Do tří let může být část chat a chalup neprodejná, varuje odborník

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

ESG – tři písmena, která začínají hrát dost podstatnou roli, a velké dopady se nevyhnou ani trhu kancelářských budov, hotelů či chat a chalup.

„Myslím, že se ještě hodně hráčů na trhu bude hodně divit,“ říká k tomu v Agendě SZ Byznys zakladatel konzultační firmy Jan Hospitality, Hotel Expert Jan Adámek. Situace je podle něj problematická zejména u starších staveb a v památkových zónách.

„Osobně se domnívám, že třeba v centru Prahy nevyhovuje 98 procent všech budov, takže v podstatě všechny. Nejde přitom jen o Prahu, ale i centrum Plzně, Brna či Ostravy. Pokud máte památkově chráněné území, trochu se to vylučuje se solárními panely nebo tepelnými čerpadly,“ vysvětluje Adámek.

Podle něj však ve finále budou muset ustoupit jak památkáři, tak investoři a společně vymyslet, jak ESG parametry naplní.

Jinak totiž hrozí, že kancelářské budovy, ale i hotely v historických centrech zůstanou prázdné. „Pokud budova nesplňuje ESG parametry, nemůže tam přijít solidní mezinárodní nájemce. Do jeho ESG Scoringu se totiž počítá i to, kde sídlí a jestli je daná budova zelená, má zelenou střechu, zpracovává šedou vodu a má třeba tepelná čerpadla,“ popisuje Adámek.

Zejména pro institucionální investory jsou už dnes tato kritéria nutností. „Zbývají tedy malí lokální investoři, ale ty to dožene také, třeba už kvůli financování. Banky mají jen malé procento úvěrů, které mohou poskytnout klientům, jež nesplňují ESG parametry,“ vysvětluje Adámek.

To, že by z památkově chráněných center měst kanceláře či hotely úplně zmizely, ale podle něj nehrozí. „To je nemyslitelné, ta centra by byla mrtvá a budovy by nakonec spadly, což by bylo horší. Vůbec nepochybuji, že se k nějakým kompromisům dostaneme. Dnes už existují střešní tašky, které jsou fotovoltaické. Zatím jsou velmi drahé, takže se investorům nevyplatí, ale památkářům by se to líbilo. Do budoucna vývoj a výzkum pokročí a předpokládám, že tyto technologie zlevní,“ dodává.

Zároveň upozorňuje, že vyšší náklady přinesou i vyšší energetické úspory do budoucna.

Stejná situace podle něj nastane i u chat a chalup. „Z mého pohledu na tom nebude nejlépe segment chat a starších chalup. Netýká se to novostaveb, historických roubenek někde v Krkonoších, ale většiny chalup, co jsou na trhu a potřebují rekonstrukci. Ty jsou tepelná katastrofa. Ty nezachrání nic, často nejsou ani z cihel. Banka vám půjčí dráž, ale vy budete muset udělat pořádnou rekonstrukci, která bude splňovat nové ESG parametry,“ říká Adámek.

Podle něj budou během dvou až tří let takové chaty a chalupy v podstatě neprodejné, takže jejich ceny spadnou.

„V místech, která nejsou nijak extrémně atraktivní, budou mít dokonce zápornou hodnotu - tedy kupec vám zaplatí cenu pozemku minus demolici,“ říká Adámek s tím, že například z ceny pozemku tři miliony bude odečteno 200 tisíc za demolici bez ohledu na to, že během boomu v době covidu dal za chalupu s pozemkem dotyčný čtyři miliony.

To podle Adámka povede do budoucna k poklesu poptávky. „Kdo chce prodat chalupu, měl by to udělat teď. Druhá věc je, že se zvýší zájem o samostatné pozemky, kde se dá chalupa teprve postavit. Osobně si myslím, že ohromnou ekonomickou silou budou dřevostavby a modulové stavby,“ dodává.