Ekonom: Ceny jídla se umravní, až splníme čtyři podmínky

Přestože jinde v Evropě ceny jídla už měsíce klesají, Česka jako by se obleva cen v potravinách zatím téměř netýkala. Podle statistiků ceny potravin v únoru meziročně stouply skoro o 24 procent. Máslo jde sice dolů, ale vejce a cukr jsou pořád na rekordech.

Podle Aleše Roda, ekonoma z Centra ekonomických a tržních analýz, se ale brzy dočkáme zlepšení i u nás. Aniž by stát musel sahat do nastavení trhu – snižovat DPH jako v Polsku nebo zastropovat ceny jako v Maďarsku. „Ceny budou postupně klesat. Situace v létě bude mnohem klidnější,“ věří Rod.

Stačí splnit čtyři podmínky. „Musí se k tomu dospět splněním čtyř podmínek, které jsem sám stanovil. Směřujeme k tomu,“ avizuje ekonom. Zaprvé se musí uklidnit situace na trhu s energiemi. „Musí pominout ekonomická nejistota, která všechny nutila, aby si do marže promítali budoucí potenciální rizika,“ upřesňuje Rod.

Druhý bod už se také naplňuje, jaro přinese větší nabídku minimálně v segmentu ovoce a zeleniny. „Jaro se strefuje do začátku pěstitelské sezony, což je pozitivní signál pro pokles ceny ovoce a zeleniny, z tuzemska i ze zahraničí.“

I třetí a čtvrtá podmínka už jsou podle Roda v procesu. „Musí začít polevovat inflační tlaky, což jsou hlavně mzdy. Ty už se myslím v cenách projevily. A za čtvrté pomůžou verbální tlaky politiků a zájem médií o to téma.“

Tlak politiků na obchodníky, výrobce potravin i zemědělce se v posledních týdnech stupňuje, paradoxně v momentě, kdy ceny začínají mířit dolů. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prověřuje, v jaké části dodavatelského řetězce dochází k největšímu nárůstu cen potravin.

SZ Byznys nedávno zkoumaly ceny 11 vybraných potravin a zjistily, že vepřovou kýtu a mléko nejvíc zdražili zemědělci. Sýr eidam mlékárny. A obchodníci si výrazně přirazili k cenám másla, cukru i rohlíků. Šetření ÚOHS se týká pěti základních potravin - mouky, másla, mléka, vajec a kuřecího masa. Úřad si vyžádal informace od dvou stovek subjektů a výsledky budou k dispozici za několik měsíců. Přitom některé ceny klesají už teď, třeba v případě másla.

Podle Roda šetření ÚOHS nic převratného nepřinese. „Nedozvíme se, kdo si ‚mastí kapsu‘. Je složité projet celý trh, všechny položky, dodavatele, odběratele, dovozce. Zahrnout do toho cenové strategie subjektů, cenu kurzu, konkrétní rizika v daný čas, vývoj cen v zahraničí.“

Antimonopolní úřad se navíc zaměřuje na prověrku marží. Marže ovšem není zisk. Je to rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Když obchodník nakoupí papriky za 100 a prodá za 200, marže je rozdíl mezi tím. Ovšem platí z něj i pronájem prodejny, prodavačku, energie. Jako zisk mu mohou zbýt jen jednotky procent.

Proto by podle ekonoma Roda měl ÚOHS šetřit i náklady. „Maloobchodní řetězec hospodaří se ziskovostí v jednotkách procent při velmi vysokých obratech. Potravináři nebo živočišná výroba mají vyšší marže, ale z menších obratů. Důležité je promítnout si marži k nákladům,“ komentuje Rod.

Navíc podle ekonoma liberálně zaměřeného Centra ekonomických a tržních analýz nic jako přiměřený zisk neexistuje. „Zisk je dán šikovností každého podnikatele. Žádný zisk není nemravný. Nemravnost určují spotřebitelé tím, že zboží kupují. Nelze určovat: Tohle vám stačí a tohle už je příliš,“ myslí si Rod.

Jediná obrana proti vysokým cenám potravin je podle něj flexibilita, nebýt zafixován na jeden obchod, na jedno zboží. O slevové letáky se podle něj zajímají i lidé, kteří to ještě loni nedělali.

„Spotřebitel je vždy ten, kdo volí a vyjadřuje svůj názor peněženkou. Pokud kupuju drahé papriky, nadávám u toho, ale koupím je, tak je to pro trh signál, že za tu cenu prodává dál. Pokud se budou lidé aktivně pídit po alternativách, tak je to pro prodejce signál, aby hledal jiného dodavatele, aby ubral na ceně, nebo je nabízel v akci,“ řekl Rod.

Už teď jezdí část spotřebitelů nakupovat do zahraničí. „Podíl peněz z každé stovky, které utratíme v zahraničí, se nám začíná zvyšovat. Už jsou to dvě koruny,“ říká Rod. Ještě v roce 2019 to byl jen padesátník.