Česká kola za milion míří do Číny. Společnost Festka tam otevírá obchod

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká kola na zakázku společnosti Festka míří do Číny. Firma se nechvalně proslulého čínského kopírování podle šéfa Michaela Mourečka nebojí.

„Technologická a řemeslná úroveň, která je potřebná k výrobě rámu, by i v Číně byla velmi drahá – oni dokáží dobře kopírovat něco, co se vyplatí vyrábět ve velkém množství. Úplně si nedovedu představit, že tam začnou realizovat zakázkovou výrobu. Pokud by jim šlo jen o značku, tak na to se o nás v běžné populaci málo ví. Myslím, že třeba čeští skláři se také nemusejí bát, že by někdo začal dělat stejné produkty, jako vznikají tady,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Festka Moureček. Navíc podle něj všechny náklady s novým obchodem jdou za lokálním čínským partnerem.

Festka nabízí kola na zakázku často v uměleckých edicích a specializované rámy v hodnotě stovek tisíc korun.

Kolik kol jste loni vyrobili a jaké jsou tržby?

Naše roční produkce se pohybuje v nižších stovkách kusů a loni jsme rostli zhruba o 10 procent. Letos nicméně budeme v provozní ztrátě. Je to způsobené tím, že jsme velmi investovali do vývoje. Příští rok totiž představíme množství novinek, třeba kombinaci karbonu a titanu a chystáme nové modely. Tržby jsou v nižších desítkách milionů, což je v podstatě v průběhu let standardní.

Na kolik vyjde jedno kolo?

Primárně prodáváme rámy a ty začínají na 150 až 300 tisících korun, pokud to není nějaká výjimka, například spolupráce s umělcem. Na rám si pak naši dealeři navěsí komponenty a postaví zákazníkovi kolo na míru. Celá kola jsou totiž jen malá část našeho byznysu.

A cena? Záleží na regionu – třeba v Latinské Americe je průměr 300 tisíc, v Asii 400 tisíc.

A v Česku?

V České republice je průměr skutečně někde na 300 tisících. U nás se totiž prodávají kola buď na té nižší cenové úrovni ,nebo naopak na té extrémně vysoké. Česko je pro nás ale zajímavý trh i proto, že právě tady jsou ty nejzajímavější realizace. My každý rok děláme žebříček deseti nejzajímavějších staveb z celého roku a pravidelně se tam dostanou tři kola z Česka.

Mluvil jste o uměleckých zakázkách, kolik jich přibližně děláte?

V letošním roce jich bude 24. Teď jsme například dělali zajímavou a náročnou zakázku pro malajský trh. Majitel je původem Číňan a kolo si nechal postavit jako oslavu svého byznysu. Příběh toho, jak se z prodejce zboží u silnice vypracoval do velkého byznysu. Jsou tam znamení zvěrokruhu, Velká čínská zeď, kde je každá cihla nakreslená ručně. Jen na designu jsme pracovali více než 100 hodin. Začátkem února si pak přijede klient z Finska pro kolo, kde jsme měli za úkol zachytit emoce opery Tosca. Pro nás je spíš než cena důležité to, jak dokážeme splnit zadání.

A za kolik to nakonec bylo?

U těchto kol je to od půl milionu do 700 tisíc. Jsou to ale kousky, které pak mohou růst v ceně a některé skutečně rostly i násobně.

Obchoduje se s takovými koly?

Teď zrovna jsme řešili jeden pojišťovací případ. Pojišťovna původně naši tezi, že kola rostou na ceně, odmítla a dala nám za zničené umělecké kolo málo. Pozvali jsme tedy soudního znalce a rám, který jsme úplně na začátku nabízeli za 80 tisíc, byl dnes ohodnocen na 160 tisíc eur a pojišťovna to také uznala.

Jaké nejdražší kolo jste kdy vyrobili?

Nejdražší bylo asi porcelánové kolo. Ve své době obletělo svět. Cenu je ale vždy potřeba vztáhnout k dané době. Velkou roli navíc hrají i komponenty. Právě u tohoto porcelánového kola lidé čekali, že bude cena výrazně vyšší, ale klient si na to dal relativně obyčejné komponenty. V tom mohl být rozdíl i 300 tisíc. Nejdražší rámy se pohybují kolem milionu.

90 procent vašich kol jde na export. Budete svou působnost v zahraničí posilovat?

O to se snažíme primárně v Asii. V únoru otevíráme první concept store v Číně. Je to kousek od Šen-čenu a vznikne tam první čínský monobrandový obchod Festka. Je to takový test, a když bude úspěšný, máme tam spolu s naším lokálním partnerem v plánu další čtyři prodejny.

Jak náročné je vstoupit na čínský trh a šlo by to bez lokálního partnera?

Veškeré investice jdou za naším partnerem. Jsme tam vlastně jako dodavatelé, kteří se starají, aby naše značka byla reprezentovaná tak, jak chceme. V případě Číny je to velká výzva. Znalost angličtiny je tam minimální, musíte mít svého tlumočníka, svůj tým lidí, který to s místním partnerem dokáže dohodnout.

Výroba bude probíhat tady, nebo v Číně?

Rozhodně v České republice. Do Číny se dodají jen komponenty. Pokud je objednáváte z USA, Japonska nebo Číny, nemá ani smysl posílat je do České republiky.

Když mluvíte o komponentech, vzpomínám si, že jste po napadení Ukrajiny měli problém s carbonem, kvůli Rusku. Jak jste to vyřešili?

Tam to bylo trošku jinak. Náš carbon je z Japonska, ale obsahuje jedno velice unikátní vlákno z Ruska, a právě to potřebujeme. To s válkou skončilo. Měli jsme ale roční zásoby a našli jiného partnera v Evropě. Okupace Ukrajiny tak nebyla pro nás takový problém, jako byl třeba covid.

Tehdy byl takový zájem, že kola nebyla?

Nebyly hlavně materiály.

Dnes je ale situace proti covidu jiná a zatímco tehdy byla kola vyprodaná, dnes někteří prodejci a dodavatelé padají do insolvence a nedaří se jim prodávat. Proč to tak je? Co se děje na trhu?

Já bych neřekl, že je cyklistický průmysl v problémech. Naopak. Díky covidu jezdí na kole mnohem víc lidí, cyklistika se těší obrovskému růstu a stává se novým golfem. Nikdy na tom nebyla tak dobře jako teď. Špatně jsou na tom ale ti hráči, kteří udělali chyby se svými skladovými zásobami a předobjednávkami, které je dnes táhnou dolů.

Z podstaty vašeho byznysu se vás to asi netýká, ale vidíte problém třeba u dodavatelů?

Primární problém je v zásobách. Tím, že vyrábíme kola jen na zakázku a dopředu je máme prodaná, se nás to netýká. Samozřejmě, jak firmy krachují, pouští na trh obrovské množství komponentů, které se na šedém trhu prodávají pod cenou. Celá řada zákazníků dá pak přednost nějakému extrémně zlevněnému kolu než nákupu u nás. Teď v podstatě úplně vypadl byznys s komponenty – to ale spíš ovlivňuje naše dealery než nás samotné.

V létě se objevily informace, že jste podle portálu Cribis, který shromažďuje informace o podnikatelích, předlužení. Jste předlužení?

Nejsme. Máme naše dluhy pouze vůči našim akcionářům a je to jejich rozhodnutí, že do firmy investují a podporují nás.

Platí, že 64 procent vašich akcií má společnost Scalatore Tomáše Berdycha, 32 procent Independent Solutions Josefa Brože a zbytek máte vy jako zakladatelé? A zůstanou ty poměry takové, nebo hledáte další investory?

To platí, ano. Necítíme žádnou potřebu to měnit. Jsme kapitálově velmi dobře zajištěni. Tato sestava nějakou dobu zůstane.

Na vašem kole se vyfotil třeba herec Orlando Bloom, kdo další je má?

No, z podstaty našeho byznysu nemůžeme o našich zákaznících mluvit. Orlando se k tomu přihlásil sám. Na našich kolech ale jezdí celá řada generálních ředitelů, máme tam mnoho lidí z Forbes 500 a často ani my sami nevíme, že prodáváme kolo někomu významnému. Oni často kola nakupují přes společníky nebo někoho, kdo se o to stará.

Nedávno se stalo, že u nás byl slavný basketbalista z NBA – my jsme ho nepoznali, ale poznal ho člověk z PPL, který nám tam zrovna přinesl balík. Ta řádka lidí je pestrá a nás samotné čas od času překvapí, kdo všechno to kolo vlastně má.

Vy jste jednu chvíli uvažovali také o sériové výrobě. To je úplně u ledu?

Tohle je spíš otázka na naše investory. Já jsem ale rád, že se trh z toho covidového hnaní se a fungování ve stylu „rychle mi něco dodejte“ vrátil do normálu a my se můžeme soustředit na zakázkovou výrobu. Já sám to jako téma teď nevidím.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.