Hlavní obsah

Chceme být draví, říká nový šéf PPF Šmejc. Expandovat bude v západní Evropě

Foto: Seznam Zprávy

Akvizice by Jiří Šmejc rád zamířil na průmysl, finanční služby či média.

PPF couvá z Asie. Investovat teď chce v západní Evropě, třeba i s dalšími partnery, plánuje nový šéf skupiny Jiří Šmejc. Nejlepší doba pro akvizice podle něj teprve přijde, hodnota aktiv na kapitálovém trhu půjde ještě dolů.

Článek

Jiří Šmejc chystá novou vizi pro PPF. Dlouholetý byznysový partner zesnulého zakladatele PPF Petra Kellnera oficiálně převzal skupinu v půli června a v úterý před novináři poprvé přiblížil svou představu jejího dalšího rozvoje.

PPF od nástupu covidové pandemie slábne. Letos pod válečným tlakem nuceně opouští ruský trh, kde rozprodává aktiva. Čeká ji bolestivé odcházení z Číny, o byznys v dalších asijských destinacích se chce podělit s partnery. Na konci května – to už měl Šmejc na rozhodování zásadní vliv – překvapivě vycouvala z dlouho připravovaného rozvojového projektu, z chystaného spojení své Air Bank s bankou Moneta.

Zatímco pokračuje opouštění dříve dobytých pozic, chystá se ovšem PPF podle Šmejce nastartovat nový růst. „Chceme být draví. Řídit PPF v udržovacím módu by mě nebavilo, musíme jít dopředu,“ prohlašuje nový šéf PPF.

Zájem o partnerství

V touze růst se nový správce Kellnerova odkazu od zesnulého zakladatele PPF neliší. A stejně jako před svou smrtí Kellner i Šmejc soudí, že má teď skupina růst hlavně investicemi v západní Evropě. Německo či další vyspělé unijní trhy by se měly v rámci PPF stát protiváhou střední Evropy a Balkánu, kde má dnes PPF většinu aktiv. Právě v západní Evropě teď PPF zkoumá možnosti akvizic, jejichž hodnota se pohybuje řádově nad miliardou eur.

Přesto Šmejc o evropské expanzi uvažuje trochu jinak, než jak o ní přemýšlel Kellner. „V tom (zaměření na západní Evropu) jsme byli s Petrem Kellnerem ve shodě, v tom se naše vize zásadně nelišila. Jen já mám větší ochotu se k akvizicím spojit s jinými investory, zatímco Petr byl víc solitérní hráč,“ říká Šmejc.

Pro úspěšnou západoevropskou expanzi má podle něj PPF spoustu předpokladů. „Jsme pořád schopni pracovat víc, než jak se dnes v Evropě obvykle pracuje. Navíc máme zkušenost z Číny, konkurence s firmami jako Alibaba vás vytrénuje. V Číně, když tři měsíce neinovujete, jste mrtví. V  západní Evropě můžete bez inovací přežívat roky,“ popisuje.

Návrat do Německa?

Akvizice by Šmejc rád zamířil na průmysl, finanční služby či média. Nevzdává se vize silné evropské banky. A lituje, že PPF nedotáhla před časem do konce pokus o vybudování internetové banky v Německu.

Skupina už měla zažádáno o bankovní licenci, na projektu pracovala přes dva roky a vložila do něj nemalý kapitál. Nakonec ale plán předloni odpískala, mimo jiné z obav, že internetový bankovní projekt je na rigidním německém bankovním trhu příliš rizikový.

Lidé mě považují za dealmakera, ale mne popravdě víc baví budovat byznys, který držíme.
Jiří Šmejc

„Mrzelo mě, že jsme tehdy projekt nové verze Air Bank pro Německo zastavili. Německé bankovnictví se od té doby moc neposunulo, ale pořád si umím představit, že v západní Evropě pro podnikání ve finančních službách najdeme partnera, který využije naše know-how, bude disponovat vlastní vhodnou databází klientů a bude mít o spojení zájem. Rozjezd na západoevropském finančním trhu by pak byl pro Air Bank jednodušší,“ řekl.

Šmejc nevyloučil ani západoevropskou expanzi v telekomunikacích, jež jsou dnes po financích druhým nejsilnějším segmentem skupiny. Takový obchod by ale podle něj nejspíš přesahoval možnosti PPF, akvizice se tu pohybují nikoliv v rámci jednotek, ale už desítek miliard eur. Takže by koupě telekomunikační firmy v západní Evropě pro PPF přicházela v úvahu prakticky jen v tandemu s dalším partnerem.

Šmejc ale přiznává, že telekomunikace pro něj jsou zatím neprozkoumaný obor, který teprve studuje a chce se v něm plně zorientovat během léta. Připouští ale i „oportunistické investice“, tedy využití nahodilých spekulativních příležitostí třeba i mimo obory, na nichž dnes PPF staví.

Nejlepší doba pro nákupy podle něj teprve přijde. Na další vývoj evropské ekonomiky v příštích měsících se dívá spíš pesimisticky, hodnota zajímavých aktiv prý půjde ještě dolů.

Nejsem jen dealmaker

Šmejc v čele PPF ovšem neplánuje jen akvizice, podle svých slov chce hlavně rozvíjet firmy, které skupina vlastní. Vedle Air Bank v této souvislosti zmiňuje hlavně plzeňskou Škodu Transportation. Nadále počítá i s rozvojem biotechnologického segmentu pod hlavičkou nadnárodní společnosti Sotio.

„Lidé mě považují za dealmakera, ale mne popravdě víc baví budovat byznys, který držíme,“ řekl. To mu ale na druhou stranu nebrání vzdávat se i klíčových rozvojových projektů, pokud jsou podle něj nevýhodné.

Jako nový šéf PPF nastoupil do funkce oficiálně 15. června, jeho názor ale už o pár týdnů dříve přispěl k rozhodnutí odpískat dlouho připravované spojení s bankou Moneta, do níž předtím měla PPF začlenit svou vlastní Air Bank.

Jestli jsme někde udělali chybu, tak v tom, že jsme čínský Home Credit neprodali už v roce 2017.
Jiří Šmejc

Šmejc řekl, že chystanou transakcí „nebyl nadšený“, hlavně proto, že podle něj má Air Bank větší hodnotu než 25,9 miliardy korun, na něž ji chystaná transakce oceňovala. Samotná Air Bank má podle něj velký růstový potenciál jak co do velikosti, tak do profitability.

O tom, jak PPF naloží se svým téměř 30procentním podílem v Monetě, zatím není rozhodnuto, Šmejc nevylučuje zatím žádné z řešení, jež přicházejí v úvahu: tedy ani dlouhodobé držení akcií Monety, ani částečný či úplný odprodej podílu či jeho vklad do společného byznysu s možným partnerem.

Šmejc na setkání potvrdil, že se PPF, přesněji její holding spotřebitelského financování Home Credit, snaží vycouvat z Číny. „Jestli jsme někde udělali chybu, tak v tom, že jsme čínský Home Credit neprodali už v roce 2017. Tehdy by to byl velký úspěch, takto nám bude odchod vycházet mnohem hůř,“ řekl Šmejc, který pomáhal čínské aktivity Home Creditu rozjíždět a dlouho tomuto trhu věřil.

V Číně situace zahraničním hráčům ve finančnictví nepřeje. Regulace nebankovních půjček, v nichž byl Home Credit v Číně průkopníkem a několik let i lídrem, se tu velmi zpřísnila. Čínské podnikání nadále komplikují dozvuky covidové pandemie. Splátkový byznys Home Creditu v Číně ze všech těchto důvodů spadl v posledních dvou letech na zlomek někdejšího objemu.

Ústup z Číny plánoval už Petr Kellner. Před pěti lety se PPF rozhodla prodat svůj tamní byznys na burze v Hongkongu. Od primárního úpisu akcií (IPO) si slibovala kolem miliardy dolarů. Hodnota čínského Home Creditu ale už začala klesat, přidaly se politické nepokoje v Hongkongu, PPF propásla nejvhodnější dobu pro prodej a projekt IPO odpískala. Poslední ránu čínskému byznysu PPF pak dala covidová pandemie.

Odchod PPF z Číny je nevyhnutelný, v ostatních asijských zemích se počítá s částečným ústupem. Na žádném z asijských trhů se totiž skupině nepodařilo získat bankovní licenci, bez níž je splátkový byznys neperspektivní.

Ve Vietnamu, Indii, Indonésii a na Filipínách proto Home Credit hledá strategické partnery, kteří by byli schopni zajistit mu levnější financování. A netrvá dokonce za každou cenu ani na zachování většinové vlastnické kontroly nad jednotlivými filiálkami, na které dlouho lpěl Petr Kellner.

„Jsme připraveni jednat i o majoritních podílech, ale v takovém případě bychom si rádi zajistili společnou manažerskou kontrolu,“ řekl Šmejc.

Šance na deset procent

Pokud Šmejc v PPF splní úspěšně svou misi a navede ji opět na růstovou trajektorii, dostane podle dohody s rodinou Kellnerových možnost získat ve skupině desetiprocentní podíl. Stal by se tak vedle Kellnerových dědiců nejsilnějším akcionářem. Podmínky opce ale podle něj zatím nejsou detailně sjednané a jejich parametry se teprve propočítávají.

Investovat peníze rodiny, která osobní zkušenost s byznysem nemá, je zvlášť velká odpovědnost.
Jiří Šmejc

Šmejc má ale k PPF zároveň velmi osobní vztah. Léta s Kellnerem spolupracoval a podílel se na růstu PPF. Je rodinným přítelem Kellnerových, má důvěru Kellnerovy vdovy Renáty. Přátelí se i s životním partnerem Kellnerovy dcery Anny Danielem Křetínským – zkušeným byznysmenem, který dědicům radí a nyní zasedá i v nově zřízeném rodinném poradním výboru (spolu se Šmejcem a dlouholetým manažerem a minoritním akcionářem PPF Ladislavem Bartoníčkem). Šmejcovi lze věřit, že bere péči o Kellnerovo dědictví jako velkou osobní výzvu.

Pro převzetí šéfovské role po Bartoníčkovi, který skupinu řídil po Kellnerově smrti, měl prý dva požadavky: „Chtěl jsem přijít nikoliv jako najatý manažer, ale jako partner. A dále jsem chtěl mít silný mandát od rodiny Kellnerových.“ Obojí podle svých slov dostal.

Přesto se nového úkolu ujímá s nebývalým respektem: „Vždycky jsem byl zvyklý investovat peníze buď své, nebo peníze partnerů, kteří měli dlouhodobou zkušenost z byznysu. Investovat peníze rodiny, která osobní zkušenost s byznysem nemá, je zvlášť velká odpovědnost,“ podotýká.

Doporučované