Článek
Učitelé, hasiči, policisté, někteří lékaři, úředníci. Pro stát pracuje dramaticky více lidí než před deseti lety – už přes 900 tisíc.
„Když se podíváte na vývoj veřejného sektoru někdy od roku 2014 nebo 2015, tak dochází k postupnému nárůstu počtu lidí, kteří pracují pro veřejný sektor. Procentuálně jsme se dostali přes nějakých 20 procent všech zaměstnanců,“ komentuje nárůst zaměstnanců státu ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v rozhovoru pro SZ Byznys.
Platit skoro milion lidí je pro státní rozpočet, který bude i v příštím roce procházet konsolidací, velká zátěž. „To vytváří velký výdajový tlak v průběhu času. Já jsem byl jeden z těch, který tady v posledních letech říkal, že by bylo dobré, když už ne jít dolů, tak to aspoň zastavit. Na některých resortech se ty počty snižují, ale veřejný sektor jako celek dramaticky neklesá,“ vadí Hamplovi.
Prudký nárůst sil vnímá ekonom i v regionálním školství. „Počet pracovníků, kteří jsou zaměstnáni v regionálním školství, to znamená na školách, které jsou zřizovány obcemi a kraji, se od roku 2015 navýšil třeba o 70 tisíc. Z 220 na nějakých 290 tisíc. To je relativně velký nárůst. Bez dramatičtějšího růstu daní je to tempo neufinancovatelné.“
Ať kraje platí učitele
V rozpočtu, podle kterého bude Česko napřesrok hospodařit, slíbila vláda Petra Fialy zvýšit objem peněz na platy učitelů o sedm procent, ostatním státním zaměstnancům pak o pět procent. „Je evidentní, že od příštího roku k nárůstu toho objemu dojde a já se celkem rád nechám překvapit, jaký to bude mít důsledek pro změny tarifů, protože úpravy tarifů od 1. ledna známé v tuto chvíli nejsou,“ komentuje Hampl.
S financováním školství by podle Hampla měly pomoci kraje i obce, které některé školy zřizují. „Přijde mi celkem logické, že když je problém, tak se i zřizovatelé podívají do svých rezerv a zeptají se sami sebe, jestli je školství na lokální úrovni pro ně taková priorita.“
Ve své zprávě, kterou k rozpočtu Národní rozpočtová rada vydá tento čtvrtek, také upozorňuje, že přebytek krajů bude letos na rekordu. „Ve zprávě, kterou budeme vydávat tento týden, budeme znovu připomínat, že přebytek na úrovni obcí a krajů letos bude s největší pravděpodobností rekordní a nezdá se, že by měl nějakou vazbu na množství investic, které se na úrovni obcí a krajů dělají,“ uvedl Hampl po SZ Byznys.
Výdaje si pro příští rok vláda naplánovala ve výši 2,086 bilionu korun, schodek se předpokládá o 22 miliard nižší než ten letošní.
„My jako rozpočtová rada bychom si představovali konsolidaci rychlejší, na druhou stranu jsme za posledního dva a půl roku pochopili, že to tempo konsolidace je absolutní maximum toho, co je politicky ‚dělatelné‘ v České republice,“ konstatuje Mojmír Hampl.
Kolik vynese „daň na ČEZ a banky“?
S příjmovou stránkou rozpočtu je Národní rozpočtová rada spokojená méně. Například v něm výslovně neuvádí očekávaný výnos z daně z mimořádných zisků neboli windfall tax. Ten je v dokumentu uveden v součtu s očekávanými daněmi z příjmů.
Na dotaz SZ Byznys resort financí predikovaný výnos vyčíslil na více než 30 miliard korun. Letos tato daň státu přispěje do rozpočtu 34 miliardami korun. To je dvojnásobek, než si kabinet sliboval. „Ministerstvo financí očekává, že inkaso daně z neočekávaných zisků letos překročí dvojnásobek rozpočtované částky (17 mld. Kč), v roce 2025 pak bude o cca deset procent nižší,“ uvedla mluvčí resortu Petra Vodstrčilová.
Svá očekávání ohledně výnosu mimořádné daně Stanjurův resort v rozpočtu neuvedl, aby neovlivnil obchody s akciemi ČEZ na burze, dodala Vodstrčilová. Zhruba dvě třetiny výnosu mimořádné daně totiž tvořil právě výnos ze zdanění tohoto polostátního podniku.
„Existují pro to asi některé důvody, kterým jsem schopen rozumět, ale férově si myslím, že tak jako jsme tyto odhady uváděli v minulých letech, tak by bylo transparentní zveřejnit, jaký je očekávaný výnos této daně,“ podotýká Mojmír Hampl.
Kde ještě vláda mlží?
Další položkou, u které stát v návrhu hospodaření Česka pro rok 2025 mlží, jsou očekávané tzv. ostatní příjmy. „Nejsme si přesně jistí, v jaké budou výši, jak se dají obhájit nebo vysvětlit,“ vadí Hamplovi.
Windfall tax, u jejíhož zrodu Mojmír Hampl v roce 2022 stál, je terčem kritiky za slabší výnos, než se předpokládalo, zejména u bank. Šest největších bank odvedlo v součtu jen 800 milionů. Podle šéfa rozpočtové rady však taxa svůj účel splnila.
„Já ji budu hájit, protože si myslím, že zafungovala v tom podstatném. Energetická krize přinesla stav světa, kdy někteří inkasovali neočekávané zisky a neočekávané výnosy a někteří jiní – typicky domácnosti nebo firmy – platili neočekávané náklady nebo měli neočekávané ztráty. Logika windfall daně byla uříznout to, co bylo neočekávané, u těch, kteří to neočekávané inkasovali, a přerozdělit to těm, kteří neočekávané náklady nebo ztráty platili,“ říká Hampl.
