Článek
O jednotlivé škrty a zvyšování daní se strany vládní koalice hádaly až do posledních minut jednání. „Nakonec zátěž ozdravení státních financí rozložily na Česko téměř spravedlivě,“ domnívá se ekonom. Více státu zaplatí firmy, živnostníci i zaměstnanci. Expert na daně z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Libor Dušek v rozhovoru pro SZ Byznys propočítal, na kolik úsporný mix přijde průměrného Čecha.
„Všechny škrty a daně dopadají na konkrétní obyvatele. Daňové příjmy se mají zvýšit o 70 miliard, až to vše doběhne. To je zhruba 7000 na průměrného obyvatele ročně. Průměrný dopad všech opatření bude 15 000 korun na průměrného obyvatele,“ vypočítává Libor Dušek.
Pokud se náklady konsolidačního balíku přepočtou na průměrné rodiny, vychází to na 45 tisíc korun, o které průměrná česká rodina ročně přijde. Z toho 21 tisíc odvede nově na daních navíc. V konkrétních případech se dopady samozřejmě liší.
Odboráři přehánějí, míní ekonom
Odbory přitom přišly s odhadem dopadů, který je o řád jinde. Rodina s nadprůměrně vysokými příjmy (868 416 Kč ročně) má podle předáka ČMKOS Josefa Středuly přijít o 150 800 až 178 200 Kč, tedy 17 až 20 procent. Podle toho, zda lidé pracují v soukromém, nebo státním sektoru.
Podle Libora Duška, který se v rámci Národní ekonomické rady vlády na prvotních návrzích opatření podílel, je výsledek vyjednávání pětikoalice uspokojivý. „Je to podstatný krok kupředu. Celkový strukturální deficit je něco přes 200 miliard. Jsem ale opatrný ohledně toho, co z tohoto balíčku zůstane po průchodu Sněmovnou. Některé zájmové skupiny si vylobbují další prořezání,“ odhaduje ekonom.
Dušek oceňuje, že balík nakonec dopadne téměř na všechny vrstvy společnosti. „Dopady se na společnost rozkládají, někdo bude muset platit vyšší daně, někdo přijde o dotaci. Každý je tedy trochu nespokojený, ale je to vlastně dobře,“ myslí si ekonom Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Bohatší zaměstnanci zaplatí ročně skoro o 40 tisíc víc
Přesto jsou ale podle Duška skupiny, které zůstaly téměř nezasaženy. „Relativní vítězem jsou živnostníci s vyššími příjmy, kolem 700 tisíc až milionu a půl. O něco se jim zvýší odvody, ale ve srovnání s ostatními jsou téměř nedotčeni. Na koncept paušální daně se téměř nesáhlo. Ani do paušálních výdajů, které jsou pro některé profese štědré,“ vysvětluje ekonom, který je členem Národní ekonomické rady vlády.
Libor Dušek by si přál, aby se čeští politici odhodlali daně výrazněji odstupňovat podle příjmů. „O něco větší progresi bych uvítal,“ říká. Tímto směrem zatím balík vykročil jen lehce. „Těm, co mají čtyřnásobek průměrné mzdy, se ročně zvýší daně o 38 000 korun,“ vyčíslil daňový expert.
Konsolidační balíček přehledně
„Nečekáme slova chvály a v první chvíli nečekáme ani masivní pochopení,“ nechal se slyšet premiér Petr Fiala. V přehledném souhrnu vám přinášíme informace o tom nejdůležitějším, co se má od příštího roku změnit.
„Zatím jsou ale české daně v unijním srovnání velmi rovné. Desetina lidí s nejvyššími příjmy získá 25 procent všech hrubých příjmů v ekonomice a naplní necelou čtvrtinu daňového inkasa (daně + zdravotní + sociální pojištění). Desetině nejméně vydělávajících připadne 1,6 procenta hrubých příjmů v ekonomice a úkol zaplatit 1,6 procenta vybraných daní,“ propočítal Dušek.
Ztracené roky kvůli daňovým půtkám
Ekonom taky připomíná, že za dnešní strukturální schodek může především podstatné snížení daně z příjmu, pod kterým je s hnutím ANO spolupodepsána i vládní ODS. Chybějící daňové příjmy podle něj logicky nahrazují nové daňové příjmy.
„Poslední roky byly ve znamení velkého daňového populismu. Zrušení superhrubé mzdy, zrušení daně z nabytí nemovitosti, zrušení EET, zavedení paušální daně, její rozšíření, snížení daně z nafty. Koktejl daňových opatření zvýšil dnešní schodek o 150 miliard, které nebyly ničím kompenzovány,“ vadí Duškovi.
Kvůli hádkám o daňové změny podle Libora Duška politici promarnili tři roky, kdy se mohli věnovat smysluplným hlubším reformám: „Celá politická garnitura ztratila obrovské úsilí na hádky o daňové změny, které mají ve svém součtu sporné výsledky.“
