Budeme nosit odpadky do obchodu, je to absurdní, říká obchodník

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Nezávislé obchody jsou už léta pod tlakem konkurence a po zrušení EET jim přibyl další problém – šedá ekonomika.

„Ta část malých obchodů, která plní všechny povinnosti v rámci placení daní a poplatků, naráží na to, že v rámci nezávislého obchodu se velice často potkáváme s obchodníky, kteří spadají do té šedé ekonomiky, která nám vytváří velmi nerovné podnikatelské prostředí,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys Pavel Březina, šéf Asociace českého tradičního obchodu a předseda představenstva skupiny COOP. Malé prodejny – zejména na vesnicích – tak hledají cesty, jak se vůbec udržet, což není jednoduché.

Šedá ekonomika – to jsou třeba obchody, kde nezaplatím kartou?

Není to vázáno pouze na to, že berou jen hotovost. Například na vesnici vám karty v rámci tržeb dělají jen 30 až 40 procent a zbytek je hotovost. Karty tak neslouží k rozpoznání toho, kdo spadá do šedé ekonomiky a kdo ne, protože i ten, kdo je přijímá, si dokáže s hotovostí nějakým způsobem „pohrát“.

Netýká se to jen obchodu, velký problém je samozřejmě gastro, kde se o tom hovoří už delší dobu. Když se EET zaváděla a spadla právě i na gastro provozy, bylo poměrně zajímavé sledovat, že si jejich zaměstnanci konečně mohli vzít hypotéku. Do té doby totiž jejich zaměstnavatelé neevidovali příjmy, nepotřebovali evidovat náklady, a tito lidé se tak vypláceli na ruku nebo byla zaručená mzda a zbytek v hotovosti. Tohle je přece problém, který by měl vládu pálit především. Měla by se šedou ekonomikou bojovat, a ne rušit EET.

Skutečně je vidět takový nárůst šedé ekonomiky?

My to tak vnímáme. V České republice je totiž daňová zátěž poměrně velká, a to třeba i co se týče zaměstnanosti. Pokud zaměstnáváte české občany a vedle máte večerku, která neřeší mzdové požadavky a počet hodin, které podle zákona může pracovník odpracovat, je velice složité takovému obchodu konkurovat.

Vnímáte, že vláda bude se šedou ekonomikou bojovat? Je tu ten tlak?

Já nevím. Státu přece musí chybět ty miliardy, které se ze šedé ekonomiky nevyberou. Zatím ale to, že velká část podnikatelů systém obchází a neplatí daně, způsobuje jen to, že tomu, kdo daně platí a musí živit stát, daňová zátěž narůstá. Otevírají se nůžky, daňové prostředí je nerovné, takže my za všechny možné zaměstnanecké svazy upozorňujeme vládu, že je potřeba toto řešit. Úplně si ale nevšímám, že by to nějak řešila.

Další velké téma je dlouholeté zavírání malých obchodů. Už skončilo, nebo uvidíme další pokles i ve vaší síti?

Snažíme se s tím bojovat. I proto jdeme hodně do automatizace. Hlavní náklad, a tím tedy i neefektivita menších prodejen, spočívá v tom, že aby byla prodejna otevřena, potřebuje zaměstnance. A mzdové náklady nám neustále rostou.

V České republice je obrovská zaměstnanost – nezaměstnaných na trhu práce je strašně málo a je o ně velký boj –, takže musíte mzdové náklady neustále zvyšovat. To tvoří největší náklad malých prodejen. Navíc pokud je prodejna v obci, kde je například 500 obyvatel, nikdo jiný, kdo by vám přivezl vyšší tržby, tam jezdit nebude. Efektivitu ta prodejna nemá. Hledáme tak jiné cesty.

Vidíme, že i starostové si dobře uvědomují, že pokud jim odejde ta poslední občanská vybavenost, z vesnice se stane jen ložnice větších obcí.

Kolik automatizovaných prodejen dnes máte a bude jich víc?

Zatím jich máme 30 a do konce roku chceme určitě stovku. Teď tedy mluvím pouze o prodejnách COOP, ale vím, že spousta prodejen vzniká i jinde. Trochu tam ale narážíme na legislativu, protože na tyto velké technologické změny není připravená.

Kde je problém?

Například jak automatizovanou prodejnu nastavit v rámci reklamačních řádů nebo třeba i kontrol dozorových orgánů. V rámci prodeje pečiva a podobně. Snažíte se, aby prodejna fungovala v režimu 24/7, ale přesto musíte řešit, kdo bude pečivem zásobovat, kdo to starší dá zpátky. Je to ale třeba i problém s výkupem skleněných lahví, a pokud by se do budoucna řešil zálohový systém na PET lahve a plechovky, může to být poměrně neřešitelný problém.

Jak to tedy funguje? Kdo chodí doplnit zboží?

Je několik druhů automatizovaných prodejen. Od čistě automatizovaných až po ty s určitou obsluhou. Pracovní síla tam zůstala, třeba na zkrácený úvazek, stará se o úklid a doplnění zboží.

Je zajímavé, že tam, kde máme denní režim s prodavačkou, dělá večerní bezobslužný režim maximálně 10 až 15 procent. Tam, kde je ale režim čistě automatizovaný, se velká část nákupů přesunula právě do večerních a pozdně odpoledních hodin.

Zmínil jste zálohový systém ,co pro vás bude znamenat?

Obrovskou investici, dlouhé řešení, kam a jak umístit stroje a jak to vůbec udělat. Jsou to odpadky. Plechovky jsou navíc odpadky, které se ani nedají uzavřít a které mohou kontaminovat prostředí.

Z podstaty přitom má být prodejna čisté prostředí. Je to komplikace, kterou ne každý vnímá. A jsou to obrovské investice. Odhad je, že na zavedení systému bude potřeba přes pět miliard korun. Toto číslo ale bylo počítáno v cenách před inflací, takže se bojím, že dnes se bavíme třeba o částce šest až sedm miliard.

Ale hlavně když si dnes vezmeme možnosti automatizace prodejen a podíváme se na zálohový systém, je to obrovský krok zpět. V našich prodejnách se neprodávají jen PET lahve a plechovky, máme obrovské množství zboží, každé v nějakém jiném obalu. My nepotřebujeme řešit jen PET lahve a plechovky, ale veškeré obaly, které produkujeme.

Přijde mi obrovsky nelogické, že za miliardy budeme zavádět systém, který nám řeší pouze dva materiály. My potřebujeme řešit více materiálů, ale nejenom my. Evropská komise na nás dává požadavky, co všechno se musí vytřídit a recyklovat, takže odpadkové firmy stejně budou kupovat drahé stroje. A my do toho budeme duplicitně zavádět systém, ve kterém nám zákazníci budou nosit na naše prodejny odpadky. To mi přijde absurdní.

Zdraží to nápoje?

Rozhodně, protože vždycky to musí někdo zaplatit. Je pravda, že dnes nápojářské firmy platí poměrně dost peněz systému EKO-KOM. Musíte si ale uvědomit, že když systému EKO-KOM tento příjem vypadne, stejně musí dál sběr odpadu servisovat, takže bude potřeba znovu zvýšit poplatky a příspěvky i ostatním producentům obalů. Takže nám vyrostou nejenom ceny nápojů, ale i ceny ostatního zboží, což si také nikdo neuvědomuje.

A jestliže se bavíme o nákladech na zavedení, tak pak musíme počítat i s tím, že každý další rok tam jsou obrovské provozní náklady. Někdo to bude muset zaplatit.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.