Článek
Každý rok uprchnou do českých lesů zhruba čtyři tisíce krav. Za posledních deset let by tam tak mělo být více než 40 tisíc kusů. Alespoň podle oficiálních statistik.
„Máme za to, že se zneužívá kód, kterým může zemědělec odepsat zvíře, které mu uteklo do lesa. Nevím, kolik lidí v lese potkalo nějakou krávu… vzhledem k tomu je pravděpodobnost, že ta kráva byla poražena a rozprodána na trhu,“ potvrdil Seznam Zprávám Karel Pilčík, předseda Českého svazu zpracovatelů masa.
Zaevidováním skotu pod speciálním kódem uprchlé zvěře se zvíře ztratí z dohledu kontrolních orgánů. Maso neprohlédne veterinář a z peněz za prodané maso stát nemá nic.
„Daňový únik tu určitě je,“ dodává Pilčík.
Další cestou, jakou se z dohledu kontrolních orgánů maso ztrácelo, jsou takzvané domácí porážky. Ty ale teď řeší novela veterinárního zákona, kterou už podepsal prezident Miloš Zeman.
Úprava totiž omezuje domácí porážky maximální na tři kusy ročně. Nyní se omezení vztahovalo jen na dobytek starší 12 měsíců.
„V loňském roce bylo takto poraženo 6 500 kusů a ten trend je vzrůstající. Jsme přesvědčeni o tom, že to neskončilo jen u rodin a příbuzných, ale i ve veřejném stravování, což je velmi nebezpečné,“ dodává Pilčík s tím, že na trh se dostávalo množství zvířat a masa, které nebylo prohlédnuto a zkontrolováno.
Česko má nový veterinární zákon. Proč byl potřeba?
Jde o novelu. Jsou tam přidané věci z evropské legislativy jako například evidence a čipování psů, pravidla pro včelaře a také pravidla pro hovězí porážky. Ta podle nás byla velice široce rozkročena a chtěli jsme je omezit.
Co znamená široce rozkročena a jak se omezila?
Mluvíme o domácích porážkách. Ty jsou určené pro zemědělce, aby si pro vlastní potřebu mohli porazit zvíře. U vepřového masa není problém. Hovězí se ale eviduje a je potřeba ho odepsat ze systému. To se děje tak, že zemědělec vyplní formulář, pošle ho veterináři, ten to schválí. Dříve bylo dané, že do 12 měsíců stáří skotu můžete porazit jakékoliv množství. Od 12 měsíců do 72 měsíců to pak bylo omezeno na 3 kusy.
To omezení je mimo jiné i kvůli BSE (nemoci šílených krav).
Máme za to, že toto jsou poražené kusy, kdy veterinář toto maso nikdy neviděl. Možná neviděl nikdy ani to zvíře. V tom spatřujeme velký nepořádek. Na trh se tak dostávalo množství zvířat a masa bez kontroly. Maso, které nebylo prohlédnuto a prodávalo se ledaskde.
Ročně se v Česku porazí 200 tisíc krav.
Tedy i bez danění?
I bez danění. Ano. Nám se podařila změna – bude to omezeno na tři kusy. Tedy skutečně pro rodinu.
Kolik procent masa mohlo v systému takto mizet?
V loňském roce bylo takto poraženo 6 500 kusů a ten trend je vzrůstající. Když vezmeme, že v průměru má jedno zvíře 300 kilo masa na kosti, vynásobte si to množstvím kusů. Jsme přesvědčeni o tom, že to neskončilo jen u rodin a příbuzných, ale i ve veřejném stravování, což je velmi nebezpečné. Při migraci lidí, která dnes je, se sem dostávají různé nemoci, které jsou přenositelné na zvířata, nebo naopak ze zvířat na lidi. Toto omezení přispěje k tomu, že budou bezpečné potraviny. Jakýkoliv skandál pak totiž dopadá na všechny – i na oficiální distributory a prodejce. Všichni jsou pak poškozeni.
Jsou i další způsoby jak dát na trh maso, které neprošlo kontrolami?
Máme za to, že se zneužívá kód, kterým může zemědělec odepsat zvíře, které mu uteklo do lesa. Za posledních deset let je to více než 40 tisíc kusů. Nevím, kolik lidí v lese potkalo nějakou krávu… vzhledem k tomu je tu pravděpodobnost, že ta kráva byla poražena a rozprodána na trhu.
Tedy 4 tisíce takto odepsaných kusů ročně?
Ano. Ročně 3 až 4 tisíce.
Co je to za data?
Pod Ministerstvem zemědělství jsou orgány, které evidují veškeré vývozy, dovozy a vůbec veškerou evidenci zvířat. Tam je tento kód.
Proč s tím nikdo nic nedělá, když je evidentní, že 4 tisíce krav se ročně asi neztratí? Nedokážu na to odpovědět. Tady je daňový únik určitě.
Kolik 4 tisíce krav představují z celkové roční spotřeby?
To je malé procento. Oficiální údaje říkají, že se ročně porazí 200 tisíc kusů v Česku. Je tu 173 míst, které oficiálně poráží hovězí dobytek.
