Článek
Chyba, nebo záměr? Unie vydavatelů kritizuje pasáž vládního konsolidační balíčku, která se týká médií. Zatímco knihy získaly nulovou sazbu daně z přidané hodnoty a časopisům vláda daň zvýšila jen o dvě procenta, tisku kabinet schválil plnou sazbu ve výši 21 procent.
Změna by podle propočtů měla přinést 160 až 200 milionů korun. Jen krátce poté, co ministr financí na tiskové konferenci vládní plány představil, začali novinku kritizovat vydavatelé.
„Zdá se mi, že ekonomický důvod vláda mít nemohla. Pokud bych měla jít po obsahu, tak snad vláda nechtěla jít proti čtvrtému pilíři demokracie, z toho bych ji nechtěla ani podezírat,“ říká Libuše Šmuclerová. Žena, která řídila několik mediálních domů a nyní působí také ve vedení Unie vydavatelů.
„Máme tendenci si myslet, že je to jenom chyba,“ věří. „Vláda ví, že má problém s dezinformacemi, s dezinformační scénou, speciálně teď, kdy je válka na Ukrajině, a to nebezpečí je ještě hrozivější. Speciálně starší obyvatelé čtou tištěné deníky, a pokud by přešli na internet, tak jsou kvůli své nezkušenosti a hlavně kvůli modelu, kterým funguje internet, vystaveni mnohem víc dezinformacím,“ argumentuje.
Nejčtenější české deníky
| Deník | Čtenost (v tis.) |
|---|---|
| Blesk | 626 |
| MF Dnes | 400 |
| Sport | 178 |
| Lidové noviny | 155 |
| Právo | 152 |
Zdroj: Unie vydavatelů
Že by šlo o chybu, je však v rozporu s tím, jak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na vládní prezentaci o změně sazby novin a jejich přesunu do 21 procent hovořil.
„Pokud jsme něco chtěli zařadit do snížené sazby, tak jsme hledali zdravotní, sociální nebo jinak společensky významné hledisko. Jsou vědecké časopisy, to je ten hlavní důvod, to je ta podpora, proč jsou ve snížené sazbě,“ uvedl ministr financí. „Ano, jsou i jiné časopisy než vědecké, ale to už se rozlišit nedá. Známe vědecké časopisy, vědecké noviny neznáme.“
„Dezinformace spojuje jejich extrémnost, ony atakují ty nejnižší pudy, a proto v té bezbřehosti internetu se množí jako rakovina – a tomu nejefektivnější hráz dávají právě klasická média,“ kontruje za vydavatelské domy Libuše Šmuclerová.
Pokud by návrh začal v roce 2024 platit, znamená to, že Česko by bylo zemí s nejvyšší DPH pro tisk v celé Evropě. A to v době, kdy trh tištěných titulů setrvale klesá, v letošním roce zejména kvůli rostoucím cenám energií a cenám papíru.
Celý rozhovor s Libuší Šmuclerovou najdete v úvodním videu.
Konsolidační balíček a důchodová reforma přehledně
- Konsolidační balíček: Co obsahuje a čeho se dotkne? Podívejte se na přehled.
- Důchodová reforma: Změny v penzijním systému, úpravy výpočtu výše důchodů nebo odchod do důchodu. Čtěte níže v článku.
