Některé české firmy poskytují subdodávky firmám jako je Microsoft. Pokud se na tohle všechno budou vztahovat cla, může to znamenat, že se tím Spojeným státům prodražíme a budou se poohlížet po jiných subdodavatelích,“ popisuje Marek.

Česká ekonomika podle něj může zpomalit o několik desetin procenta HDP. Pokud nebude obchodní válka eskalovat. „Viděl jsem ale i odhady, podle kterých by do konce funkčního období současného prezidenta mohl být dopad i vyšší, než jedno procento HDP,“ uvedl.

Z analýzy Raiffeisenbank vyplynulo, že cla na dovoz aut z EU spolu s již platnými cly na ocel a hliník srazí odhad růstu na 1,6 procenta pro letošek. A následně na dvě procenta pro rok 2026. Původní odhady přitom počítaly s tím, že v obou letech překročí růst HDP dvě procenta.

„Pokud k tomu přičteme plošná cla na vše ostatní, musíme počítat s tím, že odhady budou ještě citelnější,“ myslí si Marek. K recesi podle něj ale nesměřujeme, prohloubí se ale období anemického růstu.

„Škodovka se bát nemusí. Ta na americký trh prakticky nevyváží. Problém je pro český automotive, který nevyrábí finální produkci. Polovina české produkce jsou ale dodávky do západních automobilek,“ vysvětluje Marek, podle kterého jsou nyní marže tak nízké, že už není kam zlevňovat.

Evropa má dnes v automotive 13 milionů zaměstnanců, v Česku je to zhruba půl milionu lidí. Podle Marka jsou ohroženy řádově nižší desítky tisíc. Cla podle něj mohou být jednou z posledních kapek, která může být klíčová pro budoucnost automotive v Evropě.

Prvotní ekonomický impuls pro USA může být podle Marka mírně pozitivní, protože se zde zvýší výrobní kapacita. Především to ale podle něj bude mít silný inflační impuls.

„Ve Spojených státech se dodnes nepodařilo inflaci úplně zkrotit, zůstává stále mírně zvýšená. Pokud prodloužíme období zvýšené inflace, nebo ji dokonce posuneme výše, riskujeme, že inflační očekávání se ukotví dlouhodobě výše,“ vysvětluje a dodává, že by to mohlo vést ke zvýšení úrokových sazeb. „Cenou za zkrocení inflace pak bude recese,“ varuje.

„Američané se musí připravit na dárek od Trumpa - vyšší ceny,“ dodává. Na prvním místě podle něj bude opravdu inflační dopad. Cla sice mohou pomoci federálnímu rozpočtu, ne ovšem v takové míře, aby se zredukoval deficit, který USA dlouhodobě každý rok mají.

Jaký budou mít cla dopad na inflaci v Evropské unii podle Marka záleží na tom, jaká budou odvetná opatření.

„Pokud by se nic nestalo, bude si produkce, která původně směřovala na americký trh, hledat nové odbytiště. To by pro nás mohlo dokonce znamenat možnost zlevnění některého zboží,“ vysvětluje.

„Je ale potřeba vzít v potaz riziko odvetných opatření a nějaké obchodní války, která by znamenala zdražení toho, čeho by se týkala,“ dodává.