Dobré zprávy od první dámy ČNB. Zamrazilová vidí, že inflaci dochází dech

Inflace, která se už několik měsíců drží na dvouciferných hodnotách, ujídá lidem z mezd. Žádat o přidání je tak podle nové viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové sice logické, ovšem kontraproduktivní. „Je to pochopitelné, ale krátkozraké, protože za rok už může být ten člověk bez místa.“

Navíc firmy vyšší náklady na mzdy propíšou do koncové ceny výrobků a inflace bude podle ní bez konce. „Pokud by se ukázalo, že podniky byly přinuceny zvyšovat mzdy o víc než pět až sedm procent, tak máme roztočenou mzdově-inflační spirálu. Výrobce musí ten nárůst propsat do ceny,“ popisuje Zamrazilová.

V červenci rostly spotřebitelské ceny v průměru meziročně o 17,5 procenta. Další náraz přijde na podzim. „Nechci vyloučit, že inflace bude na dvacítce. Ale to kulaté číslo až tak zásadní není. Zásadní je, že inflace už je dvouciferné číslo a že je už teď extrémně vysoká,“ uvedla ekonomka, která v červenci načala svůj nový mandát v centrální bance pod vedením nového šéfa Aleše Michla.

Podle viceguvernérky je však leckde už znát, že inflace začíná slábnout. „Inflaci dochází vlastní hnací síly. Značná část domácích poptávkových tlaků už nebude tím hlavním faktorem, který bude do inflace promlouvat,“ řekla Zamrazilová pro SZ Byznys.

Bezhlavé nákupy se v několika sektorech už zpomalují. Drahé energie a jídlo nutí lidi, aby šetřili tam, kde to jde. „Výdaje za nezbytné zboží, jako je bydlení a potraviny, budou vytěsňovat výdaje za zbytné zboží, jako je obuv, oblečení, nábytek a přístroje do domácnosti. A v těchto segmentech už se ceny stabilizují. Srpen by mohl být klidnější,“ předpovídá viceguvernérka.

Zatímco u cen plynu prostor pro optimismus není, u jiné důležité položky – u benzinu a nafty – je vývoj pozitivnější. „Třeba pohonné hmoty se dnes pohybují kolem 40 korun, zatímco za červenec Český statistický úřad hlásil skoro 50 korun,“ připomněla Eva Zamrazilová.

Reálná kupní síla Čechů poklesla, úvěry pro domácnosti a firmy už se nerozdávají jako „na běžícím pásu“. V ekonomice je méně peněz. I proto se rada ČNB na svém posledním zasedání rozhodla základní úrokovou sazbu protentokrát nezvednout.

Po dlouhé sérii zvyšování ji ponechala na sedmi procentech. Pokud by mzdy razantněji rostly, může jít ale zase nahoru, připustila Zamrazilová.

„Bylo to velmi obtížné rozhodnutí. Je tu řada proinflačních, ale i některé faktory protiinflačního typu. Já jsem je pečlivě zvážila a rozhodla se pro stabilitu,“ uvedla k hlasování rady viceguvernérka. Pro zvýšení základní repo sazby hlasovali pouze dva ze sedmičlenné rady, Marek Mora a Tomáš Holub.

Cesta k dvouprocentní inflaci, kterou ČNB považuje za optimální, bude podle Evy Zamrazilové ještě dlouhá. „Minimálně rok to ještě budeme muset vydržet. Cesta je nepříjemná pro všechny domácnosti, protože u nás je velmi vysoký podíl energií ve spotřebním koši, to tak u chudších ekonomik bývá. K tomu se přidává velký podíl potravin.“

Inflaci kolem pěti procent už bychom měli vidět závěrem roku 2023. „Koncem příštího roku by se inflace měla dostat ke třem procentům. Ale bude to záležet na průběhu válečného konfliktu,“ předpovídá viceguvernérka.

Mezi evropskými státy i proto patří Česko v inflaci k „šampionům“. Vyšší hodnoty měly v červenci jen pobaltské státy.