Česko se uzdravuje. Chudí příbuzní Němců ale budeme navždycky, říká ekonom

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před rokem nazval londýnský ekonom Tomáš Dvořák Česko „nemocným mužem Evropy“. Zatímco z akutních potíží, jako je vysoká inflace, se země oklepává, jiné vážné problémy zůstávají.

„Vidíme krátkodobější ozdravení. České ekonomice se daří, příští rok výhled vypadá ještě o něco lépe. Zároveň ale posledních pár let ukázalo strukturální slabiny české ekonomiky, které jen tak samy od sebe neodezní,“ diagnostikuje domácí stav financí s dvanáctiměsíčním odstupem Tomáš Dvořák z Oxford Economics.

Česká ekonomika se sice dala do pohybu, ale růst HDP letos patrně nepřesáhne jedno procento. „Není to tempo, na které jsme si zvykli v desetiletích před pandemií, ale česká ekonomika už roste a do příštího roku by měla růst ještě o něco lépe,“ věří Dvořák, který čeká růst HDP 2,5 %. Tedy podobně jako poslední odhady významných institucí jako Česká národní banka či Ministerstvo financí.

Jak dobré číslo nakonec bude, dramaticky ovlivní nákupní apetit Čechů. Spotřeba domácností tvoří skoro polovinu tuzemského HDP. „Bez spotřeby domácností ekonomiku nenastartujeme. U nás se spotřeba propadla zdaleka nejvíc v Evropské unii a teď vlastně jenom doháníme manko a na konci roku se možná vrátíme na úroveň z roku 2019,“ říká Tomáš Dvořák.

České domácnosti jako celek totiž spoří nadprůměrně. Zatímco před pandemií dlouhodobě odkládaly 120 korun z každé tisícovky, v poslední době je to dokonce 180 korun. Na první pohled nevýznamný rozdíl, podle ekonoma Dvořáka to ale v součtu každý čtvrt rok dělá 70 miliard, které do ekonomiky nepřitečou a „odpočívají“ třeba na spořicích či termínovaných účtech.

„Vysoké úspory domácností jsou primárně taženy ne blbou náladou nebo nejistotou. Domácnosti se o ztrátu zaměstnání nebojí natolik, aby budovaly nějaký polštář. Podle mě jsou tažené primárně  atraktivními úroky i na –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v podstatě bezrizikových –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vkladech u bank. Tam dneska můžete úročit už ne za těch šest procent, co jsme měli před rokem, ale pořád za čtyři procenta, a to je ve spojitosti s dvouprocentní inflací čistý, reálný výnos bez rizika,“ přemýšlí Dvořák.

Jak půjdou sazby dolů, tak by se míra úspor domácností měla podle ekonoma Dvořáka snižovat. Stejně jako před pandemií to už ale Češi podle Dvořáka „neroztočí“. Úspory totiž kumulují zejména středně- a vysokopříjmoví lidé, kterým pomohlo snížení daně z příjmů, za níž stojí poslanci ANO, ODS, SPD a Trikolóry. 

„Vysokopříjmové domácnosti většinu toho, co dostaly zpátky ze zrušení superhrubé mzdy, uspoří, neutratí to, protože svoje útraty pokryjí tím, co vydělávají. Takže naše rovnovážná míra úspor už se nevrátí na 12 %, spíš bude 14 %.“

Spotřebu podpoří i růst mezd. Ten bude v příštím roce nominálně něco pod pět procent, po odečtení inflace 2,5 až tři procenta, odhaduje ekonom: „To není špatný výsledek, ale když to dáme do kontextu s tím, jak reálné mzdy propadly, tak to vlastně žádný zázrak není.“

Vzhledem k tomu, že firmám stále chybí kolem 200 tisíc lidí, měly by podle Dvořáka mzdy růst svižněji: „Češi neumí tolik vyjednávat o mzdách, možná si neumí říct o víc, možná je tady vyjednávací pozice zaměstnanců ve firmách slabší. Prostor na silnější zvyšování platů tam určitě byl, jak vyrostly ceny, firmám vyrostly marže, a zaměstnanci velký kus koláče nedostali.“

K úrovni reálných mezd z roku 2019 se vrátíme snad v průběhu příštího roku, doufá Dvořák. „Ztratili jsme pět let.  Protože normálně reálné mzdy nestagnují, normálně aspoň trochu rostou. Tím pádem se nám tenhle zub už možná nikdy nepodaří dohnat,“ komentuje ekonom.

Ani 35 let po revoluci se ale české platy nedostaly ani na půlku těch německých. Po zohlednění parity kupní síly (tedy podle toho, co si za mzdu můžeme koupit)  byly loni na 56 % německého průměru. Němce a Rakušany dotahujeme jen pomalu a jejich „chudými příbuznými“ budeme i nadále.

„To budeme asi navždycky. Může se stát něco v německé ekonomice, takže se  trochu přiblíží naší úrovni, ale to bychom si sami nepřáli, protože Německo je pro nás extrémně důležitý obchodní partner. Pořád konvergujeme, pořád to manko trošku umazáváme, ale za čtyři roky, za osm let, ani za 20 let dalších 50 % neuděláme,“ říká Dvořák v narážce na sny premiéra Petra Fialy o rychlém růstu českých mezd. „Ze zemí východního bloku si vedeme jako jedna z nejlepších,“ dodává optimisticky.

Například Poláci ale smazávají německý náskok rychleji než Češi. „Co v posledních letech předvádí polská ekonomika, je takový malý hospodářský zázrak. Tempo růstu, které drží, je velmi působivé. Má taky nízkou nezaměstnanost, rostou mzdy, roste spotřeba domácností, ale i produktivita práce, což je extrémně důležitý ukazatel právě pro to, aby takový růst vydržel do budoucna,“ vypočítává ekonom.

Polské vlády zariskovaly a šly do vysokých dluhů. „Polské vlády nekonsolidovaly veřejné finance a pokračovaly ve vysokých deficitech. Byly ochotné víc utrácet.  Ale když se podíváte na úroveň státního zadlužení v Polsku, tak ten růst byl tak silný, že ho odmazával a státní dluh téměř vůbec nestoupl,“ všímá si Tomáš Dvořák. Za silnější domácí poptávku platí Poláci taky až dosud vyššími cenami.

Inflaci v tuzemsku čekají v Oxford Economics těsně nad dvě procenta. „Zní to skoro neuvěřitelně po posledních čtyřech letech, ale inflace by měla přestat být problém,“ uvedl Dvořák. Ceny ale mohou skákat nahoru a dolů, predikuje. „Šoky, které dokážou inflaci vyhnat velmi vysoko, se budou pravděpodobně opakovat s vyšší frekvencí. Pokud Česká národní banka a ostatní centrální banky budou flexibilnější, což by měly být, tak budou stejně tak nahoru a dolů létat úrokové sazby.“

Pro Německo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ taktéž vysoce průmyslovou ekonomiku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ platí stejná diagnóza jako pro Česko. „Optimistický pohled by řekl, že Německo se příští rok odrazí ode dna.  Jak Evropská centrální banka snižuje sazby, tak to by zejména německé ekonomice mělo pomoci. A to jednoznačně pomůže i nám,“ říká Dvořák.

„Pesimistický pohled na věc by ale řekl, že německá ekonomika je velmi citlivá na cla a na volný obchod. A s tím, že brzy usedne do Bílého domu Donald Trump, který vlastně z cel a obchodních omezení vytvořil svoji velkou politiku, tak to pro německou ekonomiku nejsou dobré zprávy,“ dodává.

Podle Dvořáka je realistické se střednědobě od německé ekonomiky odpoutat. „K tomu jsou potřeba investice, bez nich to nejde. Nejzásadnější jsou ty do vzdělání. Jenže ty se do ekonomiky plně promítnou až za 20 let, až ten student nebo žák vstoupí na trh práce.“