Článek
Nízká míra nezaměstnanosti, která v březnu dosáhla 4,3 procenta, je hlavním důvodem, proč bude Česká národní banka snižovat úrokové sazby jen velmi pozvolna.
„Pořád vidíme trh práce jako jeden z důvodů, proč jsme při dalším snižování úrokových sazeb velmi opatrní. Trh práce je stále napjatý a mzdy hlavně v tržních službách poměrně rychle rostou. Nicméně lehké náznaky určitého snižování napětí na trhu práce vidíme, i když zatím jsou to skutečně jen náznaky,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys viceguvernér Jan Frait.
První část rozhovoru s viceguvernérem Janem Fraitem o geopolitice, celní válce a budoucnosti české ekonomiky si čtenáři mohou přečíst zítra na Seznam Zprávách.
Podle Fraita ČNB stále uvažuje nad postupným snižováním sazeb. „Už v lednu jsem uvedl, že pokud se nic zvláštního nestane, tak ve druhé polovině letošního roku se naše sazba bude nacházet kolem 3,5 procenta. Rozhodně ale nejde říct, že se od té doby nic nestalo. Stalo se toho hodně a v dalších týdnech se toho jistě ještě hodně stane. To vše musíme postupně vyhodnocovat. Číslo 3,5 procenta je hezké číslo, a i když trhy teď očekávají, že to bude trochu méně i díky panice na finančních trzích, tak dává dobrý základ pro další úvahy,“ dodal Frait.
Jan Frait
- Jan Frait je členem bankovní rady ČNB od července 2022.
- Od února 2023 zastává funkci viceguvernéra ČNB.
- V ČNB působí dlouhodobě – dříve zastával například funkci ředitele sekce finanční stability.
- Specializuje se na makroekonomii, měnovou politiku a finanční stabilitu.
- Je absolventem Ekonomické fakulty VŠB-Technické univerzity Ostrava.
- V minulosti působil i jako člen bankovní rady ČNB a podílel se na formulaci politiky během finanční krize.
Bankovní rada České národní banky na svém posledním měnovém zasedání v březnu ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Rozhodnutí rady bylo jednomyslné a koruna na něj prakticky nereagovala. Guvernér Aleš Michl vidí proinflační rizika hlavně v setrvačnosti růstu cen potravin a služeb či v možné eskalaci obchodních válek.
Michl také varoval před trvajícími proinflačními riziky. Kromě setrvačnosti růstu cen některých položek je vidí i v možném dodatečném růstu výdajů veřejného sektoru. Očekávané zvýšení výdajů na obranu v Evropě by totiž mohlo vytvořit prostředí pro rychlejší růst cen kvůli uvolnění dodatečných peněz do ekonomiky. Tento efekt by podle guvernéra centrální banky mohl mít na inflaci silnější a dlouhodobější dopad než případné obchodní války mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
