Článek
Marketingový šéf Centropolu Jiří Matoušek přišel loni v dubnu jako jeden z prvních expertů s návrhem na regulaci cen energií. Správně tehdy předpověděl, že pokud vláda nezačne kontrolovat ceny elektřiny a plynu, spotřebitelé to ve druhé půli roku neunesou. Domácí politici si podobná varování začali připouštět až koncem prázdnin, nakonec však na Matouškova slova došlo a vláda zavedla od letošního ledna na rok cenové stropy.
Jak vidí manažer Centropolu situaci dnes? Evropa podle něj musí nejpozději do půli příštího roku radikálně zreformovat trh s energiemi a emisními povolenkami.
„Přál bych si, aby po liberalizaci energetiky přišla její racionalizace. Nemusí to znamenat tvrdou regulaci úplně všeho. Na druhou stranu budeme muset definovat zásady soběstačnosti a v rámci Evropy se domluvit na tom, jak podporovat investice do zdrojů výroby elektřiny,“ říká Matoušek v novém rozhovoru pro SZ Byznys.
Oprava trhu
Evropská komise nedávno oficiálně zahájila práce na reformě energetického trhu. Do 13. února k ní mají členské státy předkládat své návrhy v rámci veřejné konzultace. Podle Matouška se od reformy dá čekat především zesílení regulací – evropských či státních zásahů.
„Liberalizovaný trh, jak jsme ho znali, je u konce. Regulace se bude týkat primárně podpory výstavby výrobních zdrojů. Dosavadní cenotvorba na burze neposkytovala reálný obraz a netvořila stabilní ceny, které by vydávaly investorům jasné signály, do čeho mají investovat a do čeho ne. Investice probíhají především do masivně podporovaných obnovitelných zdrojů,“ říká manažer.
Česká vláda by podle něj měla v Bruselu především požadovat, aby se mezi podporované zdroje zařadila také jaderná energetika, a to včetně malých modulárních reaktorů.
Zásady soběstačnosti
Matoušek dále navrhuje, aby evropské státy závazně a racionálně deklarovaly, jak chtějí zajistit vlastní energetickou soběstačnost. Situace v jednotlivých zemích totiž ovlivňuje i jejich sousedy. Matoušek to vysvětluje na příkladu střední Evropy.
Německo má cíl vyrábět do roku 2030 až 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a zbytek z plynu. Pokud se to podaří, bude to mít dopad na celý region. „Zemní plyn ještě po dlouhou dobu bude bezpečnostní riziko. A budou období, kdy bude muset ohromné německé ekonomice elektřinu někdo dodávat – Francie nebo okolní státy včetně České republiky. To bude samozřejmě krátkodobě silně ovlivňovat cenu,“ vysvětluje.
Česká vláda by tak podle něj měla v Bruselu žádat definování zásad energetické soběstačnosti. Ať už pro jednotlivé státy, nebo pro větší celky v rámci Evropy.
„Znamená to možná znovu otevřít téma klimatických cílů,“ upozorňuje Matoušek. „Pojďme se nebát to pojmenovat. Není nic špatného na tom, že postavíte plán, a když se ukáže, že ten plán v čase i díky okolnostem není možné plnit, že ho revidujete a postavíte nový.“
Cena energií podle něj musí zaručovat ekonomickou stabilitu, ale zároveň dostupnost elektřiny a plynu. „Nesmí ohrožovat firmy, proto musí být stabilní a predikovatelná. Musí být dostatečně vysoká na to, aby bylo možné plánovat investice a investovat. Ale neměla by být vyšší než dnes,“ zdůrazňuje.
Už dnes je totiž podle něj v Česku mnoho domácností, pro něž je i při zastropování cen bez pomoci rodiny či státu energie z běžných příjmů nedostupná, takže na platby za elektřinu či plyn utrácejí finanční rezervy či zabezpečení na stáří.
Ohrožený Green Deal?
Podle Matouška nemohou být primárním cílem evropské energetiky klimatické závazky. „Pojďme se spíš podívat na to, co potřebujeme pro zajištění energetické bezpečnosti udělat. Pokud z toho vyplyne revize nebo odložení klimatických cílů, bude to na základě racia, nikoliv na základě idejí,“ vyzývá.
Kromě toho je podle něj třeba zamezit tomu, aby se z energetiky odčerpával kapitál do jiných sektorů, jak se děje při obchodech na energetickém trhu či při obchodování s povolenkami.
„Pojďme zamezit spekulacím s cenami emisních povolenek,“ říká. Navrhuje stanovovat cílové ceny povolenek, podobně jako centrální banky cílují inflaci či měnové kurzy. „A určitě zamezme obchodování s cenou emisních povolenek všem subjektům, které je nepotřebují pro svou činnost v energetice. Tím vrátíme do energetiky víc peněz,“ říká Matoušek.
Finanční instituce by podle něj měly povinně dokládat, že nespekulovaly s cenami povolenek, elektřiny či zemního plynu.
„Pojďme pojmenovávat pravdivě problémy v energetice, protože to se minimálně na začátku energetické krize nedělo. Neříkám, že Česká republika musí přijít do Evropy s návrhem nějakého konkrétního tržního modelu. Ale rozhodně je reforma téma, které má být v roce 2023 předjednáno, a nejpozději v první části roku 2024 bychom měli mít jasno ohledně vhodného modelu,“ soudí.
Rozhovor s Jiřím Matouškem si můžete pustit ve videu nad tímto článkem. Manažer Centropolu v něm mluví také o očekávaném zisku Centropolu za loňský rok, dopadech windfall tax na segment dodavatelů energií a o kompenzacích obchodníkům za zastropované ceny.
