Green Deal ztrácí tempo, dotační zdroje se tenčí, říká investor Fait

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Skupina Jet Investment brněnského miliardáře Igora Faita na domácí kapitálový trh vstoupila v roce 1997, od té doby jí prošly více než tři desítky firem. V posledních letech se soustředí na inovativní průmysl. Tedy na firmy, které se dokážou vyrovnat s růstem cen energií a prorazit na globálním trhu s novými technologiemi.

Igor Fait ale zároveň přiznává, že inovativní projekty na výrobu vodíku a syntetických paliv, zachycování uhlíku či na zpracování odpadu, kterých se účastní i firmy ze skupiny Jet Investment, stojí na dotacích. Nové nízkouhlíkové technologie jsou totiž nákladné a bez podpory se zatím realizovat nedají. Je v tom riziko.

„Green Deal tu je a bude. Přinese zdražení energie, a tedy velké problémy pro energeticky náročné firmy. Zároveň ale znamená množství nových příležitostí,“ říká Fait v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys.

Právě těmto příležitostem se snaží jít naproti fondy jeho skupiny, které financují hlavně firmy zaměřené na energetiku. Například strojírenská společnost 2JCP vyrábí vedle tradičních technologií pro plynárenství také části elektrolyzérů, zařízení pro takzvané CCUS (zachycování a zpracování uhlíku z průmyslových spalin) nebo pro energetické využití odpadu. Další firma Likov zase dělá stavební profily používané pro snižování energie v budovách.

„Pokud se má Evropa někam posunovat, tak do oborů, které jednak nejsou energeticky náročné, jednak souvisí s Green Dealem. Ale je potřeba být u toho obezřetný,“ říká Fait.

Novátorské projekty zaměřené na úspory emisí jsou taženy obrovskými dotacemi, jejich zdroje ale vysychají. „Některé státy mají děravé státní rozpočty a omezují výdaje na moderní technologie. Takže je potřeba se pořád částečně držet i klasické energetiky,“ říká. I proto si třeba jeho strojírenská firma 2JCP udržuje 60 procent tržeb z dodávek pro plynovou energetiku.

Fait potvrzuje, že dotované technologie, jako je výroba vodíku nebo zpracování oxidu uhličitého zachyceného z průmyslových spalin, jsou jednak nákladné, jednak mívají nízkou energetickou účinnost. Náklady budou časem s technologickým vývojem klesat. „Podívejte se, s jakými náklady byla spojena solární energetika před pár lety a kde je dnes. Zatím ale inovativní systémy potřebují podporu,“ říká Fait. A dodává:

„Když se Evropa rozhodla jít touto cestou, měla by ji dodržovat, protože řada firem do vývoje těchto technologií směřovala množství peněz. Dnes se podpora přibržďuje. Oddaluje se mnoho zakázek, s nimiž firmy už počítaly. Trochu se omezuje byznys plán moderní energetiky kvůli přístupu a dotační politice vlád i celé Evropské unie.“

Jet Investment spustil předloni svůj už třetí private equity fond nazvaný Jet 3. Investoři mu měli podle původních plánů svěřit osm miliard korun právě na nákupy inovativních firem. Dnes Fait počítá s tím, že fond bude spravovat menší balík peněz, „jen“ kolem 200 milionů eur – něco přes pět miliard korun.

Zatím také Jet 3 získal jediný úlovek – zmíněného výrobce stavebních profilů Likov. Má český průmysl vůbec zájem o peníze na inovace, které Faita zajímají? A věří průmyslovým inovacím investoři?

Podle Faita je tu poptávka z obou stran. „Pracujeme teď zhruba na sedmi projektech, řada z nich je v Polsku. Zaměřujeme se oborově na podobné aktivity jako Likov, kterému chceme v Polsku najít nějaké dvojče. Dále se zaměřujeme na zdravé potraviny, na železnice nebo na zdravotnictví, přesněji na produkty pro zdravý životní styl. V tom vidíme budoucnost,“ říká.

Kromě plnění třetího private equity fondu se Jet Investment chystá otevřít dva zcela nové fondy cílící na inovace – Jet Venture a Jet Credit. „Chceme tím doplnit naši mozaiku,“ vysvětluje Fait.

„Většina skupin našeho typu se soustředí na klasické private equity, tedy na investice do rozvinutých společností, které mají hotový produkt, trh, zákazníky. Nebo na reality. Proto i my jeden realitní fond máme. Ale vedle toho je tu potřeba financovat nové, mladé inovativní firmy, které teprve začínají,“ popisuje.

Nechce ale vstupovat do typických startupů, ale spíš do firem v už pokročilejším stadiu vývoje, které mají produkt, ale teprve získávají klienty a vstupují na trh. „Stále se chceme držet průmyslu, který dnes vyžaduje inovace, automatizaci, umělou inteligenci. A to je úloha spíš pro venture kapitál. Vedle toho chceme postavit Jet Credit, fond určený pro úvěrování firem, které jsou vysoce růstové, ale ne financovatelné bankami,“ uvedl Fait.

Širší kapitálová nabídka může posouvat stagnující domácí průmysl. Investoři se ale neomezují jen na Česko. „Zájem o finance z řad domácích inovativních firem je významný, my ale nejsme fokusovaní jenom na český trh, zajímá nás i Polsko, Německo a Rakousko,“ zdůrazňuje Fait.

Na podzim 2022, kdy byly ceny energií na vrcholu, očekával Igor Fait příchod krátké, ale výrazné krize, která způsobí sérii krachů firem a pročistí středoevropský průmysl. Na jeho slova ale nedošlo, průmyslníci zatím vydělávali, bankroty ani propouštění se nekonaly.

„Krize je zdravá, čas od času je potřeba vytřídit plevel od ovsa. Zatím tady krize nebyla, protože na zvýšení cen energií všichni reagovali zdražením svých výrobků, aby si udrželi marže a přežili. Na vysokoenergetické firmy ale krize ještě přijde, není možné, aby udržely tlak asijské a americké konkurence,“ soudí Fait.

Tlak na tradiční průmyslové obory, bez jejichž produkce se Evropa tak jako tak neobejde, podle něj povede ke zpomalení procesů Green Dealu. „Už teď je tlak na to, aby se Green Deal zmírnil a prodloužila se doba na plnění jeho milníků. Jde o to, abychom přežili, protože Evropa je na průmyslu postavená,“ říká.

Základní cíle Green Dealu ovšem pořád platí a politici ve svých proklamacích nijak nezvolňují. Nedávno Evropská komise navrhla nový postupný cíl – snížení emisí oxidu uhličitého k roku 2040 o 90 procent oproti roku 1990. Přesto Fait nepochybuje, že dekarbonizační proces zpomaluje.

„Vidím to právě v našich firmách, které jsou dodavateli zelených technologií. Greendealové projekty se oddalují. Politická prohlášení jsou jedna věc, druhá věc je reálný byznys. A v něm Green Deal brzdí, protože na jeho podporu nejsou dostatečné zdroje. Bez zpomalení to nepůjde, musíme být konzervativnější a opatrnější, abychom si pod sebou nepodřezali větev,“ řekl.

Jak se Igor Fait dívá na šance českého průmyslu? Dokáže se podle něj přizpůsobit měnícím se podmínkám, zmodernizovat se, ale zároveň nezabřednout do slepých uliček vystlaných dotacemi? „Jsem někde uprostřed mezi optimisty a pesimisty,“ krčí rameny brněnský byznysmen.

„Věřím, že Green Deal bude pokračovat a že na to jsou společnosti z našeho portfolia připravené. Jsme orientovaní na nové technologie, ale zároveň jsme připraveni jít s klasickou energetikou. Samozřejmě ne s uhelnou, ale s plynovou. Takže jsme připraveni na obě cesty. A přál bych všem ostatním, aby dokázali akceptovat tu současnou křižovatku, na které Evropa stojí,“ uzavírá Igor Fait.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.