Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Světová výstava v japonské Ósace startuje 13. dubna a český národní pavilon si už stihl prohlédnout japonský předseda vlády Šigeru Išiba. Šlo o první pavilon, který navštívil a ocenil architektonickou náročnost české stavby.
„Postavit takto náročný projekt v Japonsku se zdálo jako nemožný úkol, ale věřím, že jsme ukázali, že se Češi výzev nebojí a dokázali jsme postavit budovu, která je v Japonsku v tuto chvíli považovaná za nejnáročnější dřevostavbu vůbec,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys generální komisař pro Expo Ondřej Soška.
Stavba, která vyjde na 240 milionů, podle něj otevře českým firmám cestu na japonský trh.
V čem je jiné stavět v Japonsku než v Česku?
Úplně ve všem. Japonské úřady jsou známé svou pečlivostí, důsledností. Museli jsme předložit stovky stránek výpočtu, které po nás přepočítávali, protože výpočet sofistikovaného programu nepovažují za dostatečně věrohodný. Kolaudační řízení trvalo tři dny, kdy tady každý den různé týmy trávily osm hodin denně a kontrolovaly každý detail. Jsem rád, že jsme tímto náročným procesem prošli, český pavilon je oficiálně zkolaudován a japonské úřady uznaly, že je bezpečný i v případě, že by nás zastihlo během světové výstavy nějaké zemětřesení.
Museli jste se něčeho proti tomu původnímu návrhu vzdát?
Byly tam drobné detaily, které se musely modifikovat s ohledem na požadavky japonských úřadů a požárních předpisů, ale byly to opravdu jenom drobné detaily. Někde jsme museli přidat pár milimetrů sádrokartonů, někde se musely posunout trubky a dodat dveře. Ale ta nosná myšlenka a základní koncepce zůstaly zachovány.
Český pavilon ze dřeva a skla od architektonického studia Apropos Achitects byl náročnou stavbou od samého počátku.
70 kontejnerů kolem Afriky
Kolik pavilonů kolaudaci dosud nemá?
Nemohu hovořit za jiné pavilony, ale kolem je celá řada pavilonů, které ještě na poslední chvíli dodělávají. To je u takto náročných projektů na druhé straně světa, kde jsou úplně jiné normy a předpisy, zcela běžné. To je na všech světových výstavách a není to nic neobvyklého. Jsem přesvědčený, že drtivá většina pavilonů bude otevřená včas.
Jak náročné bylo vozit materiál z České republiky?
Náročné to bylo. I proto, že cesta se kvůli nepokojům kolem Suezského průplavu protáhla. Všechny kontejnery, kterých bylo zhruba 70, musely jet cestou delší kolem Afriky.
Na kolik pavilon vyšel a jak velké navýšení to je oproti původnímu rozpočtu?
Aktuálně máme podepsanou smlouvu se společností Daisue v hodnotě zhruba 199 milionů korun. Víme, že během stavby došlo k několika nečekaným vícenákladům, které vycházely z požadavků japonských předpisů. Tyto náklady ještě vyhodnocujeme, ale budeme se řádově pohybovat do dvaceti procent. Plus musíme profinancovat DPH, které následně dostaneme od japonských úřadů zpět.
Celkové náklady za stavbu budovy budou maximálně kolem 240 až 250 milionů.
Od firem zhruba 100 milionů
Kolik dají soukromé firmy?
Firmy neparticipují na nákladech na stavbu budovy, protože ta je majetkem státu a nadále majetkem státu zůstane. Firmy participují na zajištění programů a jsem rád, že to máme v tuto chvíli zasmluvněné. Zasmluvňujeme partnerství ve výši přesahující 100 milionů – jak finanční, tak nefinanční plnění. Celá řada firem nám dodala technologie, konkrétní vybavení, aplikace a podobně.
Kolik českých firem se výstavy zúčastní?
Celkově se během Expa v českém pavilonu představí více než stovka firem, větších i menších. Ten důvod je jasný, Japonsko je velice zajímavý trh, jde o čtvrtou největší ekonomiku světa a jsem přesvědčen, že české firmy mají světu co nabídnout. Je to příležitost, jak se v Japonsku ukázat, která se nebude opakovat dalších 30 až 40 let. Věřím, že to firmám cestu na japonský trh výrazně zjednoduší a pomůže k rozvoji dalšího byznysu.
Proč má Expo zajímat i lidi v Česku?
Japonsko dnes představuje druhého největšího zahraničního investora v naší zemi. 280 japonských firem zaměstnává přes 50 000 lidí a japonské firmy se na českém HDP podílejí zhruba pěti procenty. Myslím, že je důležité s Japonskem intenzivně pracovat a Japonci velice detailně vnímají, kdo a jakým způsobem je tady zastoupený. Věřím, že díky tomu, jak se tu odprezentujeme, můžeme očekávat další rozvoj bilaterální spolupráce.
Dodávky CLT panelů pro Japonsko
Víte už teď o nějakých partnerstvích?
Jako kancelář generálního komisaře jsme dohodli strategické partnerství se stavební firmou Daisue. Máme velký zájem o rozvoj dodávek CLT panelů pro stavebnictví v Japonsku. Tyto panely z vrstveného dřeva jsou nejmodernější technologií dřevozpracovatelského průmyslu a mají vysokou přidanou hodnotu.
Dnes je většina dřevěných dodávek z Česka do Japonska ve formě surového dřeva. Když ho ale zpracujete právě do podoby CLT panelů, má osmi- až dvanáctinásobnou přidanou hodnotu, která vzniká v Česku. Tím, že se nám pavilon podařilo postavit, Japonci získali patřičnou důvěru. Věřím, že v dalších letech můžeme čekat řadu zajímavých staveb, které budou právě ve spolupráci českých a japonských firem.
Světová výstava Expo 2025 v japonské Ósace
- Světová výstava Expo 2025 se bude konat v japonské Ósace od 13. dubna do 13. října 2025.
- Během šesti měsíců se v českém národním pavilonu odehraje bohatý kulturní program, který představí české umění, inovace a tradice v moderním kontextu.
- Pavilon má tvar spirály se skleněnou fasádou. Jeho autorem je studio Apropos Architects.
- Do kulturního programu se zapojí přes 200 českých umělců, včetně České filharmonie a Plzeňské filharmonie, zpěvačky Aiko známé i v Japonsku nebo sklářského výtvarníka a designéra Ronyho Plesla.
Jakou očekáváte v pavilonu návštěvu?
Organizátoři světové výstavy očekávají na 28 milionů návštěvníků. Díky tomu, že se náš pavilon nachází na promenádě u vodní plochy a tančící fontány, zvenku ho uvidí v podstatě všichni. Co se týče kapacity samotného pavilonu, minulou neděli jsme si ověřili, že bez problémů zvládne denně obsloužit 10 tisíc návštěvníků. Celkově to tedy bude mezi 2,5 až třemi miliony návštěvníků.
Je Expo letošní v něčem jiné, než byly ty předchozí?
Každá světová výstava má své specifikum, je to obrovský projekt, který se dá srovnat s olympijskými hrami. Účastní se jí 160 zemí světa a každá země má jiné preference, jiné priority. Každý pořadatel k tomu přistupuje trochu jinak. Například oproti Dubaji je tady celý areál mnohem kompaktnější, design trochu útulnější, není to tak daleko. Věřím, že český pavilon bude jedním z highlightů výstavy.
Co bude s pavilonem, až výstava skončí?
Pravidla světových výstav jasně určují, že po skončení výstavy musí účastnická země organizátorům vrátit pozemek v původní podobě. Od začátku tak pracujeme s myšlenkou, že pavilon musí být rozmontovatelný a přemístitelný. V tuto chvíli máme několik zájemců – jak z Česka, tak z Japonska. Finální dohodu zatím nemáme, ale jsem přesvědčen, že pavilon najde své uplatnění a investice, kterou český stát do této budovy udělal, nebude investice jen na půl roku.