Článek
Do poloviny července doputuje na jednání vlády roky připravovaný zákon o povinném zálohování nápojářských obalů. Když projde, vznikne pro PET lahve a plechovky podobný systém, jaký už roky funguje u piva nebo minerálek ve skle.
Za obaly všech obvyklých velikostí se mají nově platit zálohy čtyři koruny. Půjde je pak vracet v obchodech s plochou nad 50 čtverečních metrů a na čerpacích pumpách, zpět si je budou muset brát i kurýři e-shopů. Slisované materiály pak budou obchodníci prodávat nápojářům tak, aby posloužily k výrobě další generace obalů a snížil se nárok na dodávky nových surovin.
„Nejdřívější možné spuštění je půlka roku 2025 nebo začátek roku 2026,“ plánuje předkladatel, tedy ministr životního prostředí za KDU-ČSL Petr Hladík. Stoprocentní podporu zatím ve vládě ani v koalici nemá, ale věří, že do voleb zákon projde.
Po zpoplatnění obalů se jich podle Hladíka nebude tolik povalovat v přírodě. A hlavně se nebudou míchat v žlutých popelnicích s jiným plastovým odpadem. Separátní recyklační kanál má zajistit, že se zachrání víc čistého materiálu pro potravinářství. Na to sázejí i nápojářské firmy, proto zálohování podporují.
K zákonu se však v rámci legislativních příprav sešlo přes 700 připomínek, což je abnormální množství. Výhrady mají jiná ministerstva i koaliční poslanci, ale třeba i obchody nebo obce. A tak je výsledek hlasování nejistý. Na zálohování se vládní strany závazně nedohodly ani při psaní vládního programu, kde stojí jen to, že vláda záměr „zváží“.
Vyhovět všem námitkám podle Hladíka ani nebylo možné. „Valná většina z nich šla proti sobě. To znamená, byly tam připomínky, které si vlastně navzájem odporovaly,“ přibližuje ministr.
Češi zálohovat chtějí, říká Hladík
Spoléhá na to, že podle průzkumů veřejného mínění Češi zálohování spíš podporují a že existuje i dost funkčních vzorů ze zahraničí. Zálohy za plast a plechovky se vybírají už v 16 zemích Evropy. Další dvě, Rakousko a Polsko, se přidávají od příštího roku, pak systém poběží ve všech sousedních státech.
Nejčastější námitka odpůrců směřuje k tomu, že Česko už má na třídění plastů hustou síť žlutých kontejnerů. Na ně jsou napojené třídičky, kde se odpad obvykle manuálně probírá. PET i hliník se daří ve velké míře zachraňovat, protože obojí lze výhodně prodat.
Odklonění těchto dvou výnosných komodit odebere odpadářským firmám část příjmů a svoz odpadu tím pádem může být v budoucnu dražší, což je i důvod, proč proti zálohování protestují obce a jejich svaz. „Máme k novele podobné připomínky jako svaz obcí. K vypořádání všech dosud nedošlo,“ říká k zálohování mluvčí Ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka.
Podle Hladíka obce naopak na novém systému vydělají, a to díky přídělu z peněz, který budou nápojáři odvádět za odebranou surovinu do zálohovacího systému. Na ten bude dohlížet státem řízený operátor podobně jako třeba na Slovensku. Z výnosů operátora se mají hradit i nově vzniklé náklady obchodníků. Ti zálohování také rozporují s argumentem, že jim přibude starost navíc a že nechtějí suplovat funkci sběrných dvorů.
Podle Hladíka jsou však stížnosti obchodníků přehnané. Výběr lahví od zákazníků má probíhat přes nový typ automatů, které dokážou pobrat různé typy lahví i plechovek včetně skla, takže nebudou přibývat nové linky. Obchody se pak jen budou muset postarat o vybranou surovinu. Za to, a za pořízení nových sběrných automatů, budou také dostávat zaplaceno od operátora. Za výběr pivních lahví dnes takto nedostávají nic a náklady si musí vyřešit s pivovary.
Zálohování není konkurence pro kontejnery
Zálohování nemá podle Hladíka konkurovat žlutým kontejnerům, ale má fungovat jako jejich doplněk. „Aby ze staré petky byla nová,“ přibližuje ministr svůj záměr – s tím, že ze žlutých kontejnerů kvůli znečištění směřuje zpět k nápojářům jen část a naopak velká část končí na skládkách nebo ve spalovnách.
U hliníkových plechovek se dnes daří v Česku zrecyklovat jen každou třetí, což je podle Hladíka tristní výsledek, vedoucí k zbytečné výrobě dalších surovin. „Jenom si představme, že neustále těžíme tuny a tuny hliníku, ty velmi složitě zpracováváme s obrovskou energetickou náročností, abychom z nich vyrobili plechovku, a tu potom někam zahodíme,“ upozorňuje ministr.
„Dělám všechno pro to, aby to bylo schválené v tomto volebním období,“ dodal na otázku, jaké šance zákonu dává. Podle Hladíka norma projde, ale pravděpodobnost přijetí nechtěl číselně určovat.
Možnost, že u některých politiků může norma narazit kvůli sílícímu odporu k dalším zeleným regulacím všeho druhu, si ministr nepřipouští. Recyklace materiálů má podle něj u veřejnosti podporu.
„Nemusím vyrábět novou plechovku, ale vyrobím plechovku z té staré. Tak je to přece šetrnější pro přírodu i levnější pro zákazníka. Dává to vlastně normální selský rozum,“ míní ministr.
