Dřív by nám takové zdražení v řetězcích neprošlo, říká český výrobce müsli

V devadesátých letech upekl Zdeněk Jahoda první müsli v domácí troubě. Dnes má společnost Emco čtyřicet metrů dlouhou průběžnou pec a každé druhé prodané müsli v zemi je od ní.

Kromě toho své výrobky vyváží do padesáti zemí světa a nově současný šéf a syn zakladatele Martin Jahoda vstupuje do zcela nové kategorie. Z trvanlivých potravin se přesouvá k těm čerstvým a vedle ovesných vloček nabídne i rostlinné burgery či sýry.

Loňský rok byl pro firmu nejúspěšnější v historii a tržby se dostaly na miliardu a půl.

Co Češi nejvíc kupují?

Nejoblíbenější příchuť zůstává dlouhodobě stejná, je to čokoláda, na druhém místě je jahodová příchuť.

A změnilo se to nějak teď během covidu? Změnil covid nákupní zvyklosti Čechů?

Ano, vidíme, že některé kategorie výrobků získávají na oblibě a jiné naopak ztrácí. Lidé byli více doma, takže šly na odbyt snídaňové kategorie, naopak například tyčinky, sušenky a výrobky vhodné na cesty v oblíbenosti klesly.

Celkově jste loni dopadli jak?

Celkově se nám dařilo. Loňský rok byl pro nás obratově nejúspěšnější v historii. Vyrostli jsme na 1,5 miliardy korun. O rok dříve to bylo 1,2 miliardy korun.

Jak moc se Češi zajímají o to, co jedí, a jak moc sledují etikety?

Zajímají se, čtou etikety a píší dotazy. Nutriční profil výrobku, složení i suroviny jsou pro ně důležité. Na nás, jako na výrobce, to vytváří tlak. Hlavním trendem posledních let je snižování podílu cukru.

Už podíl výrobků bez cukru převažuje?

Zatím ne, ale sám si říkám, že to tak brzy bude. Příští rok ještě nejspíš ne, ale tempo růstu ve prospěch necukrových variant je rychlé. My nahrazujeme cukr vlákninou z čekanky.

Vyvážíte do padesáti zemí. Jsou Češi jiní než zahraniční spotřebitelé?

Máme velké trhy v USA a v arabských zemích. Tam ale téma cukru není zdaleka tak aktuální a naše výrobky bez cukru v této oblasti nebodují. Co se týče příchutí, tak čokoláda je univerzální, to je všude číslo jedna, ale například borůvka, která je v Česku číslo čtyři, tam neboduje vůbec.

Jaké nové výrobky chystáte?

Letošní rok je pro nás milníkem - budeme vstupovat do nové kategorie s novou značkou. Je to kategorie rostlinných výrobků. Tedy rostlinné sýry a rostlinná masa.

Poprvé v historii se pouštíme do tak odlišné věci. Nová značka se bude jmenovat Pan Hrášek, protože chceme zdůraznit, že základ výrobků bude hrachový. Není to sice úplně typické, ale spotřebitelé to čím dál více oceňují.

Proč jdete do této kategorie? A proč právě teď?

30 let děláme rostlinné výrobky, byť hlavně v cereální kategorii. V minulosti jsme i přivedli na český trh největší rostlinnou značku Alpro…

Ta ale teď patří pod Danone…

Ano, celá firma byla prodána a koupilo ji Danone. Po vší té mravenčí práci, kterou jsme s ní měli, nás to trochu mrzelo. Díky Alpro jsme ale pochopili, jak se chovají rostlinné segmenty, jací lidé je kupují a jaká je tam perspektiva. Byznysový potenciál je jeden důvod, druhý důvod byl osobní. Já sám jsem se stal fanouškem rostlinné stravy.

A jaký je tu potenciál?

Růst těchto kategorií je výrazně vyšší než u standardních kategorií. Příklon k rostlinné stravě není trend, který za rok nebo dva zmizí. My se s trendy, které vyletí a zmizí, setkáváme v cereální kategorii často. Ať už to byly třeba paleo diety nebo podobně. Příklon k rostlinné stravě je ale dlouhodobý.

Říkáte, že to má potenciál. Byl jste ale spolumajitel sítě veganských bister Vegg-Go, která se dostala do insolvence. Neukazuje to na to, že veganství nemá potenciál?

Vegg-Go byl jeden z důležitých impulzů, i když je pravda, že byznysově to byl neúspěch. Bistra jsme museli zavřít. Potkalo se to s covidem.

Jiné podniky ale covid přežily…

Ano, jsou podniky, které přežily. Asi mohl být koncept lépe vymyšlen. Otevřelo nám to ale oči v tom, jací jsou ti spotřebitelé, jaký zájem mají, jaké výrobky preferují. To nám teď pomáhá ve vývoji naší nové značky.

Do nové sítě veggie bister byste už nešel? Kolik vás tato zkušenost stála?

Nešel. Byla to zkušenost v jednotkách desítek milionů korun.

Kde se bude nová značka prodávat? Budou to i řetězce?

Prodeje se rozbíhají. Bavíme se o jednotkách tisíc kusů a v tuto chvíli je značka zalistovaná na Globusu, Od příštího týdne bude k dispozici na Rohlíku a od února budeme na Bille.

Jak velký objem vyrobíte a kolik procent výroby?

V kontextu celého prodeje Emca to bude mizivý podíl. Spíš to bude směr, kterým chceme jít dlouhodobě.

Budete vyvážet do zahraničí?

Specifikem rostlinných výrobků je, že většina z nich je chlazených či mražených, takže ta distribuce bude složitější. Někteří z těch partnerů nás už ale oslovili sami o sobě a první výrobky už odjely do Pobaltí.

Stačí vám stávající výrobní kapacity, nebo vystavíte nové?

To všechno ukáže čas a obliba výrobků. My jsme připraveni na to, že budeme rozšiřovat kapacity, případně využívat výrobu u externích firem. Některé z výrobků už pro nás externí firmy vyrábí.

Pojďme se podívat na ceny. Jak moc vám u všech produktů vzrostly náklady?

Nárůst nákladů u jednotlivých položek je opravdu výrazný – v řádech desítek milionů korun. Nejvíce šly nahoru mrazem sušené ovoce, řepkový olej nebo obalové materiály.

Výsledkem bylo, že musíme naše finální výrobky zdražovat zhruba o deset procent. Právě teď probíhá diskuze se zákazníky a implementace zdražení.

Akceptují to řetězce?

Diskuze to nejsou jednoduché, ale řekl bych, že ta akceptace je větší, než jsme čekali. Všichni jsou si vědomi situace, která je kolem nás. Vidí, že je to věc mimo kontrolu výrobců.

Jak se vám teď daří v zahraničí?

Velké téma je doprava. Tak, jak drhne celosvětový logistický řetězec, drhnou i naše kontejnery a kamiony. Za loňský rok jsme vypravili 280 kontejnerů a přes 300 kamionů s müsli.

Kdo je váš největší trh?

Náš největší zákazník je japonský řetězec. Když jsme s nimi začínali obchodovat, tak si pinzetou rozebírali naše müsli vločku po vločce.

Vyplatí se i teď Japoncům dovážet müsli z Česka?

V Japonsku není výroba cereálií na rozdíl třeba od anglosaských zemí tolik rozvinutá. Pro ně je zatím zajímavé dovážet naše výrobky z Evropy.