Článek
Na konci června si v oblíbeném „penzijku“ spořilo na penzi celkem 4 324 136 účastníků, tedy Čechů, kteří myslí na své stáří. Celkem 2,6 milionu lidí zůstává ve starých „transformovaných“ penzijních fondech a 1,7 milionu Čechů je aktuálně v účastnických fondech.
Druhy penzijních fondů v Česku
Transformované fondy – vznikly z původních penzijních fondů, přičemž jsou u nich zachovány podmínky platné při založení, tj. záruka nezáporného zhodnocení, státní příspěvky, příspěvky od zaměstnavatele a možnost jednorázového vyrovnání či výsluhové penze. V transformovaném fondu jsou uloženy prostředky klientů, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění do konce roku 2012. Do fondu tedy již nelze vstupovat.
Účastnické fondy – jsou nově vzniklé fondy, které představují jedinou možnost spoření pro nově uzavírané smlouvy. K těmto fondům také patří příspěvky od státu či zaměstnavatelů a daňové úlevy, ale není garantováno nezáporné zhodnocení finančních výnosů. Tyto fondy sice nabízejí širší možnosti zhodnocení prostředků, ale i větší riziko, proto mají povinnost nabízet také konzervativní možnosti spoření.
Oba druhy fondů patří do III. pilíře důchodového systému.
Podmínky spoření se mají podle návrhu ministra financí od půlky příštího roku změnit. Státní příspěvky budou vyšší, dosáhne na ně ale jen ten, kdo si na penzi přispívá nejméně pětistovkou, dosud to bylo jen 300 korun. Zároveň ministr práce Marian Jurečka mluví o tom, že by se naspořené peníze měly napříště vybírat formou renty, nikoli naráz, všechny peníze najednou.
Exodus z penzijních fondů avizované změny zatím nespustily, lidé, kteří mohou, si ale častěji vklady vybírají. „Exodus se tomu určitě nedá říkat. V posledním tři čtvrtě roce jsme zaznamenali zvýšené výběry, a to zejména u klientů, kteří mají splněné podmínky pro výběr, takže jsou to věkové kategorie 65–70 let. Po těch vyjádřeních, že se bude moct třeba vybírat jenom rentou, u lidí panuje nejistota,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys Aleš Poklop, předseda Asociace penzijního spoření.
Trojnásobek výběrů
„U naší penzijní společnosti se výběry zvedly zhruba na trojnásobek,“ upřesnil Poklop, který je předsedou představenstva Penzijní společnosti České spořitelny. „My se snažíme stávající účastníky i budoucí klienty ujišťovat v tom, že nic není doposud schváleno, byť je to předloženo Poslanecké sněmovně, a do doby schválení je důležité nepanikařit a zbytečně spoření nevybírat. A naopak si myslím, že je příležitost uzavírat si smlouvy ještě za stávajících podmínek,“ dodává.
V současnosti totiž Češi „penzijko“ po splnění všech podmínek často vyberou najednou. A utratí je na jiné účely, než je zajištění ve stáří. Proto mluví ministr Marian Jurečka o tom, že by lidé z důchodového spoření povinně pobírali pravidelnou rentu. Kdo by chtěl naspořené peníze naráz, přišel by o státní příspěvky.
„Já jsem přesvědčený, že renta je dobrá věc. Postupné čerpání je vlastně přilepšení k měsíční penzi ze státního systému. V tom stávajícím návrhu sice renta zatím není, ale předpokládáme, že tam po nějakém pozměňovacím zákonu v Poslanecké sněmovně bude,“ avizuje Aleš Poklop.
Stát chce nově podpořit i ty, kteří investují do akcií, dluhopisů i dalších instrumentů. A to prostřednictvím dlouhodobého investičního produktu, zkráceně DIP. Peníze, které do investic na stáří naposílají, si budou podle návrhu moci odečíst z daní. V rámci nového tzv. dlouhodobého investičního produktu, zkráceně DIP, si budou moci daňový základ snížit až o 48 tisíc za rok.
Co ale penzijním fondům vadí, je to, že u chystaného DIP žádné takové omezení způsobu, jak si rentu vybrat, nebude. Lidé si budou moci investované peníze vybrat naráz. „Stát se chystá sankcionovat jeden produkt ze spektra produktů spoření na stáří, a to penzijní spoření. Vůbec se nemluví o tom, že by byla navržena renta u toho nového produktu, u DIPu, což je naprosto špatně.“
Bude DIP málo regulovaný?
Penzijní spoření i dlouhodobý produkt se ale budou lišit i v míře podpory od státu. Příspěvky do obou produktů až do výše 48 tisíc korun ročně si budou moci lidé odečíst z daní. Ale státní příspěvek zůstane jen „penzijku“, u DIP se žádný neplánuje.
U státního příspěvku na důchodové spoření počítá vláda se změnami. Nově chce přispívat střadatelům už od úložky 500 Kč měsíčně, dosud stačilo odkládat tři stovky za měsíc. Současně ale vláda počítá s navýšením toho státního příspěvku na 100 až 340 Kč, doteď to bylo 90 až 230.
To Asociace penzijních společností vítá, lidé podle Poklopa dostanou motivaci odkládat si víc peněz. Z vlastní zkušenosti ví, že si na penzi ve fondech dávají stranou jen mezi osmi stovkami až tisícovkou měsíčně z vlastních zdrojů. S příspěvkem zaměstnavatele jim do fondů za měsíc odejdou zhruba tři tisíce.
Konkurence se nebojíme
Podle Poklopa je to adekvátní částka, aby člověk dosáhl na maximální podporu od státu. S novými podmínkami ale bude třeba úložku zdvojnásobit. „Aby účastník spoření využil maximální státní podporu, což je státní příspěvek a daňové úlevy, tak musí za dnešních podmínek spořit 3000 Kč. S nově navrženou hranicí daňových úlev do výše 48 000 Kč, musí člověk spořit 6000, aby to využil na maximum.“
Lidem s nízkými příjmy radí šéf asociace „penzijek“ začít s úsporami co nejdříve. „Pokud začnu s nástupem do prvního zaměstnání, tak si mohu dovolit spořit 500 Kč. Já osobně jsem začínal se dvěma stovkami, když ten systém spatřil světlo světa, někdy v roce 1995. Vypěstovaná disciplína pak při posunu v kariéře umožní ukládat víc, důležité je ale začít včas,“ radí Poklop.
Dlouhodobý investiční produkt by mohl na trh zabezpečení na penzi přinést svěží vítr. Penzijní spoření totiž zabezpečuje jen devět institucí. Výnosy z „penzijka“ navíc v mezinárodním srovnání nepatří k nejvyšším. Poklop se ale neobává, že by jim DIP odsál klienty: „Konkurence se v žádném případě nebojíme.“
Naopak má za to, že společnosti, které budou DIP nabízet, podléhají příliš slabé regulaci. „Ten produkt může distribuovat v uvozovkách kdokoli. Dnešní penzijní společnosti jsou hodně striktně a hodně silně regulované a kontrolované Českou národní bankou, spousta těch subjektů, které DIP budou distribuovat, tady tu regulaci ani tu kontrolu Českou národní bankou mít nebude,“ řekl.
Česká národní banka takový pohled odmítá, DIP bude jakožto investiční služba dobře regulována, uvádí za ČNB Denisa Všetíčková z tiskového oddělení: „Nelze říci, že by DIP nebyl regulován. Dohledu ČNB by dle aktuálního návrhu poskytovatelé DIP také podléhali. DIP by totiž nebyl samostatně dohlíženým produktem, ale dohledu bude podléhat poskytování finančních služeb ve vztahu k podkladovým aktivům. Přičemž zejména investiční služby spojené s cennými papíry jsou regulovány velmi podrobně.“
Druhou část rozhovoru, kde se věnujeme výkonnosti penzijních fondů a poplatkům, publikujeme v příštích dnech.
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
