Ekonom: Jeden má dva bazény, druhý žije v garsonce. Pomoc dostanou stejnou

„Jakmile někdo přijde na trh a začne určovat, jaké mají být ceny, tak to může vyvolat nedostatek. Nebo to může znamenat, že budeme muset vynaložit opravdu obrovské peníze na to, abychom tu cenu udrželi,“ uvedl ekonom institutu IDEA při CERGE-EI, který je zároveň externím poradcem ministra práce Jurečky (KDU-ČSL).

Pertoldovi vadí, že zastropováním cen elektřiny na 6 a cen plynu na 3 korunách za kWh pomáhá vláda i těm, kteří to nepotřebují. „Je to opět velmi plošné opatření. Kdo má dva bazény, bude čerpat stejnou pomoc od státu jako ten, kdo žije v garsonce,“ řekl v rozhovoru, který si můžete pustit ve videu.

Na jednu stranu tak kabinet odvažuje jednotky miliard cílené pomoci, na straně druhé plošně vystřelí stamiliardy, míní Pertold: „Vláda se snaží cílit pomoc, ale v mezičase se sama dotlačí k plošné pomoci za 130 miliard. Tím se krása cílených nástrojů snižuje.“

Jádrem cílené pomoci má být příspěvek na bydlení. Přes výrazné zjednodušení formulářů, které je od léta možné podávat online, se ale počet žadatelů zatím prakticky nezvedl. Podle Pertolda to může být i tím, že byl příspěvek nízký.

Podle odhadů na něj má nárok asi 800 tisíc domácností, čerpá ho ale jen 170 tisíc z nich. Ministr práce Marián Jurečka (KDU-ČSL) ale hodlá zvednout stropy příspěvku, které brání tomu, aby ho čerpali lidé, kteří nejsou ohrožení chudobou.

„Lidé budou mít možnost získat více peněz. Uvidí, že nedostanou jen pár stovek, ale mnohem více. Doufám, že to bude mít tento stimulační efekt,“ míní Jurečkův poradce. Nové nastavení otevře podle něj cestu k příspěvku pro až 400 000 lidí.

O další dávku, kterou spustilo MPSV, pětitisícový příspěvek na dítě, je naopak zájem velký. Podle čerstvých dat z MPSV je „Jurečkovné“ přiznáno 769 379 domácnostem. To je zhruba 85 % z 1,1 milionu všech, kteří na tuto dávku mají nárok.

Vláda používá v téhle chvíli slogan „Nenecháme vás padnout“. Platí to pro všechny?

Tenhle politický slogan platí de facto v každé zemi. V Česku něco funguje lépe, něco hůře. Vláda se snaží hlavně zlepšit přístup k příspěvku na bydlení, což by měl být klíčový nástroj pomoci domácnostem.

Novinář Petr Šabata napsal, že vláda bere všem a dává všem. Bohatým a chudým. Myslíte, že to je trefné?

Jak je sociální systém málo flexibilní, tak vláda často sahá k velmi plošným opatřením. Platilo to během covidu a teď to platí také. Čerstvě víme, že se budou stropovat ceny energie, což je právě příklad té velmi plošné, velmi drahé pomoci. I plánované tzv. úsporné tarify nebo zlevněné tarify jsou také de facto plošné pomoci.

A s druhou částí, že tato vláda bere všem, taky souhlasíte?

Příjmová daň u zaměstnanců je velmi podobná u těch nízkopříjmových i vysokopříjmových. Když sečteme daň i odvody na sociální a zdravotní, tak to platí. Když se podíváme na úplně celý trh práce, tak je ale efektivní zdanění osob samostatně výdělečně činných výrazně nižší než u zaměstnanců.

Za vás by v krizi, jakou zažíváme teď, dávalo smysl více zdanit bohatší?

Velký smysl by dávalo, kdyby se nezrušilo to zdanění superhrubé mzdy, které vysálo z rozpočtu sto miliard a nedostatečně pomohlo těm nízkopříjmovým.

Ale politický prostor tam v současné chvíli, kdy rostou náklady de facto všem, není. Představa, že politici přijdou s tím: „Nyní zvýšíme daně na příjem pro tuto a tuto skupinu“, je prostě iluzorní.

Nejvíce lidi pálí samozřejmě energie. Vláda oznámila, že proto zastropuje ceny silové elektřiny na 6 korunách a plynu na 3 korunách za kWh, včetně DPH. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) to má stát nějakých 130 mld. korun. Vím, že nejste expert na energie, ale jak byste tento krok zhodnotil jako ekonom?

Vidím v tom několik problematických aspektů. První je ten, že to je opět opravdu velmi plošné opatření. Kdo má dva bazény, bude čerpat stejnou pomoc od státu jako ten, kdo žije v garsonce. Druhé, čeho se obávám, je, jaký to bude mít dopad na ochotu lidí šetřit, hlavně firem. Čekal jsem, že přijde něco podobného jako v Rakousku, kde se zastropovala cena na dejme tomu 80 % obvyklé spotřeby odběrného místa.

O něčem takovém premiér Petr Fiala (ODS) zatím vůbec nemluvil.

O tom se vůbec nemluví. Na ten zbytek, tzn. na těch 80 % a výše, platí spotřebitelé v Rakousku výrazně vyšší cenu, ať už tržní, nebo jinou.

Zastropování ceny by mohlo spotřebu podle vás tedy i vyšroubovat?

Čeká nás zima s nedostatkem energií. A vždycky musíme měřit spotřebu vůči aktuální nabídce na trhu. Ta nabídka na trhu je kvůli problémům s plynem limitovaná. Vůči tomu se snažíme tu poptávku přizpůsobit. A ten přizpůsobovací mechanismus je obvykle cena.

Vláda de facto říká: „Cena bude taková a doufáme, že poptávka se potká s nabídkou.“ Ona se asi potká, ale otázka je, za jakou cenu? Vláda bude muset ten rozdíl nějakým způsobem kompenzovat dodavatelům energií. Takže proto máme obrovskou nejistotu, kolik nás to bude vůbec stát. Stát nás to může opravdu hodně velké peníze.

I více než těch 130 miliard, o kterých mluvil pan ministr?

Nepočítal jsem to. Nicméně to, co říkal například David Marek (hlavní ekonom Deloitte, pozn. red.) na Twitteru, tak podle současných cen by to bylo až k 200 miliardám. Nevíme, jak se ceny budou pohybovat dále.

Říkáte, že vláda si hraje se sirkami v suchém lese. To kvůli těm neodhadnutelným nákladům zastropování energie?

Jakmile přijde někdo na trh a začne určovat, jaké mají být ceny, tak to může vyvolat nedostatek. Nebo to může znamenat, že budeme muset vynaložit opravdu obrovské peníze na to, abychom tu cenu udrželi. To jsou ta hlavní rizika, která tam vidím.

Můžeme dospět třeba i k tomu, že plynu budeme mít v průběhu zimy málo?

Všichni doufáme, že ne. Ale může se samozřejmě stát, že plyn dojde dříve, než si myslíme.

Pojďme se posunout k té další pomoci, kterou vláda lidem zasaženým touto nejen energetickou, ale i cenovou krizí nabízí. Začněme pětitisícovým příspěvkem na děti. Kolik lidí už si o tu pětitisícovku požádalo?

Těm, co již pobírají nějakou dávku, typicky přídavek na dítě, jde automaticky. To je přibližně 160 tisíc domácností. A druhá část jsou ti, kteří o něj aktivně požádali. Tam jsme někde na čísle přes 500 tisíc. Takže celkově už příspěvek mělo dostat přes 700–770 tisíc domácností (zatím tak bylo vydáno přes 4,78 miliardy korun).

Což je vysoké číslo. Na české poměry, kde obvykle o ty typické dávky žádá výrazně méně lidí, než na ně má ve skutečnosti nárok.

Jak velká část, pro představu, je to tedy z rodin, které na příspěvek mají nárok?

Podle našich odhadů je to 85 % rodin.

Trochu jiná situace je u příspěvků na bydlení. Ten může získat každý, kdo za nájem, energie a vodné a další služby utratí více než 30 % čistých příjmů, v Praze více než 35 %. Jak dramaticky se zvedl počet žadatelů, poté co vláda zvýšila stropy této dávky?

Trošku se zvedl. Ale ne bohužel o tolik, o kolik bychom si představovali.

O kolik tedy?

Myslím, že přibližně o deset procent. Počet žádostí od ledna je víceméně stabilní, ale je nutno říct, že ta data nejsou úplně aktualizovaná, uvidíme, co s tím udělá digitalizace, která proběhla v červenci.

V současné chvíli je opravdu výrazně jednodušší o příspěvek zažádat. A ze sociologických dat navíc vychází, že lidé, kteří ve skutečnosti mají nárok na ten příspěvek, mají tedy výdaje vyšší než těch 30 % nebo 35 %, tak si myslí, že na něj nárok nemají. Takže bych apeloval, aby si domácnosti, které se dostávají do nějakých problémů, skutečně přepočítaly dobře svoje výdaje versus příjmy.

Existuje na to nějaká kalkulačka?

Na webu ministerstva práce se dá spočítat, kolik byste mohli dostat.

Vláda v létě umožnila podávat žádost i on-line. Když jsem to zkoušela, přišlo mi to stále zbytečně komplikované. V rámci nákladů na bydlení musí člověk třeba vyčíslovat náklad na provoz výtahu nebo osvětlení společných prostor. S čím mají lidé u žádostí největší problém?

Zrovna u těchto služeb došlo ke zjednodušení. Když je člověk v nájmu, tak to určitě nemusí dokladovat, stačí potvrzení od vlastníka, že za služby zaplatil tolik. Musí dokladovat zvlášť ty energie, to ano. Kdyby to bylo čistě na mně, tak já bych tu žádost úplně ztrivializoval.

Kde by se dalo slevit?

Určitě by stát nemusel požadovat v takové frekvenci výdaje na bydlení. Už se to zlepšilo ze čtyřikrát na dvakrát ročně. Já bych to zjednodušil na jednou ročně. Určitě bych třeba zjednodušil i vykazování příjmů za jednotlivé členy domácnosti.

Zároveň se stále musí zadávat informace, kterými přitom veřejná správa už disponuje, jen je má v jiných databázích.

Máme hlubokou nedůvěru v český stát jako společnost. A politický tlak na to, aby se ve státní správě daly propojovat databáze, je malý. Tady je progres pomalý.

Ministr práce Marian Jurečka ohlásil, že stropy příspěvku na bydlení zvýší. Přibude tedy lidí, kteří na peníze dosáhnou? Nebo dostanou více peněz?

Teoreticky počet lidí, kteří mají na příspěvek nárok, zůstane stejný. Normativy mění maximální částku, kterou můžete dostat.

A ta byla doteď nedostačující?

Ta byla podle mě do značné míry nedostačující. Ale pokud se nové stropy spojí s dostatečnou informační kampaní, tak bude dávka atraktivnější. Lidé budou mít možnost získat více peněz. Uvidí, že nedostanou jen pár stovek, ale mnohem více. Takže já doufám, že to bude mít tento stimulační efekt.

Jak to hraje dohromady s tou obří plošnou pomocí, kterou vláda ohlásila?

Tyto dávky jsou takto vystavěné, abychom cílili pomoc. A cílit pomoc chceme proto, abychom nemuseli dávat desítky miliard na plošnou pomoc. Takže vláda sice dělá pokroky v tom, že se snaží zlepšit to cílení, ale v mezičase je tlačená nebo se tlačí sama k plošné pomoci za možná 130 miliard. Tím se trošku krása těch cílených nástrojů snižuje. Nejsem si jistý, jestli té plošné pomoci nebude až moc.

Až se tedy stropy na příspěvek na bydlení zvýší, jak moc by podle vás mohl narůst počet lidí, kteří by o tento příspěvek mohli žádat?

V současné chvíli může podle našich odhadů o příspěvek na bydlení žádat až 20 % domácností, to je zhruba 800 tisíc domácností. To je opravdu hodně. Ve skutečnosti ho ale čerpá asi 170 tisíc domácností. Samozřejmě část domácností má třeba svoje vlastní úspory, nebo by jim vyšla ve výpočtu pouze strašně malá částka.

Ale počet lidí, kteří by ten příspěvek měli dostat, se může zdvojnásobit. Ta objektivní situace k tomu směřuje. Pevně doufám, že i díky zjednodušení a snad i automatizaci žádosti se v blízké budoucnosti brzy dostane k těm 400 tisícům domácností.