Článek
Na Čechy se řítí další zdražení vody – tentokrát nejsou na vině daně ani inflace, ale chystané normy Evropské unie.
„Novela rámcové směrnice o čištění městských odpadních vod přináší nové požadavky na kvalitu vypouštěných odpadních vod,“ vysvětluje šéf Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos s tím, že i když už teď firma investovala miliardy, aby požadavky Unie splnila, nároky se mění a vyžádají si další investice.
15 miliard a k ničemu
„V rámci pražské ústřední čistírny je postavena nová vodní linka, která stála kolem šesti miliard korun. Rekonstrukce stávající vodní linky bude také stát kolem šesti miliard a s doprovodnými investicemi jsme na patnácti miliardách. Jako město jsme tedy už teď investovali 15 miliard, abychom splnili požadavky Unie, a ta teď přichází s tím, aby se ty požadavky ještě zpřísnily, což bude vyvolávat další investice,“ říká Mrkos s tím, že opět se bavíme o řádech miliard korun.
„Evropská komise má bohužel tendenci vylévat s vaničkou i dítě. Myslíme, že ty podmínky jsou zbytečně tvrdé a hlavně přicházejí v době, kdy jsme splnili ty požadavky, které dosud Evropská unie kladla. A ona najednou přijde s tím, že to vytváří nové požadavky na další zpřísnění těch limitů,“ dodává Mrkos.
Postupný nájezd do roku 2040
Navrhovaná norma je podle Mrkose v závěru připomínkového řízení, a neočekává tak, že dojde k nějaké její úpravě. Pokud bude směrnice schválena v navrhovaném znění, nová opatření se významně dotknou také menších obcí, pro něž bude znamenat vybudování potřebné infrastruktury.
„Bude to představovat velké náklady. I malé obce budou muset nově mít kanalizaci, u obcí nad deset tisíc pak bude sledovaná uhlíková stopa, což znamená investice do technologií. Nedá se to zatím přesně vyčíslit na koruny, protože různé čistírny jsou v různém stavu, ale celkově to bude mnoho miliard, které budou potřeba investovat v celém oboru,“ doplňuje Vilém Žák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací.
Opatření mají být postupně realizována do roku 2040. „Prahy se týkají požadavky už v první fázi a ta nejpřísnější opatření. To bude znamenat tlak na zvýšení ceny stočného, “ dodává Mrkos s tím, že i když Evropská komise ve své zprávě rámcové směrnice uvádí, že vodné a stočné by se mohlo zvýšit jen o dvě procenta, bude to výrazně víc.
„My si myslíme, že ten odhad je podhodnocený, že to bude významně víc, ale vzhledem k tomu, že v tuto chvíli nemáme ještě ta technická opatření definována, tak nejsme schopni ty investice přesně spočítat,“ dodává Mrkos s tím, že například pro odstraňování dusíku je jediným způsobem biologické čištění, což znamená další navýšení kapacit čistíren, a tedy prohloubení a zvětšování nádrží, což vyjde na miliardy korun.
I bez norem přitom musí do roku 2035 do pražské vodovodní sítě směřovat investice ve výši zhruba 70 miliard korun – na obnovu a údržbu.
Další normy
Krom vodárenství vysoké investice čekají kvůli snižování emisí také automotive či například potravináře. Výrobci vozů se tak připravují na chystanou emisní normu Euro 7, která by podle tuzemské automobilky Škoda Auto vedla k tomu, že by o práci přišly zhruba tři tisíce lidí.
Potravináři se děsí normy na dusičnany. „Dusitany ve velkém množství škodí, ale dnes se používá zanedbatelné množství. Pomáhají například vybarvovat výrobek. Kdybychom je odstranili, budou uzeniny šedé a chtěl bych vidět, kdo si bude kupovat šedou šunku. Navíc ani trvanlivost nebude taková, na kterou jsme zvyklí,“ řekl už dříve Karel Pilčík, šéf Českého svazu zpracovatelů masa.
