Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropský chemický průmysl zažívá recesi, zatímco Čína je na vzestupu. Stále více chemikálií se do Evropy dováží. V roce 2013 dovozy tvořily 22 procent evropské spotřeby, loni to bylo už 31 procent.
Podle Joerga Stecka, viceprezidenta německé skupiny BASF, která je světovým lídrem ve výrobě chemických produktů, se podíl Číny v chemii může globálně zvýšit ze 44 procent až na dvě třetiny. „Výhodou Číny jsou nejen levnější energie, ale také dotace do technologického rozvoje, které Evropa nemá,“ říká Steck v rozhovoru pro SZ Byznys. Plyn v Evropě je oproti době před covidem stále o polovinu dražší.
BASF dodává chemikálie do celého světa, které jsou součástí výrobků v takřka každé domácnosti, ať už jsou to barvy, laky, kosmetika, pneumatiky, díly v automobilech, sloučeniny v bateriích, polymery v obalech nebo pesticidy a hnojiva. Z továren této firmy pochází také část laků ze škodovek.
Společnost v roce 2022 utržila celosvětově za své výrobky 87 miliardy eur, v přepočtu přes 2,1 bilionu korun. Do roku 2050 chce dosáhnout uhlíkové neutrality, a masivně proto investuje do obnovitelných zdrojů.
Nedávno získala 49procentní podíl v projektu větrných elektráren společnosti Vatenfall v severním moři u ostrova Borkum. Tento největší globální větrný park na moři bude zásobovat továrny na jihu Německa, vzdálené i 600 a více kilometrů. Výkon elektrárny bude 6 TWh. Pro srovnání: výkon jaderné elektrárny Temelín byl v roce 2021 15,86 TWh.
V rozhovoru jsme se bavili také o nutnosti přehodnotit Green Deal, o zákazu takzvaných „věčných chemikálií“ a také o aktivitě firmy v Číně, kde BASF staví jeden z největších integrovaných závodů (desítky až stovky továren na jednom místě).
V dubnu BASF podepsal kupní smlouvu na 49 procent ve větrných elektrárnách Nordlicht I a II v Severním moři. Je to aktuálně největší světová farma na moři. V jaké jste etapě své mise, na jejímž konci chcete přestat používat zemní plyn ve svých továrnách?
Pro chemický průmysl je životně důležité zajistit stálé dodávky energií za konkurenceschopné ceny. Zejména po vypuknutí války na Ukrajině a pozastavení dodávek z Ruska jsme museli hledat jiné spolehlivé zdroje. Navíc máme jako firma dlouhodobý závazek na dosažení uhlíkové neutrality. Investice do větrného parku je v tomto ohledu ideální. Nachází se sice dál od našeho největšího integrovaného závodu v Ludwigshafenu, ale zásobovat elektřinou bude také náš další velký závod v Antverpách nedaleko od pobřeží.
Spotřebu zemního plynu už jsme podstatně snížili. Plyn používáme zčásti také jako vstupní surovinu ve výrobě. I v této oblasti se měníme a od plynu přecházíme k obnovitelným zdrojům a v některých oblastech k recyklovaným materiálům.
Větrné elektrárny se nacházejí v moři na severu Německa, 600 kilometrů od vaší továrny v Ludwigshafenu. Kapacita sítě v Německu je nízká a loni musel být snížen výkon všech větrných elektráren v Německu. Komplikuje vám to plány?
To bych neřekl. Ale samotná rozvodná síť je problém. Politici se musí postarat o výstavbu potřebné infrastruktury a také přijetí legislativy, abychom mohli podnikat a pokračovat v našich plánech. Z našeho pohledu jsme udělali vše potřebné. Nemůžeme vyřešit politické problémy.
Jaké jsou vaše další plány ve výstavbě nezávislé energetiky?
Nedávno jsme podepsali spolupráci na dalších projektech větrných elektráren v Severním moři s několika partnery. Tím postupně splníme náš cíl na přechod k obnovitelné energetice. Další velké investice v tomto směru nevidíme. Paralelně jsme v nedávné době uzavřeli řadu dlouhodobých dohod o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, takzvaných PPA, v Evropě, ale i v USA nebo Číně.
Válka na Ukrajině výrazně zvýšila ceny energií v Evropě. Snižuje se konkurenceschopnost Evropy?
Ceny energií v Evropě sice loni oproti předchozím letům klesly, ale stále jsou ve srovnání s Čínou nebo Spojenými státy americkými vyšší. Zvýšily se také další náklady. To všechno vede ke snížení konkurenceschopnosti v Evropě, což nás znepokojuje.
Podíl Číny na celosvětovém chemickém trhu roste. Nyní po desetiletích má Čína prim a prodává více než Evropa. Jak to vnímáte?
Jsme přesvědčeni, že Čína, která už nyní vévodí globálnímu chemickému průmyslu, ještě posílí svou dominanci. Některé odhady říkají, že bude tvořit až dvě třetiny světové poptávky. Společnost BASF je největším výrobcem chemie na světě, a proto v Číně musíme mít své místo a musíme místním výrobcům konkurovat na lokální úrovni. Proto tam masivně investujeme do výstavby závodů v souladu s našimi hodnotami, kam patří také přechod k čisté energetice.
Padá konkurenceschopnost Evropy kvůli špatnému rozhodování politiků, kteří průmysl svázali přísnými pravidly, regulacemi a environmentálními standardy?
Neoznačil bych to za chybu politiků. Průmyslové náklady rostou a konkurenceschopnost Evropy vůči světu klesá také kvůli aktivitám s cílem snížit emise skleníkových plynů. Také na nás dopadá mnoho regulací, například v oblasti autoprůmyslu, který ustupuje od spalovacích motorů. Automotive je naším velkým segmentem, kam dodáváme například technické plasty, nátěrové hmoty, laky a další produkty.
Drží Čína náskok i proto, že nemá tak přísné regulace?
Tím si nejsem jistý, ale je vidět, že Čína rychle investuje do svého autoprůmyslu. Staví nové a modernější továrny, než jsou v Evropě. My proto musíme pomáhat našim zákazníkům, aby ustáli tento tlak. Výhodou Číny jsou nejen levnější energie, ale také dotace do technologického rozvoje, které Evropa nemá. V důsledku toho Brusel uvažuje o zavedení cel na dovozy z Číny. (Evropská unie je připravena zavést prozatímní dodatečná cla ve výši až 38,1 procenta na dovoz elektromobilů z Číny, oznámila ve středu Evropská komise, pozn. red.)
BASF patří mezi hlavní signatáře Antverpské deklarace pro evropskou průmyslovou dohodu. Přes tisíc společností volá po vyvážení Zelené dohody podporou průmyslové výroby. Co chcete změnit na Green Dealu?
Green Deal může fungovat, jen když neohrozí základy evropského průmyslu. Zavázali jsme se k zelené transformaci a z toho neustoupíme. Zároveň však musíme mít jistotu, že dokážeme uspět v konkurenci. Rozhodně nežádáme dotace. Chemický průmysl potřebuje mít jasný rámec, abychom mohli plánovat do budoucna. Nemůžeme správně pracovat ve chvíli, kdy je regulací příliš a jsou vágní. Potřebujeme stabilní energetické dodávky za konkurenceschopné ceny, protože podnikáme globálně. Potřebujeme prostředí, které je otevřené technologiím. Znovu říkám, nejsme proti Green Dealu, ale budeme společně tlačit, aby změny šly tím správným směrem.
Jaká je odezva ze strany politiků?
Hodně jsem teď cestoval, mluvil jsem s úředníky v různých zemích a myslím, že to plně chápou. Větší pochopení pro změny mají průmyslové země a naopak méně to chápou země s nízkým zastoupením průmyslu. Průmyslové firmy to vidí tak, že je nutné se na problémy dívat nikoliv skrze zelenou ideologii, ale více pragmaticky a prakticky.
V Číně stavíte další obří závod Zhanjiang Verbund. Vztahy s Evropou se však zhoršují. Nebojíte se „ruského scénáře“, při kterém jste odepsali majetek za více než 7 miliard eur?
Jako podnikatel pokaždé nesete nějaké riziko. Říkal jsem, že budoucnost chemického průmyslu je v Číně, kde chceme více lokálně vyrábět. Vstoupili jsme tam už před desítkami let. Trh byl spolehlivý, vybudovali jsme si dobré vztahy s místními politiky. A věříme, že můžeme přispět k růstu chemického průmyslu v Číně. Takže tohoto scénáře se nebojíme.
Potom je tam ještě etická rovina podnikání. Čína schytává kritiku kvůli porušování lidských práv, podpoře válečného tažení Ruska proti Ukrajině a zároveň v Evropě slyšíme hlasité volání po zvýšení soběstačnosti ve výrobě. Jak se s tím vyrovnáváte?
Naše společnost má jasný etický kodex a hodnoty, které jsou pro nás důležité. Chceme vždy respektovat místní zákony a předpisy, a stejně tak i lidská práva. A v případě, kdy toto nebude respektováno, nebudeme tam obchodovat.
Továrna v Číně má být vaší třetí největší na světě. Největší integrovaný závod je v německém Ludwigshafenu, kde je asi 200 továren a pracuje 40 000 lidí. Pokud se podíváme na bezpečnostní rizika spojená s ruskou válkou, je továrna velmi zranitelným místem kvůli obrovské koncentraci výroby na jednom místě. Zvýšili jste bezpečnost?
Principem těchto integrovaných závodů je menší či větší propojenost továren uvnitř. Vyrábíte od základu určitý produkt, a ten dále zušlechťujete. Jednotlivé fáze výroby na sebe navazují, nemůžete to změnit jen proto, že je někde válka. Nemůžete z celku vydělit třeba sto továren.
Za tři nebo čtyři roky bude v Evropské unii zakázáno 10 000 chemikálií známých jako PFAS (věčné chemikálie) kvůli jejich toxicitě. Používají se ve všech oblastech, které si dokážeme představit – ve výrobě kosmetiky, vojenských technologií, letectví, mobilních telefonů, oblečení do deště a mnoha dalších produktů. Hledáte alternativy?
PFAS jsou široce používané chemikálie. Průmysl musí vymyslet řešení, které nebude zdrojem dalších problémů. Ve vývoji nových chemických látek si totiž ne vždy ihned plně uvědomíte všechny jejich vlastnosti a možnosti. Není snadné se rozhodnout, zda je vyrábět a používat.
Pokud se v rámci PFAS bavíme o náhradě například fluorochemikálií, které dávají oblečení nepromokavé vlastnosti, neměl by to být s náhradou látek takový problém. V případě jejich aplikací do pěn hasicích přístrojů pro hašení požárů ve výškových budovách se však jejich vlastnosti dají jen obtížně nahradit. Musíme vždy najít řešení, které nepoškodí životní prostředí, ale zároveň nám dá požadované vlastnosti.
Hodně se věnujete segmentu automotive. Na co se teď zaměřujete?
Zajímavou oblastí je pro nás stále výroba materiálu do autobaterií. Stálo nás to už hodně práce a času a chceme se tady výrazněji prosadit, protože věříme, že skladování energie bude v budoucnu pro lidstvo zásadně důležité.
Zcela nový trh se rozvíjí v oblasti recyklace baterií, kde chceme být také velmi aktivní. Je jasné, že pokud postupně nahradíme všechna elektrická osobní auta, nákladní auta a stroje, tak musíme umět použitý materiál recyklovat a dát znovu do oběhu. Pro chemický průmysl je to výzva a zároveň velká byznysová příležitost. Zdroje niklu, kobaltu a dalších látek, používaných k výrobě katodového materiálu do baterií, jsou omezené a jedinou možností, jak se s tím vypořádat, je mít cirkulární baterie.
Už stavíte recyklační továrnu?
Tento průmysl se momentálně teprve formuje. My chceme být jeho součástí. Jsme v kontaktu s velkými hráči z oblasti výroby baterií a automotive. Zatím zvažujeme investiční možnosti, jak se zapojit. Nedávno jsme v našem závodu v německém Schwarzheide úspěšně zahájili provoz prototypu zařízení na recyklaci bateriových kovů, konkrétně lithia, niklu, kobaltu, manganu a mědi.
