Ukrajinský startup mění obranu země před ruskými drony

Jak ukázala ruská agrese vůči Ukrajině, stále větší roli ve vedení bojů mají bezpilotní prostředky, zejména drony. Obrana proti nim je drahá a vyžaduje hodně nedostatkové munice.

S jedním z možných řešení, jak se bránit levným a bezpilotním dronům, přichází ukrajinský startup Falcons, jehož spoluzakladatel a technický ředitel Oleksadr Barabaš v rozhovoru pro SZ Byznys popisuje, v čem je jejich metoda lepší a účinnější.

Čím konkrétně se ve Falcons zabýváte?

Specializujeme se na pasivní radiolokátory, vyhledávače směru a rádiové senzory. Poskytujeme plně automatizovaný systém, který detekuje, potvrzuje a zasahuje rádiové vysílače nepřítele na bojišti. Právě teď pracujeme na posledních dvou krocích, protože první fázi – detekci – jsme už dokončili.

Jak to funguje v praxi?

Na bojišti máme rozmístěný systém, který vyhledává rádiové signály nepřítele. Náš autopilot, na kterém teď pracujeme, tyto signály zachytí a zautomatizuje reakci na tuto hrozbu.

V čem je váš systém lepší než to, co se na frontě používá dnes?

Nad Ukrajinou v současnosti létají tisíce bezpilotních letounů, provádějí nepřetržitý průzkum, navádějí na cíle, potvrzují údery. Stávající systémy protivzdušné obrany fungují, ale pocházejí z doby před 50 lety a nepočítaly s dnešními hrozbami. Lze je použít k sestřelování raket, vrtulníků nebo letadel, ale nejsou vhodné pro eliminaci bezpilotních letounů.

Proč ne?

Protože jsou drahé, potřebují velké množství munice, které nemáme dostatek. Právě tento problém se snažíme vyřešit svým automatickým systémem, který bezpilotní letouny detekuje a zničí.

Když mluvíte o zachytávání rádiových signálů, o jakých signálech mluvíte?

Pracujeme na nejzákladnější úrovni, takže na mapě vidíme všechno, co vydává signál, a můžeme na to reagovat. Bezpilotní letadla, pozemní zařízení pro elektronický boj, cokoli. Jde nejen o detekci a zásah, ale také o potvrzení zásahu. To je velmi důležité.

Pracujeme ve dvou krocích. Nejprve získáme souřadnice ve 3D na mapě, a poté vypustíme potvrzovací dron, který se chová jako stíhací dron, ale jeho úkolem je snímat obraz toho, co se na místě děje a co ten signál vydává. Získáme data a na ně pak reagujeme. Pokud jde o bezpilotní letoun nebo i pozemní cíl, můžeme vyslat stíhací dron, který se chová jako inteligentní raketa, čte signál cíle a zasáhne jej.

Jak rozeznáte rádiový signál ukrajinských zařízení od nepřátelských signálů?

Známe souřadnice, odkud objekt vysílá, a známe další parametry jako například frekvenci a máme data ze senzorů. Kombinací těchto informací získáme v podstatě přesnou polohu vysílače signálu.

Umíme také rozlišovat signály, takže pokud se nějaké zařízení snaží chovat jako falešný cíl, poznáme to. Používáme skutečně vyspělou technologii a řadu algoritmů.

Jsou už teď vaše zařízení nasazená v bojích?

Máme je z poloviny hotová. Drony nevyrábíme, naše zařízení integrujeme s jejich výrobci. V boji jsme zatím úspěšně provedli testy senzorů, které našly cíl, nepřátelský dron Supercam. Ten jsme ale nezničili, protože jsme nechtěli přijít o prototyp senzoru, takže náš dron nenesl nálož.

Na čem teď pracujete?

Jak jsem říkal, jsme asi v polovině, pracujeme na vývoji anténních souprav a softwaru, které dokončíme tak do dvou až tří měsíců po uzavření investičního kola. Se čtyřmi výrobci bezpilotních letadel jsme už ale uzavřeli smlouvy.

Máme, naše rádiové senzory a směrové detektory dodáváme ukrajinské armádě a ta už je používá, na frontě je nasazeno asi 20 našich jednotek. To už nám generuje příjem. Teď pro ně chceme získat kód NCAGE, který používá NATO, což nám umožní je prodávat přímo vládním agenturám i mimo Ukrajinu a zvýšit naše příjmy.

Co vás přivedlo na myšlenku tohoto konkrétního řešení?

V podstatě jsme sbírali nápady od lidí z naší armády, kteří naše zařízení používají. Ti nám říkali, že shromážděné informace musí odesílat na velení a než se tam zpracují, tak už se cíle a hrozby přemístí jinam. Rychlost reakce je proto skutečně zásadní, musíme reagovat okamžitě, musíme být proaktivní. Proto jsme se rozhodli celý proces zautomatizovat.

Takže nepotřebujete ani piloty dronů?

Zpočátku jsme piloty používali. Našli jsme cíl, pilot vypustil dron a zasáhl cíl, všechno perfektně fungovalo. Ale pilotů dronů je málo, jejich výcvik trvá dlouho a ti skutečně dobří mají dlouholeté zkušenosti, to se nedá jen tak okopírovat. Rychle jsme si proto uvědomili, že to celé musí fungovat automaticky. A musíme také zmenšit senzory, protože ty, co jsou k dostání, jsou moc velké. Existuje ale ještě jeden problém, o kterém se moc nemluví.

Který to je?

Jsou to aktivní radary (radary, které vysílají elektromagnetické vlny, pozn. red.), které se používají k vyhledávání cílů. Na sociálních sítích jsou videa se zásahy nepřátelských bezpilotních letounů našimi drony, jejich úspěšnost je ale pouze zhruba 10 procent, v 90 procentech jde o neúspěšné mise. To vám nikdo neukáže a neřekne, jaké jsou náklady.

Váš systém ale signály nevysílá, nebo ano?

Ne, my aktivní radary nepoužíváme, všechno je automatizované.

Mají investoři o váš startup zájem?

Ano, rozhodně. S investory máme opravdu dobré vztahy, řada z nich už si nechala udělat due diligence, není to tak, že by si říkali, počkáme, jak to bude vypadat za rok.

Můžete říct výši investice, kterou jste získali?

Tohle je naše první investiční kolo, fázi pre-seed už jsme překonali, měsíčně máme obrat asi 100 tisíc dolarů. V tomto kole chceme získat 1,5 milionu dolarů, kolo se uzavře v polovině listopadu. Mluvíme i s českými investory, například se společností Presto Ventures.

Jak hodnotíte investiční akci Invest in Bravery, která se před dvěma týdny konala v Kyjevě?

Bylo to velmi dobře zorganizované, lidé skutečně věděli, o čem mluví. Pomohlo nám to pochopit přístup investorů, kterým jde nakonec vždycky o zisk. Navíc jsme tam získali cenu, jejíž součástí byla i cesta na konferenci Engaged do Prahy.