Dožene je to. Ekonomka ocenila jen jeden z Babišových daňových plánů

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nebudeme zvyšovat daně. Tečka,“ sliboval před pár lety premiér Petr Fiala. Slib nedodržel, pod vlivem války na Ukrajině a energetické krize vyrukoval s daní z neočekávaných zisků, ale zátěž rostla i zaměstnancům či majitelům nemovitostí. I hnutí ANO s budoucími koaličními partnery z SPD a Motoristů sobě teď deklarují daně nezvyšovat.

Příští vláda to dokonce napsala do svého programového prohlášení. Přitom se program budoucí koalice hemží drahými sliby, které v součtu přijdou na desítky miliard korun. „Teoreticky se dá zadlužovat ještě dlouho, ale z našeho pohledu se určitě vláda nevyhne nějakému zvyšování daní,“ tvrdí ekonomka Markéta Malá z Centra veřejných financí FSV UK.

„Už teď máme strukturální deficit kolem 170 miliard a vidíme neustále narůstající priority, které je potřeba zafinancovat, ať už to je obrana, ale třeba i stárnutí populace. Dožene je to,“ varuje příští Babišovu vládu ekonomka. Už teď na daních - přepočteno na HDP - vybíráme o 150 miliard korun méně než srovnatelné ekonomiky jako země V4 či Slovinsko, podotýká v rozhovoru.

Největší zásek do veřejných rozpočtů způsobí opětovné zastropování důchodového věku na 65 letech. Ale ve funkčním období přicházející vlády se tento krok určitě neprojeví. Zato snížení firemních daní bude znát hned, každý rok mínus 20 miliard. Zavedení školkovného přijde na dvě miliardy, rozšířená sleva na pracující manželku na tři miliardy a sleva na studenta na miliardu. Změna zdanění OSVČ přijde zhruba na dvě miliardy, propočítal ekonom PAQ Research Petr Vilím.

Hnutí ANO tvrdí, že nákladný program pokryje díky příjmům z rychleji rostoucí ekonomiky, které se aktuálně skutečně daří nad očekávání dobře. Další zdroje podle Babišova týmu přinese lepší výběr daní. „My už teď vybíráme méně, než jsme vybírali třeba v roce 2020, hlavně zrušením superhrubé mzdy,“ podotýká ekonomka Malá.

Největší prostor pro případné vyšší daně vidí u spotřeby a majetku. „My vidíme nějaký prostor spíše na straně zdanění spotřeby a zdanění majetku, které daníme poměrně málo.“ Konkrétně navrhuje reformu daně z přidané hodnoty. Většinu položek z nižší 12% sazby by přesunula do standardní 21% sazby.

Ve snížené sazbě DPH jsou totiž kromě kohoutkové vody například i sauny, lyžařské vleky, vstupenky na sportovní akce a půjčování knih. „Nižší sazba DPH existuje pod hlavičkou toho, že je to nějaká pomoc nízkopříjmovým domácnostem. Ale je v ní spousta položek, které spotřebováváte tím více, čím vyšší máte příjmy,“ vyplývá z propočtů Centra veřejných financí.

Současné nastavení „dépéháčka“ tak de facto dotuje bohatší domácnosti. Dvacet procent domácností s nejnižšími příjmy vydělá na snížené sazbě DPH kolem 1 300 Kč měsíčně. Naopak 20 % domácností s nejvyššími příjmy má díky ní 2 600 Kč měsíčně navíc, uvádí konkrétní příklady Malá. „Kdybychom položky v nízké sazbě DPH kromě základních potravin, léků, MHD a podobně přesunuli do standardní, tak by to přineslo desítky miliard,“ navrhuje ekonomka.

V DPH má ale Babišův tým v plánu jiné změny. Navrhuje sjednotit daň pro stravovací služby a nealkoholické nápoje na 12 procent. Limonády jsou přitom zatíženy základní sazbou 21 procent, i kvůli jejich vlivu na zdraví. Léky na předpis chce od DPH osvobodit úplně.

Ani ve zdanění majetku neplánuje budoucí vláda přitvrdit. Naopak avizuje v programovém prohlášení, že zarazí valorizaci daně z nemovitosti.

Ještě před volbami naznačil adept na ministra průmyslu Karel Havlíček úvahy o extra dani na zbrojaře. V programovém prohlášení takový krok není. Ekonomka Malá by ale pro něj měla pochopení. „Bavíme se o zdanění mimořádných zisků, které vznikly ne úplně tím, že by zbrojařský průmysl byl stokrát inovativnější a lepší než ostatní, ale zkrátka aktuální konstelací. Z principu to může být dobrý krok, je tam ale hodně ‚ale‘. Musí se to dobře nastavit.“

Lepší než uvalit speciální daň na celý sektor je podle ní odrazit se od výše obratu. „Protože se ziskem se dá hodně čarovat, zisky se dají přesouvat do zahraničí, kdežto obrat více reflektuje tu reálnou aktivitu, která se děje na území Česka.“

Aby daň zafungovala, je podle Malé třeba ji uvalit náhle. „Neměla by se plánovat roky dopředu tak, aby v mezičase mohly firmy zareagovat a dani se vyhnuly.“

Jako vysloveně chybný krok hodnotí Markéta Malá avizované snížení firemní daně z 21 na 19 %. Část ze zmíněných 20 miliard - tak velký to bude výpadek příjmů státní kasy - skončí skrze odlivy zisku v zahraničí, upozorňuje. Mnohem efektivnějším nástrojem, jak nakopnout růst, jsou podle ní odpisy majetku a odpočty na vědu a výzkum.

„Rozprášíme 20 miliard a máme mnohem menší kontrolu nad tím, že to, co my firmám dáváme, se nám vrací. Kdežto u odpisu majetku, tam odměňujeme firmy za to, že v Česku investují.“

Tuzemské společnosti neinvestují málo, naopak. Investice ale nemají takový efekt, jak bychom si přáli, vadí Markétě Malé. Pomohlo by zrychlit odepisování zařízení, strojů i budov z daní. Za současných pravidel si firmy odepisují investice z daní postupně, po částech. Než odepíšou budovu, trvá to desítky let. „Všechno odepsat klidně v prvním roce,“ navrhuje Malá. „Vznikne jim rychleji volný cash, který můžou reinvestovat.“

Kolik se dá vybrat díky znovuzavedení EET? Jaké další změny by tuzemský daňový systém potřeboval nejvíc? Podívejte se na celý rozhovor s Markétou Malou nahoře ve videu.