Colours of Ostrava přivezou nejdražší hvězdu v historii festivalu

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi nebo stáhnout do podcastové aplikace.

Colours of Ostrava vstupují do nové éry - letos poprvé povede kultovní festival Filip Košťálek. Muž, který na festivalu začínal už v roce 2015 jako brigádník, se letos předvede v té nejvyšší roli uměleckého ředitele. Colours začínají 15. července.

„Přizpůsobuji festival tomu, jak se mění svět kolem nás, jak se mění svět kultury, hudby, byznysu i společnost jako taková. Snažíme se možná o něco více vycházet vstříc lidem a plnit jejich sny. Dnes máme obrovskou konkurenci nejenom v Česku, ale i v rámci Evropy a světa. Urvat si toho svého návštěvníka je poměrně náročné,“ popisuje v Agendě Seznam Zpráv Byznys Filip Košťálek.

Lidé podle něj chtějí vidět stále větší hvězdy a zároveň mají stále více a více příležitostí je vidět na stadionech, v halách a jiných festivalech. „A abychom těch návštěvníků měli co nejvíce, musíme přemýšlet, co lidé chtějí vidět a na jaké hvězdy si koupí vstupenky.“

Buďme konkrétní, co jste letos nachystali, aby uspěl právě váš festival?

Twenty One Pilots, kteří se k nám sice vracejí po čtyřech letech, ale za tu dobu vyrostli a dneska jsou vlastně nejdražší kapela, kterou jsme kdy v historii měli.

Jaká je cena za Twenty One Pilots?

To říct nemohu, ale jsou to vysoké stovky tisíc až miliony eur. Dále je to Teddy Swims, Lorde, oba interpreti mají v Česku premiéru. To je zase něco, co chtějí vidět všichni a ještě neměli šanci. Pak je to Moby, který je zpátky v Česku po 17 letech, a LP, kterou mají rádi snad všichni na světě.

Jak je to vlastně velká akce, co se týče čísel, lidí, kapel…

Kapacita areálu je 53 tisíc lidí. My každý rok opravdu stavíme na ty čtyři dny město festivalu. Pro představu, na festivalu je 360 prodejních míst, restaurací a obchodů, pracuje tam pět tisíc lidí. Jsou za barem, staví pódia a podobně. Celý rok se o festival stará tým čtyřiceti lidí, takže to extrémně nabobtná. Obrat festivalu je 300 milionů.

Tedy více než v loňském roce?

Každý rok nám zdražuje a zlepšuje se. Jde to ruku v ruce.

Který z těch nákladů meziročně vyrostl nejvíc?

Náklady rostou napříč. Cena práce, technologií, raketově rostou honoráře kapel. Ještě před pandemií jsme měli headlinery, kteří stáli maximálně 300, 400 tisíc eur. Dnes jsme v milionech. Na příjmové stránce se ale snažíme držet vstupné dole, aby si festival mohl užít každý. A to jde tak trochu proti sobě.

V tuto chvíli se čtyři dny festivalu prodávají za 3790 korun, tedy o 100 korun více než loni.

Zhruba tak, cena není zdražena tak výrazně, jako se zvyšují náklady.

Může být festival ziskový?

Když se dělá dobře, měl by být, ale nepředstavujte si to jako miliardový byznys. Festival je schopný vydělat, marže není velká, ale nejvyšší marže je právě v těch hodnotách, které přináší do společnosti. Propojuje lidi a může to být i platforma pro další byznys. Samotný festival nemusí být to hlavní, co generuje finance, ale když musí uživit tým, musí to být udržitelné.

A jsou Colours udržitelné?

Myslím, že ano, směřujeme k tomu, ale je to extrémně rizikový byznys. Rozhoduje každá hodina, kdy festivalový areál funguje, bary a stánky jedou… Když vám začne pršet, lidé přestanou konzumovat pití i jídlo a v tu chvíli se tržby propadají. Tohle je předem naprosto nepředvídatelné. Ten buffer rozpočtu není tak velký, takže jsme závislí na počasí, okolnostech a třeba i na světovém dění.

Když se podíváme na příjem, co dělá nejvíc? Vstupenky, gastro, partneři?

Jsou to takové třetiny, i když ta cena vstupenek letos zůstala tam, kde byla – tam si moc nepomůžeme, takže se musíme opřít o partnery. Mám z toho obrovskou radost, že nás podporují, že vidí potenciál v tom vložit peníze do festivalového byznysu, což jim potom může přinést i další zisky.

Teď, méně než měsíc před festivalem, už je vše hotové a jasné?

Přípravy probíhají celý rok nonstop a my už teď připravujeme ročník 27. Spousta věcí se ale připravit nedá. Tím, jak festival nabobtná v posledních dnech, spousta informací přichází na poslední chvíli. Třeba u kapel, které přijíždějí, teprve zjišťujeme, kdy přijedou, kolik jich bude a podobně. No a když vezmete, že s headlinerem může přijet třeba 70 až 80 lidí, tak i těch 20 až 30 pokojů vám udělá čáru přes rozpočet.

S jakými dalšími náklady se musí počítat u hlavních hvězd?

Jsou to ubytování, doprava, honorář, který je nejdražší. Jsou to ale i záležitosti, jako takzvaný „hospitality rider“, což je to, co se kapelám chystá v backstage.

Co to třeba je?

Můžou to být různé drahé lahve alkoholu, ale čím dál tím více je to spíš zdravá strava. Takže lokální potraviny, třeba Moby si letos veze svého kuchaře, kterému musíme připravit kuchyň, kde bude vařit striktně veganskou stravu. V lednici, kterou tam má, nesmělo být předtím maso. Tohle jsou také nějaké náklady.

Pak to jsou požadavky na dopravu. Často i tady bývá požadavek na dopravu z letiště nějakým lepším autem. Nebo je požadavek na auto s neprůstřelnými skly. John Newman si jednou přál vůz, který v Česku nebyl dostupný. Když jsme zjišťovali, proč, ukázalo se, že má přes dva metry a do obyčejného auta se nevejde. I toto se nastřádá, protože na festivalu vystupuje 150 interpretů a z nich 20 až 30 z té světové top class, která má své požadavky.

Když se podíváme na tu historii festivalu, kdo byl dosud největší hvězdou?

Každý rok to překonáváme a ne vždycky to musí být headliner, který je největším písmem na plakátě. V tom jsou Colours unikátní. Samozřejmě ale musím zmínit Imagine Dragons, kteří u nás vystupovali v roce 2017 a festival vyprodali. Rosalía, španělská zpěvačka, která dnes nemá problém vyprodat festivaly a stadiony, u nás zavírala stage a bylo tam 15 tisíc lidí.

Kdo z těch hvězd měl zatím největší hvězdné manýry?

Myslím, že Grace Jones. Je to bývalá modelka, zpěvačka, úžasná show, spousta kostýmů a spousta stravovacích návyků, které byly komplikované. Například potřebovala přesně sedm ústřic, které před ní otvírá šéfkuchař. I s tím se dokážeme poprat, protože víme, že hvězdy to potřebují.

Jak moc dopředu řešíte největší hvězdy? A je pravda, že na Mobyho jste čekali osm let?

Může to být. To, aby kapela přijela do Česka, je výsledek dlouhodobých kontaktů. Ostrá fáze začíná ve chvíli, kdy dáme finanční nabídku za kapelu a začne se natvrdo jednat. Moby ale 17 let nevyrazil na turné a tam jsme byli každý rok několikrát v kontaktu s jeho agentem.

Ale i když to vypadá nadějně, může se pak stát, že umělec nedodělá album nebo se rozhodne pro jiný trh než Evropu. Ale je to nonstop práce založená na kontaktech a vztazích.

O koho teď usilujete?

To nemůžu říct, ale můžu říct to, že už teď připravujeme program na rok 2027 a bude to opět skvělé.

Počítáte s tím, že se prodají všechny lístky? Nebo s kolika návštěvníky počítáte?

Vstupenky se prodávají skvěle, stále jsou k dispozici, ale očekáváme, že se budou vyprodávat směrem k festivalu. Vyprodaný festival je fajn, ale nese to s sebou i spoustu rizik, jako je přeplněnost areálu.

A kolik lidí potřebujete, aby byl festival ziskový?

Rozhodli jsme se neudávat návštěvnost, ale opravdu o tom úspěchu, či neúspěchu rozhodují třeba tři tisíce vstupenek, které buď jsou, nebo nejsou.