Fotovoltaické elektrárny se vyplácejí i bez dotací, říká solárník

Společnost GreenBuddies českých byznysmenů Aleše Spáčila a Ondřeje Vodsloně staví fotovoltaické elektrárny od Nizozemska a Belgie přes Německo a Rakousko až po Švédsko. Nyní se firma naplno rozjíždí také na tuzemském trhu.

Pro výstavbu solárů v Česku mají GreenBuddies uzavřené partnerství s německou firmou IB Vogt. Podobný kontrakt je blízko uzavření také se zatím blíže neurčenou francouzskou společností. „Plánujeme v České republice investovat miliardy korun,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys Spáčil.

Proč jste byznys s fotovoltaikou začínal nejdříve v zahraničí a až pak v Česku?

Má to hlubší historii. Původně jsem působil v IT a telekomunikacích. Potom jsem se náhodou dostal na pozici jednatele české části německé firmy působící právě ve fotovoltaice. Když tu první solární boom skončil, tak jsem se se stejnou firmou přestěhoval do Itálie. Tam jsem měl na starosti ještě Balkán a severní Afriku. Potom jsem se vrátil a začal jsem využívat mezinárodních zkušeností. Dělal jsem pro různé české investory v zemích jako Kazachstán, Turecko, Velká Británie a také Chile.

Právě tam jsme se na projektu potkali s mým společníkem Ondřejem Vodsloněm. Velmi jsme si padli do noty a rozhodli jsme se kolem roku 2016 rozjet vlastní byznys. V České republice se toho v té době moc nedělo, ale například v Německu ano. Postupně jsme na německý trh dodávali čím dál více. Pak se objevily ještě zakázky v Nizozemsku. Postupně jsme tak šli do dalších a dalších zemí.

Změnil se přístup k solární energetice po rozčarování způsobeném podmínkami fotovoltaického boomu na začátku minulého desetiletí?

Celá Evropa se snaží akcelerovat a podporovat zelenou energetiku. Přestože nám ceny komponentů v době po covidu lehce vzrostly, stále platí, že lze stavět projekty bez dotace, protože ekonomicky fungují. Ohromným impulsem pro tento stav samozřejmě bylo zdražení elektřiny. Nejde ale jen o cenu. Firmy začínají fotovoltaiku chápat i jako pojistku pro situace, kdy může dojít například k nenadálým výpadkům dodávek proudu. Je to o nezávislosti.

Bez podpory ale fotovoltaika není ani v současné době. Jakou roli hraje tato podpora v aktuální vlně solárního boomu?

Netroufám si k tomu říci jednoznačné stanovisko. Ceny energií spoustu českých firem tlačí k zemi. Mají omezený balík peněz a s ním se rozhodují, jestli si například pořídí nový lis, nebo jestli si vyřeší energetickou nezávislost. Podpora pak pomáhá tomu, aby firmy nemusely podobné dilema řešit a zůstaly konkurenceschopné. V každém případě ale současný růst poptávky po fotovoltaice není vyvolaný uměle.

Budou fotovoltaické elektrárny vznikat spíše na velkých střechách, nebo je tu prostor ještě pro zcela novou výstavbu na „zelených loukách“?

To je složitá a citlivá otázka. Co se týče střech, je evidentní, že tam je podpora ze všech stran. Co se týče výstavby na jiných plochách, vyplatí se podívat například do Nizozemska, kde fotovoltaické elektrárny zaplnily každý volný brownfield, vyrůstají i na půdě nižších bonit (méně kvalitní). V Německu vyrůstají solární panely podél dálnic, kde je půda kontaminovaná automobilovým provozem. Pokud chceme dosáhnout energetické nezávislosti na úrovni státu a pokud má být fotovoltaika výraznou součástí energetického mixu, tak se solárním elektrárnám na polích neubráníme. Navíc si troufnu tvrdit, že je to hezčí objekt než některé vznikající továrny.

Jak se vyvíjejí náklady na výstavbu fotovoltaických elektráren?

Ve srovnání se situací před deseti lety je investiční náklad jednoho solárního megawattu opravdu marginální. Zároveň ale instalovaný výkon prudce roste. Takže je jasné, že výrobci technologií pro fotovoltaiku musí jet na plný výkon. Největším spotřebitelem technologií je asijský trh. Do toho je potřeba připočítat potíže v logistice. Navíc výrazně roste cena křemíku a křemík je přitom nejdůležitější a nejdražší součást panelů.

Na jakých projektech v tuzemsku pracujete?

První prodejní aktivity na českém trhu jsme začali zhruba před rokem. Dnes máme v předrealizační fázi, kdy se elektrárny kreslí a připravují do povolovacích řízení, zařízení ve vyšších desítkách megawattů. V České republice máme například společný podnik s německou společností IB Vogt. My jsme ti, kdo v Česku projekty v rámci společného podniku realizuje, IB Vogt poskytuje financování.

Jak velké projekty to jsou?

IB Vogt má zájem o velké projekty nad 20 megawattů. Jsme navíc před podpisem s jednou francouzskou entitou, pro kterou budeme v České republice připravovat projekty do deseti megawattů. Celkem tu mají ambici postavit solární elektrárny o výkonu kolem 150 megawattů. Bude to investice 100 až 150 milionů eur.

Ve veřejných zdrojích je také dostupná informace o vašem projektu poblíž automobilky Toyota v Ovčárech u Kolína. Co to bude?

Projekt v Kolíně jsme připravili na zakázku pro jednoho českého investora. Bude to velmi hezký projekt. Využívá ladem ležící pozemek. Brzy se začne stavět. Celkem tam vznikne fotovoltaická elektrárna o výkonu 7,7 megawattu. To byl projekt, kde jsme na trhu jen naznačili, že ho chceme prodat, tak se hned seběhla spousta investorů, kteří o něj měli zájem. Co se týče půdních elektráren, tak poptávka zahraničních i lokálních investorů je mnohem větší než nabídka. To ale není jen v Česku, je to celoevropský jev.