Církev nakupuje byty, chce elektrárny a prodává věž

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od roku 2030 nebude církev dostávat od státu příspěvky na svou činnost a to znamená jediné – velkou proměnu. „Musíme si zvyknout, že budeme dělat tu hlavní duchovenskou činnost a kromě toho budeme potřebovat i druhé odvětví církve. To jsou lidé, kteří se budou naplno věnovat hospodářské činnosti, aby bylo na platy kněžích a těch pastorační věcí,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jan Balík, kněz a generální vikář odpovědný za hospodaření Arcibiskupství pražského.

Dnes už tak funguje celý ekonomický tým, nad kterým stojí jako dozorčí orgán Ekonomická rada Arcibiskupství pražského. „Ta před pěti lety doporučila změnit strategii, a tím základním pilířem hospodaření bude kromě lesů i nájemní bydlení,“ dodává Balík.

Nájemních bytů má dnes už arcibiskupství zhruba 300. „Naplánovaných ale máme během několika let dalších 550. Potřebujeme jich mít okolo roku 2030 zhruba 700 až 800. To by bylo ideální, uvidíme, jestli to stihneme,“ vysvětluje Balík s tím, že se má jednat zejména o byty v hlavním městě a na metru. Například od developerské skupiny Trigema převzalo arcibiskupství na podzim sto čtrnáct bytů určených ke komerčnímu pronájmu v projektu Lihovar na pražském Smíchově.

Zmiňovaný počet představuje investici čtyři miliardy korun. Peníze chce arcibiskupství získat prodejem jiného majetku.

„Když přišly restituce, církev dostala určitý majetek. Něco šlo farnostem, něco kapitulám, něco dostaly diecéze, často to bylo ve zuboženém stavu. První jsme museli udělat konsolidaci. Dnes máme hotovou rentabilitu každé budovy, ze které vyplynulo, co se bude prodávat, protože držet majetek, který je pro nás nevýhodný, je hloupost. Je třeba přesunout finanční prostředky do nájemního bydlení,“ dodává Balík.

Na webových stránkách jsou mezi avizovaným majetkem k prodeji například pozemky okolo Prahy, hájenka s hospodářskou budovou a velkou zahradou v Roželově nebo fara ve Všejanech. A také známá Jindřišská věž, kterou se zatím nedaří prodat. „Bylo několik soukromých zájemců, řekněme, bank nebo mezinárodních zařízení tohoto typu. V současné době jednáme se třemi zájemci, tak uvidíme,“ dodává Balík s tím, že věž se prodat musí, protože jde o ztrátovou investici. Z původní ceny 100 milionů už ale arcibiskupství slevilo na 75 milionů. I ty by směřovaly do nákupu nájemních bytů.

Právě prodeje nemovitostí na okraji Prahy ale aktuálně šetří policie, a podle médií má podezření, že církev prodělala desítky milionů, neboť parcely prodávala pod tržní cenou. „Jsme na to už zvyklí, není to poprvé. Vždy to bylo na udání někoho, kdo nás nemá rád, a vždy policie došla k závěru, že vše bylo v pořádku,“ říká Balík s tím, že k aktuálnímu šetření se nebude vyjadřovat.

Dodává, že peníze na investice do bytů nemá církev jen z prodejů. „Máme je také z toho, že stát dává také církvím takzvanou náhradu, což pro pražskou arcidiecézi znamená nějakých 190 milionů ročně. A to jde samozřejmě do těchto investic,“ dodává Balík.

„Vidíme, že poptávka po bytech je obrovská, ale vždy budeme mít nejvíc v lesích,“ dodává Balík. Lesy má pražská arcidiecéze v účetní hodnotě šesti miliard korun, v bytech jsou zatím zhruba dvě miliardy.

Právě lesy se teď snaží církev sloučit – vedení katolické církve vyzvalo faráře, ať do speciální nadace převedou lesy v hodnotě 200 milionů. Někteří to ale odmítli, jiní si to raději nechali nařídit písemně s tím, že se bojí vyvádění majetku. To Balík odmítá.

„Podařilo se nám udělat smlouvu s Lesy České republiky o směnách. Ve farnostech bylo roztroušených asi 1000 hektarů v tisíci katastrálních číslech. To jsou malinké pozemky. Lesy je třeba ucelit, aby se snadněji hospodařilo, aby to hospodaření mělo smysl. Projednali jsme to ve všech grémiích diecéze – nízká rada, sbor konzultantů, ekonomická rada, vikáři. Vysvětlovalo se to do detailů, ale přesto bylo několik laiků, kterým se to nelíbilo. Myslím si, že to bylo spíše emotivní,“ vysvětluje Balík. To, že by mohla nadace situaci zneužít, odmítá.

„Jeden náš bývalý zaměstnanec nás poplival a začal tvrdit, že tato nadace je soukromá nadace pana kardinála. To je lež jako věž. Kdo založí nadaci v Česku, nemůže z ní požívat jakékoliv požitky. Nadace je postavená tak, že i Řím řekl, že to je církevní nadace. Jakýkoliv majetek, který putuje z arcibiskupství a z farností do této nadace, je stále církevní. Takto to v církvi bylo po staletí. Jen jsme prostě odvykli a teď se k tomuto modelu vracíme,“ dodává Balík.

Všichni však své lesy ani přesto nepřevedli. Podle Balíka tak neučinilo zhruba pět farností. „Pak jsou tedy povinni na tom hospodařit a oni uvidí časem a zjistí, že to vynese ztrátu, protože malé lesy obhospodařovat hospodářsky nejde,“ dodává Balík.

Kromě toho chce církev sázet i na další doplňkové věci. „Jdeme do některých projektů, zvlášť do větrných elektráren, které se nám zdají pro naše pozemky lepší, protože nezaberou tolik prostoru. Ale jsme na začátku a zase víme, kolik obyvatel je proti tomu, aby u nich stála větrná elektrárna,“ dodává Balík s tím, že církev začala spolupracovat s odbornou firmou a aktuálně má vytipovaných na pozemcích asi 25 míst. „Kdyby se z toho podařilo 10, které bychom měli ve vlastnictví a provozovali my, bylo by to hezké,“ dodává Balík. Dalším zdrojem může být fotovoltaika.

Aktuálně se ještě nedaří, aby příjmy převýšily náklady. „Na uživení diecéze potřebuji 300 milionů ročně, a to na mandatorní výdaje, jako je pastorace, kněží a podobně. Stále nám ještě nějakou část dává stát a to bude trvat do roku 2029. Řekněme, že je to zhruba 50 milionů. Něco zaplatí farníci, to je 10 až 15 milionů a pak už to musí pokrýt lesy a nájemní bydlení,“ říká Balík.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.