Deprese už přerostla v epidemii, říká podnikatel. Dal by šanci lysohlávkám

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Psychedelika – téma, které nejen v Česku provází kontroverze. Oficiálně jsou zařazené mezi drogy. Stále častěji je o nich ale slyšet v souvislosti i s léčbou deprese. Jedním z těch, kdo patří mezi jejich podporovatele, je i podnikatel Ondřej Fryc.

„Je tam obrovská disproporce mezi společenským vnímáním psychedelik jako drog a klinickými studiemi a vědeckými důkazy o tom, že si nezaslouží být ve stejné kategorii jako tvrdé drogy, ale naopak mohou mít léčebný potenciál,“ vysvětluje Fryc, který dlouhodobě podporuje Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres, kde je i členem správní rady.

„Fond podporuje klinické studie lékařů na to, aby se pozitivní efekty psychedelik prokázaly a skrze ně mohla lidem v budoucnu pomoci. Existují už stovky až tisíce studií, které jednoznačně ukazují, že mají obrovský potenciál například v léčbě depresí,“ dodává Fryc. Psychedelika, kam spadá třeba psilocybin, LSD nebo DMT, patří ale v Česku mezi nelegální látky.

V zahraničí jsou psychedelika velké téma a podle titulků zahraničních médií to vypadá, že psychedelikům a lehkým drogám v posledních letech propadla celá technologická scéna ve slavném Silicon Valley. Téma mikrodávkování (tedy podávání malého množství), které má pomáhat se zlepšením pracovního nasazení, zrychlením myšlení, ale i lepším spánkem, už letos řešil agentura Bloomberg, velké deníky The New York Times i Wall Street Journal. Elon Musk je tak například spojován s ketaminem, Sergey Brin zase s lysohlávkami.

Tomu se Ondřej Fryc ale brání. „Tohle nemá s klinickými studiemi, které ukazují, že houby mohou být antidepresivní, nic společného. Skoro to vypadá, že kdo v Silicon Valley nemikrodávkuje, tak není. Mikrodávkování asi může pomoci v kreativitě, ale v určitých profesích. Když jste umělec, bezpochyby můžete vytvořit krásná díla, ale třeba v technologiích toho zastáncem nejsem. V programování, nebo obecně v takovém ostrém analytickém pohledu si myslím, že psychedelika nemají co dělat,“ dodává s tím, že situaci popisovanou v Silicon Valley považuje spíše za přitaženou za vlasy. To, že by k psychedelikům podobně přistupovala i česká technologická scéna, si proto nemyslí.

I v Česku už se ale mluví o tom, že je třeba něco dělat s nárůstem deprese ve společnosti. Ta podle Fryce přerostla v epidemii.

„Preskripce antidepresiv vyletěly skrz strop, zejména u mladých lidí je to šílené. Ten tlak je na všechny a je jedno, jestli je to podnikatel nebo zaměstnanec. Podnikatel má často řekněme vyšší psychickou odolnost, takže do deprese spadne později, ale o to může být hlubší,“ říká Fryc. A připomíná, že na základě vědeckých důkazů o tom, že psychedelika pomáhají, už spousta zemí změnila svůj přístup k těmto látkám.

„Je spousta studií, že psilocybin, aktivní látka obsažená v lysohlávkách, funguje na léčbu depresí. Jsou jednoznačné a nezpochybnitelné. Mnoho zemí proto třeba houby dekriminalizovalo,“ dodává Fryc, podle kterého se české vnímání změní, až přijdou jednoznačné vědecké důkazy.

„Na základě těch se pak dá uvažovat o reklasifikaci látek z té nejpřísnější kategorie do té jemnější, kde je možné je s medicinským požehnáním užít. Já si myslím, že to není daleko. I trend ze světa je jasný. V Austrálii je to možné používat, v Kanadě také, v Americe jsou centra, kde lze tyto látky využívat,“ dodává.

„Zatímco při filantropii a rozhodování o tom, který projekt podpořit, Ondřej Fryc zapojuje daleko víc hlavu a sleduje, jaký pákový efekt ve společnosti může taková podpora vyvolat, při rozhodování, do kterého startupu bude investovat, dává hodně na intuici.

„Já intuici opravdu věřím. Věřím, že skrz intuici jsme schopni adresovat celou oblast ledovce pod vodou, kterou normálně nevidíme a nejsme schopni s ní pracovat. Ten pocit v žaludku je pro nás opravdu důležitý. To se dá těžko popsat nějakou excelovou tabulkou,“ dodává. „Matematické postupy můžeme aplikovat na analýzu byznys plánu, ale na to, jestli ten člověk má na to to někam dotáhnout, tak na to spíš aplikujeme intuici.“

Podle nositele Nobelovy ceny za ekonomii izraelsko-amerického psychologa Daniela Kahnemana přitom nemá intuice v investičním rozhodování co dělat. To se ale podle Fryce týká investování na burze. “ Když budu investovat na burze, tak tam skutečně intuice moc nepatří, protože může být hodně zavádějící. Když ale investuji do startupu, tak většinou je to o tom, že si nějakým způsobem musím představit budoucnost. To se těžko počítá. Na burze se podívám na predikci analytiků, na to, jakou má ta firma historicky výsledovku, jakou má bilanci, zadluženost, a to jsou všecko matematické věci, kam intuice skutečně nepatří. Do startupu si ale myslím, že nepochybně patří,“ říká Fryc.

Trh startupů se podle Ondřeje Fryce z pohledu valuací a celkového investičního klima sice ještě příliš nezotavil, ale výrazně se rozhýbal z pohledu nápadů. „Je tady víc a víc zajímavých projektů,“ říká. Podle něj už se nejedná jen o projekty spojené se zdravím, jako tomu bylo v minulosti, kdy se vše točilo kolem covidu, ale tím, že se opět cestuje, lidé se potkávají a mohou vidět svět z různých perspektiv, odráží se to i v počtu kreativních myšlenek.

Investoři dnes ale podle něj hlavně sledují jedno hledisko. „Celkové nastavení trhu je, že daleko více se oceňuje udržitelnost a ziskovost firem než jejich růst. To je velký rozdíl oproti době před dvěma lety, kdy se vše sázelo na růst a ziskovost byla až v druhé řadě,“ dodává Fryc.