Česká slivovice už je pro Němce drahá, říká největší výrobce

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Vizovická likérka Rudolf Jelínek má kolem sto padesáti hektarů vlastních sadů na Moravě. Zmrzlo v nich devadesát procent meruněk a až polovina švestek a třešní. Švestek má celkem sto hektarů. Něco doveze, ale celkově asi vyrobí méně ovocných destilátů. Zcela chybět mohou některé limitované edice.

Vlajkovou lodí likérky je slivovice. Švestky nakupuje i od tuzemských sadařů a ti v Čechách zmrzli kompletně. Na druhou stranu – velké firmy jako Stock, Palírna u Zeleného stromu a Liquib Blatná se běžně předzásobují, aby vyrovnaly rozdíly v úrodě. Některé firmy budou chybějící ovoce importovat.

„Bohužel v té ceně pálenek hraje větší roli spotřební daň,“ uvedl Pavel Dvořáček, ředitel likérky Rudolf Jelínek, v podcastu Seznam Zpráv Agenda. Spotřební daň od ledna vzrostla z 323 Kč na 355 Kč z litru čistého etanolu.

„Ovocné destiláty jsme letos vůbec nezdražili, protože jsou jednou z nejdražších kategorií na trhu,“ uvedl Dvořáček s tím, že ani v minulém roce se nepodařilo promítnout všechny náklady vyšroubované inflací: „Vůbec jsme nebyli schopni promítnout například cenu skla, která se v některých případech až zešestinásobila.“

Celý trh s lihovinami je podle něj v tuto chvíli obratově minimálně o dvacet procent pod loňským rokem. Vliv na to však má také předzásobení. Řada velkoobchodů totiž před koncem roku nakupovala alkohol do zásoby kvůli 10procentnímu navýšení spotřební daně od ledna. Stejně daň vzroste v příštím roce. Poslední chystané zvýšení daně o pět procent je plánováno na začátek roku 2026.

Ekonom Pavel Dvořáček, který před čtvrtstoletím vyvedl moravského výrobce destilátů ze ztráty, zažil zvýšení spotřební daně už čtyřikrát. V roce 2003, 2010, 2020 a v roce 2024. Letošek se podle něj v jednom vymyká – spotřební daň v Česku předstihla Rakousko a Německo.

„Teď můžeme za první čtyři měsíce seriózně vidět a prohlásit, že rakouský a německý zákazník z České republiky odešel a nekupuje zde alkohol,“ tvrdí. Na domácím trhu navíc podle něj lihoviny ztrácejí konkurenceschopnost vůči vínu s nulovou spotřební daní. To plánuje podle některých zdrojů a k nelibosti vinařů změnit ministerstvo financí.

„Za první měsíce jsme ve více než desetimilionové ztrátě právě s ohledem na propad meziročních tržeb a nemožnost zdražit naše výrobky. Věříme, že to doženeme v rámci roku, ale určitě si o takhle dobrých výsledcích, které byly za rok 2023, můžeme nechat jenom zdát.“

V posledním zveřejněném hospodářském roce 2022 měla likérka rekordní výnosy 615,7 milionu korun. Loni poklesly o tři procenta, tedy o téměř dvacet milionů.

Skupina R. Jelínek Group, která je největším výrobcem ovocných pálenek na světě, většinu svého objemu vyexportuje do třiceti zemí. Hlavními trhy jsou Slovensko, USA, Polsko, Německo a Bulharsko. Spojené státy se staly vůbec první zahraničním trhem pro firmu, a to už těsně po prohibici ve třicátých letech 20. století. Od roku 1999 až do minulého roku prodeje rostly. Loni se ale export příliš nedařil. Likérka po invazi na Ukrajinu ztratila také ruský trh.

Příjmy celé skupiny R. Jelínek Group ze 60 procent tvoří byznys v zahraničí včetně exportu. Skupina má také vlastní ovocné sady v Bulharsku a v jihoamerickém Chile. Švestkové sady v Bulharsku má v plánu do tří let rozšířit ze 40 na 50 hektarů. Ještě smělejší plány má v Chile, kde má připravený projekt na rozšíření sadů ze 37 na 62 hektarů. V jihoamerické zemi má zároveň vlastní výrobu prémiové hruškovice z odrůdy Williams.

„Chile vnímáme z hlediska pěstování ovoce, ale i taktéž spotřebitelského jako velice zajímavou a rozvíjející se zemi, takže tam určitě směřuje velká část našich dalších investic,“ komentoval plány.

Z investic v Česku se připravuje nový projekt solární elektrárny na střeše výrobního závodu. Dalším projektem je zvýšení destilační kapacity při zpracování ovoce. Má to být jedna z pojistek proti výkyvům počasí a klimatické změně do budoucna, která umožní navýšit zásoby na chudé roky. V přípravě je i výstavba speciální stanice, která umožní vyrábět destiláty s jinými vlastnostmi, například nižším množstvím alkoholu a metanolu pro potřeby asijských trhů, kde se v posledních letech daří.