Do konce roku o nás ještě uslyšíte, slibuje první dáma Komárkovy KKCG

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

V řeckých Athénách prší tak dvakrát do roka. A pršelo i ve čtvrtek, v den, který si český miliardář Karel Komárek vybral pro slavnostní zazvonění na úvod obchodního dne akcií svého Allwynu na řecké burze.

A déšť přinesl štěstí, hned ráno, ještě během zvonění, začala cena akcií růst zhruba o tři procenta.

„Období je bouřlivé a všichni samozřejmě vnímáme, že svět dnes není jednoduchý. Jsme tedy moc rádi, že se vše podařilo, že jsme to dotáhli do konce a užili si pět minut slávy. Teď ale zase musíme dát hlavy dolů a musíme jít pracovat,“ řekl po slavnostním zazvonění Karel Komárek.

Při setkání s novináři pak dodal, že když firma v roce 2013 vstupovala do Řecka, situace v zemi nebyla příliš dobrá a další investoři si ťukali na čelo. Tehdy by ho prý rozhodně nenapadlo, že firma někdy skončí na athénské burze. „Byla to sice divoká jízda, ale s odstupem času se ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí,“ dodal Komárek.

Slavnostnímu aktu přihlíželi i další čelní představitelé skupiny KKCG, která vstup na burzu bere jako velkou výzvu. Jak ale v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys řekla finanční ředitelka a členka představenstva KKCG Kateřina Kohlmayer, i když byl celý proces vstupu na burzu velice náročný, dnes už KKCG řeší další priority a další velké příležitosti v jiných oblastech. „Každý náš pilíř se dívá po příležitostech, takže rozpracovaných transakcí je hodně,“ říká Kohlmayer.

Zvenku vstup na burzu vypadá jen jako „překlopení“ OPAP na Allwyn. Co všechno to znamenalo uvnitř firmy?

Bylo toho hodně. Museli jsme vymyslet něco, co by fungovalo mezi Řeckem a Švýcarskem, a zároveň bylo jednoduché pro ty investory, které jsme už v OPAP měli. Aby to pro ně fungovalo, nemělo to žádné negativní daňové, technické nebo operativní komplikace.

Normálně by asi větší firma nějakým způsobem pohltila tu menší, ale tady je to naopak. My jsme vlastně OPAP ponechali, přesunuli ho do Lucemburska a přejmenovali. V tom původním OPAP jsme měli zhruba 52 procent a do něj jsme přikontribuovali všechny ostatní byznysy, které Allwyn vlastnil. Výměnou za tuto kontribuci jsme dostali další akcie a stali se 78,5% akcionářem OPAP. Ten zbytek zůstal minoritním akcionářům, kteří tam už byli. Jen s námi „přecestovali“ a souhlasili, že tu firmu přejmenujeme.

Jak dlouho to trvalo?

Příprava byla asi dva roky, takže dva roky, než jsme to měli připravené interně. Tým OPAP jsme do toho zapojili v září 2024.

Dnes se už obchoduje s akciemi Allwyn, v čem je dnešní Allwyn jiný než ten, který na burze nebyl?

V tom, že má minoritní investory. Máme investory, se kterými musíme komunikovat, kteří jsou naši partneři a sledují naše výsledky. Prostě ten rozdíl je v tom, že už to není stoprocentně privátní firma. Allwyn měl partnery už předtím, ale to byly konkrétní firmy, kde jsme si mohli kdykoliv zavolat a něco probrat. Teď máme statisíce různých akcionářů, se kterými musíme komunikovat jinak. Dělat pro ně prezentace, diskutovat a je to i jiný způsob komunikace. Je to nová realita, na kterou si musíme zvyknout, i když ani tady nezačínáme od nuly, protože Allwyn měl spoustu zalistovaných dluhopisů. Ale to je něco jiného než akcie, kde investor bere větší riziko a čeká ho větší výnos.

Zároveň se teď hodnota Allwynu, nejhodnotnější firmy v portfoliu KKCG, odvíjí podle burzy. Jak klíčová je ta volatilita pro skupinu?

Uvidíme, je to nové, teď vám to neumím přesně říct. Ale hodnota se vždy nějak odhadovala. Teď bude mnohem transparentnější.

Když jsme u té hodnoty, když do Allwyn vstupoval J&T Arch, kupovali 4,27 procenta a tehdy to nacenilo celý Allwyn na 11,2 miliardy eur. Teď po spojení s OPAP se hodnota snížila…

Ano, cena tehdy byla vyšší, takže vstupovali za vyšší valuaci. Z jejich pohledu je to samozřejmě téma. Dnes jsme pod touto hodnotou, ale myslím, že je to dané volatilitou trhu. Rozhodně si nemyslím, že ta správná hodnota, kde by Allwyn měl být oceněn, je pod hodnotou, za kterou vstupovali. Momentální situace na burzách je ale taková, že všechny akcie spadly hluboko dolů.

Myslím, že je to dočasné, že je to dané situací na trhu. Z naší strany nepřišel žádný negativní výsledek, nic takového, a to se prostě srovná ve chvíli, kdy budeme postupně zveřejňovat výsledky a změní se podmínky na trhu – ať už čistě tržní, makroekonomické nebo geopolitické.

A podle vás je ta „správná“ hodnota kde?

Konkrétní číslo vám teď neřeknu, ale myslím si, že určitě nad hodnotou, za kterou investovalo J&T.

Jak moc se změnilo fungování KKCG tím, jak se mění globální prostředí?

Když v tom člověk žije každý den, tak ty změny nevnímá jako něco náhlého, spíš to prožívá postupně. Určitě ale platí, že KKCG se tomu globálnímu prostředí přizpůsobuje. Už je to řada let, co se podíl čistě českého byznysu ve skupině procentuálně snižuje. A to, co se děje ve světě a na trzích, nás ovlivňuje čím dál víc.

Dopadá na vás nějak současná válka v Íránu?

Zatím jsou to nepřímé dopady, nejsme v sektorech, které by byly přímo zasažené. Samozřejmě, nepřímo se to ale dotýká nás všech.

Bude to mít dopad na cenu peněz do budoucna, třeba i ve vztahu k vašemu dalšímu růstu?

Těžko se predikuje, na co konkrétně, ale ten dopad tu určitě bude a nebude pozitivní. Když se někde ničí hodnoty, dochází k ekonomickým destrukcím, narušuje se systém, ničí se infrastruktura, žádným způsobem to nemůže mít pozitivní efekt.

PPF teď vracela sídlo do Česka, vy jste šli opačným směrem. Proč?

Celé KKCG mělo původně holdingovou strukturu na Kypru. Pak jsme se rozhodli přesunout ji do Švýcarska – do země, kde má pan Komárek rezidenci. Potřebovali jsme mezinárodní holding, který bude zastřešovat všechny naše firmy, a přišlo nám optimální dělat to ze Švýcarska, z evropské země se stabilním režimem a stabilními pravidly, kam jsme zároveň dokázali přesunout lidi. Vybudovali jsme to pracně a momentálně jsme s tím spokojení.

V Česku ale fungujeme a investujeme úplně stejně jako předtím. Co se týká investičních aktivit, máme tady MND, máme Aricomu, máme Avengu. Na to, co děláme v české ekonomice a společnosti, to nemá vliv a holding máme a budeme mít ve Švýcarsku.

Zmínila jste další firmy. Uvažujete o vstupu na burzu s některou z nich, třeba i na pražskou?

To je předčasné. Firma si burzu vybírá podle velikosti, podle toho, odkud budou investoři a kde jsou srovnatelné firmy. Umím si představit, že menší firma, jejíž core byznys je v Česku, patří na českou burzu. A naopak firma takového rozsahu jako Allwyn patří na mezinárodní burzu.

Ale že bych měla nějaké konkrétní plány, o kterých bych teď mohla mluvit, to nemám. Vždy záleží i na velikosti. V energetice jsou listované většinou obrovské mezinárodní firmy typu BP, Shell a podobně – to jsou úplně jiné velikosti a formáty.

Naopak v technologiích je spousta menších inovativních firem, které jsou listované buď na domácích trzích, nebo na Nasdaqu či jinde. Tam si dovedu představit, že i naše Aricoma či Avenga se svým růstem za pár let dorostou do velikosti, kdy by pro ně burza byla reálnou alternativou. Jestli to ale uděláme, to teď říct neumím. Ale u nich je to pravděpodobnější už jen proto, že ekosystém techových firem je takový, že se obchodují i společnosti s hodnotou 200 až 300 milionů.

Kde teď nejen Allwyn, ale celé KKCG poroste nejvíc?

Každý sektor to má trochu jinak, záleží na příležitostech. Ale obecně bych řekla, že naše klíčové trhy jsou Evropa a Severní Amerika.

A po vstupu na burzu pracujete teď na čem?

Pracujeme na řadě dalších transakcí v jiných sektorech. Podali jsme nabídku na odkup akcií firmy Ferretti a pracujeme na mnoha financováních. Každý náš pilíř se dívá po příležitostech, takže rozpracovaných transakcí je hodně. Samozřejmě procento těch, které se nakonec skutečně uzavřou, je vždy malé, protože musí splnit naše relativně přísná investiční kritéria. Ale projektů máme rozpracovaných opravdu hodně. Jsem si jistá, že do konce roku o nás ještě uslyšíte.