Článek
Dotace měly Česko posunout na úroveň rozvinutého „Západu“. Podle šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly ale peníze v mnoha případech netečou tam, kam by měly a na skutečně zásadní projekty tak čekáme desítky let.
„Obrovské množství peněz jsme rozmělnili na spoustu malých projektů, kde je přínos sporný. Kdežto třeba v Polsku se rozhodli, že velkou část jich dají na budování dálniční sítě a docela se jim to podařilo,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.
V tuzemsku se totiž nedaří veliké projekty včas přichystat. „Problém je, že připravit infrastrukturní projekt u nás trvá 15 let, kdežto v Polsku pět. V politickém životě, který je omezen volbami obvykle na čtyři roky, sice chceme stavět dálnice, ale nemáme žádné připravené. Peníze vyčerpat musíme, tak se to začne dávat na malé cesty, na chodníky, na polní cesty,“ vadí Kalovi.
Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (v mld. Kč)
| Rok | Konečný rozpočet (mld. Kč) | Výsledek od počátku roku (skutečnost v mld. Kč) | Plnění |
|---|---|---|---|
| 2014 | 46,0 | 41,2 | 90 % |
| 2015 | 43,9 | 39,1 | 89 % |
| 2016 | 61,8 | 44,2 | 72 % |
| 2017 | 55,9 | 48,3 | 86 % |
| 2018 | 66,4 | 57,3 | 86 % |
| 2019 | 64,6 | 57,9 | 90 % |
| 2020 | 139,1 | 106,8 | 77 % |
| 2021 | 139,9 | 125,4 | 90 % |
| 2022 | 133,6 | 89,1 | 67 % |
| Celkem | 751,0 | 609,4 | 81 % |
Zdroj: data z Monitoru státní pokladny k 28. 3. 2023, verifikace dat z NKÚ za jednotlivé roky
V Polsku si totiž funkční systém dotací dlouho budovali a podle prezidenta NKÚ by tak pro nás Poláci mohli být inspirací: „Mohli bychom polský systém okopírovat, ale samozřejmě narazíme na některé odlišnosti v administrativě nebo byrokracii. U nás je velmi vysoká citlivost lidí na životní prostředí a v Polsku je o něco nižší.“
Jeden kilometr cesty za 12 milionů
Jestli je ale nějaký konkrétní projekt smysluplný, se těžko kontroluje. „Velkou částku jsme například dali na vytvoření genderových auditů. To je i srovnání platů mužů a žen. Ale ta firma, kde se dotace aplikovala, nedala informace o tom, kolik zaměstnanci berou. Takže to nešlo zkontrolovat. Přesto ta dotace byla vyplacena,“ popisuje příklad Kala.
Dotace navíc nejsou nastavené motivačně a firmy ani obce nenutí k tomu, aby subvence používaly tam, kde skutečně něco zlepší a budou přínosem. Navíc je netlačí ani k tomu, aby šetřily.
„My jsme kontrolovali jednu lesní cestu, která byla dotována ze dvou programů. Jeden program měl maximální cenu za kilometr cesty 3 miliony korun. Druhá část cesty z jiného programu strop neměla a kilometr vyšel na 12 milionů,“ přidává další příklad Miloslav Kala.
Kala by proto do kontroly dotací vtáhl i veřejnost. „Ptejte se svého starosty, ptejte se svého správce lesa, ředitele své školy, prostě každého, kdo dotaci čerpá, co vlastně přinesla,“ vybízí prezident NKÚ.
Miloslav Kala by systém dotací raději nahradil půjčkami. S nízkými úroky nebo úplně bezúročnými. „Nizozemí a Německo před drahnou dobou opustily systém dotací a přešly na systém tzv. finančních nástrojů. Říkají: Jestli, starosto, potřebuješ spravit chodník, tak my ti na něj půjčíme, ale ty nám nějakou část těch peněz budeš vracet. Starosta je tak zodpovědný, že bude dělat skutečně věc, která něco přinese,“ popisuje Kala.
Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.
