Článek
Budoucnost krmiva pro psy je v hmyzu – a to už poměrně brzy. Největší český výrobce a distributor krmiva pro domácí zvířata, společnost Vafo, chce mít ještě letos až třetinu svého sortimentu s hmyzími bílkovinami. Důvody? Je to ekologičtější i výživnější.
„Dnes se hmyz chová v malých číslech. Výrobní cena hmyzího proteinu se však do budoucna sníží, bude to efektivnější. Naproti tomu klasická výroba masa se bude zdražovat,“ říká Pavel Bouška, majitel společnosti Vafo. Jeho firma výhledově počítá i s vlastními hmyzími farmami poblíž výrobních závodů.
„Teď vozíme některé zdroje proteinů přes půl světa, a to v moderním světě neobstojí,“ dodává Bouška.
Potravina budoucnosti
Hmyzí protein mnozí označují za potravinu budoucnosti. Vyrobit kilogram potravin na bázi hmyzu stojí pouze dvě procenta půdy a čtyři procenta vody z objemu, který by byl potřeba na totožný produkt s hovězím masem.
Hmyz v krmivu už vyzkoušeli i světoví hráči – americká společnost Mars, která patří mezi největší globální producenty krmiv pro domácí zvířata, švýcarská společnost Nestlé pod svou značkou Purina i australská společnost Buggy Bix, která prodává pro psy sušenky z moučných červů. Také Vafo už v Česku zavedlo pamlsky s hmyzím proteinem. Teď se však „hmyzí sortiment“ výrazně rozšíří.
Cvrčci, brouci či červi jsou podle Boušky složením velmi podobní jakémukoliv jinému živočišnému proteinu a úkolem firmy teď je vysvětlit to i zákazníkům.
Zpracování zbytků
Zároveň s využíváním hmyzího proteinu chce Vafo daleko více začít využívat „zbytky“. „Je to iniciativa, která přišla od kolegů z Británie, kde se hodně orientují na recyklaci. Máme projekt, kde bychom nespotřebované potraviny dokázali využít pro výrobu psího žrádla,“ dodává Bouška s tím, že firma chce brát masové odřezky přímo v balírnách, tedy ještě před úpravou pro lidi.
Firma zároveň zcela omezí dovoz surovin z třetích zemí a do roku 2025 plánuje mít až 95 procent obalů z recyklovatelných materiálů. Své cíle v oblasti udržitelnosti nemění ani teď, kdy válka na Ukrajině přepsala plány většiny firem.
„Naše plány se určitě nezměnily, naopak, některé z nich se urychlují. Projekty omezující energetickou závislost dostaly zelenou, i když jsme třeba jiné projekty omezovali,“ říká Bouška.
Rekord se opakovat nebude
Vafo v loňském roce zvýšilo tržby o 21 procent na 320 milionů eur, tedy více než osm miliard korun. Letošní rok už ale tak optimisticky nevypadá. Třikrát dražší suroviny než před válkou na Ukrajině a nejistota jsou hlavní důvody toho, proč se Vafo bojí, aby letos vůbec udrželo zisk. Mezi její největší a nejdůležitější trhy patřil právě ten ukrajinský.
„Změnily se i naše obchodní cíle. Myslím si, že kdybychom letošní rok dokázali udržet tak, že bychom nepropadli do žádné dramatické ztráty a udrželi si nějakou přirozenou obnovitelnou marži, budeme rádi,“ řekl Pavel Bouška.
