Denně vypraví tisíce kamionů a vidí, jak hluboko mají Češi do kapsy

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Skupina Hopi prodala síť Perfect Canteen společnosti Aramark, ale potravinářství rozhodně neopouští. Naopak, má velké plány se svou výrobou vývarů a krabičkových jídel –⁠⁠⁠ měsíčně chce chystat až milion jídel.

Firma, kterou proslavila logistika, teď dokonce plánuje, že ve své potravinářské divizi výrazně posílí. „Před nějakou dobou jsme si dali cíl, aby nelogistické aktivity, tedy potravinářství, představovaly 40 procent výkonu naší skupiny,“ říká v Agendě SZ Byznys spolumajitel a předseda představenstva holdingu Hopi David Piškanin.

Jaká je současná doba pro podnikání?

Turbulentní, náročná a nepředvídatelná. Je potřeba být flexibilní. U firem, které jsou postavené na lidech a spolupráci s nimi, je důležité přesvědčit celý tým okolo vás, že je nutné se adaptovat.

Pojďme nejprve na váš hlavní obor logistiku. Kde se toho teď vozí nejvíc a komu se naopak nedaří?

Už delší dobu dochází k přelivu prodeje z kamenných prodejen na internet. Vidíme, že rostou takzvaná fulfillmentová centra, která mění tok zboží k zákazníkům (fulfillment využívají například e-shopy. Jde o službu, kdy nemají vlastní sklad a veškeré služby s ním spojené pro ně zajistí třetí strana, pozn. red.).

Řada našich zákazníků se snaží vytvořit řešení, ve kterém budou schopni dodávat zboží koncovým zákazníkům napřímo. Řekl bych, že oblast e-commerce má v porovnání s tradičním byznysem lepší pozici.

My se primárně soustředíme na rychloobrátkové zboží, typicky supermarkety a podobně. Pokud se ptáte, komu se nedaří, tak vidíme, že značkoví výrobci v této době čelí určité stagnaci, zatímco historicky každoročně rostli. Tady je do budoucna hromada výzev, jak se s tím vyrovnat.

Je to stagnace, nebo už pokles?

V portfoliu máme několik set zákazníků, pro které poskytujeme logistické služby. Neumím posoudit trh jako celek, ale když se podívám na množinu našich zákazníků, vidíme meziroční pokles tři až pět procent ve hmotě, neboli v objemu, který na trh dostáváme.

Co to znamená?

Je to nějaký signál, který značí, že lidé mají hlouběji do kapsy. Když se podívám na region, v němž působíme, tedy šest středoevropských zemí, tak jestli mám někde pocit, že se ekonomika vyvíjí spíše pozitivně, je to Polsko. Tam vidíme velkou dynamiku i velký optimismus.

Kolik kamionů denně vypravíte?

Tisíce.

Ptám se proto, že žijeme v éře, kdy se zpřísňují ekologická nařízení. Může být logistika udržitelná?

Samozřejmě se snažíme jít s trendem doby, navíc většina našich zákazníků jsou nadnárodní subjekty, pro které je ESG extrémně důležité. V oblasti nákladní dopravy teď testujeme několik elektromobilů tahačů.

Jak to nákladově vychází?

Zatím je to výzva, ale řekněme, že je to nová technologie, takže určitě postupně dojde ke zlevňování. Velká výzva je samozřejmě i schopnost dobíjet v čase, protože pro nabití takového tahače jsou potřeba úplně jiné nabíjecí stanice.

Už je taková infrastruktura připravená?

My si ji tvoříme ve vlastních areálech. Tyto typy tahačů používáme pro rozvoz v okolí. Trendem u nadnárodních společností je, abychom využívali paliva, která jsou založena na rostlinných olejích. My tedy zvyšujeme podíl těchto paliv v našich vozech a v neposlední řadě průběžně měníme naši flotilu tak, aby splňovala ty nejpřísnější emisní limity.

V jakém horizontu si umíte představit, že bude vaše flotila celá elektrická?

Netroufám si dávat časový horizont. Je tu řada bariér, počínaje infrastrukturou, a nemyslím infrastrukturu, kterou dokážeme vybudovat my, ale tu, do které musí investovat stát, nebo firmy, které se tím zabývají. Další je dojezd tahačů. Na rozdíl od auta totiž táhne desítku tun nákladu. V tuto chvíli je to řešení pro relativně kratší vzdálenosti. My to využíváme pro návozy zboží z výrobních závodů, které jsou blízko našich distribučních center, případně pro zásobování zákazníků, které jsou také v té kratší vzdálenosti.

Tipl bych si ale, že v horizontu pěti let dojde k většímu prosazení elektromobility i v oblasti nákladní přepravy. Modely, které chtějí hlavní výrobci tahačů uvádět na trh příští a přespříští rok, by měly mít výrazně větší dojezd.

Když jsme se spolu bavili naposledy, mluvil jste o tom, že máte novou firmu na mezinárodní leteckou a námořní přepravu. Jak se jí daří?

Od té doby jsme narostli o stovky procent. Přepravujeme stovky kontejnerů měsíčně. Ta velikost je samozřejmě nesrovnatelná s nadnárodními giganty a je to oblast, která je v tuhle chvíli velmi náročná.

Jestliže je letošní rok velká výzva, porostete proti loňsku?

Jako skupina budeme někde přes 11 miliard korun. Bude to znamenat lehký nárůst, ale ten je způsobený primárně novými akvizicemi v logistice, případně novými projekty mimo logistiku. Kdybychom se podívali čistě na portfolio zákazníků, které jsme měli už minulý rok, tak je to tak, jak jsem už zmínil. A tím, že logistika, která má ve skupině zásadní podíl klesá objemově tři až pět procent, tak bychom nerostli. Rosteme díky novým zákazníkům, které získáváme.

A chystáte nějaké nové další akvizice, možná ještě na konec roku?

Máme nové akvizice logistických projektů, které jsme získali v Polsku, Maďarsku a Rumunsku. Řekněme nějaké logistické byznysy. Akvizice firem v tuto chvíli nemáme ve stavu, že bychom je mohli nějak komentovat.

Vaším hlavním oborem je logistika, ale podnikáte i v zemědělství, potravinářství a gastronomii. Co chystáte tady?

Před nějakou dobou jsme si dali cíl, aby nelogistické aktivity, tedy potravinářství, představovaly 40 procent výkonu naší skupiny.

A blížíte se?

Zatím jsme zhruba na 25 procentech. Klíčová společnost je Hollandia, známá svými jogurty. Týden před začátkem covidu jsme pak vstoupili do Perfect Canteen. To byla jedna z těch oblastí, kde bylo potřeba reagovat na vzniklou situaci. V době, kdy se kantýny zavřely a lidé zůstali doma, jsme se rozhodli investovat do velké potravinářské výroby čerstvých jídel a vývarů. Říkali jsme si, že tím vytvoříme nový odbytový kanál a možná i nějaké vlastní řešení.

Tam jsme se adaptovali, následně jsme koupili společnost vyrábějící delikatesy jako plněné papričky, pomazánky a podobně, pro kterou je hlavním trhem Německo, ale postupně se nám daří vstupovat i na český a slovenský trh.

Otevřeli jste největší kuchyni v Česku s ambicí vařit nejen krabičky, ale i komponenty do restaurací. Už se vám podařilo dostat na německý trh, kam chcete?

Zatím ne, ale jsme na správné cestě. My jsme na retailový trh začali vstupovat teprve před pár měsíci, takže i na českém trhu se ty výrobky objevily teprve před několika týdny. Německo a celý západoevropský trh je naší další destinací.

Kolik toho v tuto chvíli vyrobíte? Jaké jsou objemy výroby právě tady?

Tak teď jsme na úrovni 100 000 jídel a vývarů měsíčně. Plánujeme dostat se na úroveň milion jídel a vývarů měsíčně. Myslím si, že koncem příštího roku toho cíle dosáhneme.