Článek
Společnost Semix Pluso původně vznikla jako malé pekařství. Dnes své výrobky vyváží do 35 zemí světa, má tržby přes 600 milionů korun a kromě směsí pro pekaře, celozrnných cereálií a výrobků pro vegany je také největším českým zpracovatelem máku. Zaměřuje se hlavně na bio, jenže právě tady Češi teď šetří a šlápli nejvíc na brzdu.
Bioprodukce ze Semixu tak míří převážně do zahraničí. „Bio je v České republice opravdu popelka. Jsme trošku nešťastní z toho, že je podpora bioprodukce tak nízká,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys spolumajitel firmy Michal Čižmár s tím, že v Česku se bio na celkové spotřebě potravin podílí jen zhruba 1,7 procenta. „V Německu je to už pět procent, ve Skandinávii až 10 procent. Máme co dohánět,“ dodává Čižmár.
A jestliže tato čísla platila v „klidných dobách“, v době, kdy Češi v obchodě zvažují každou korunu, jdou ještě níž. Důvodem je fakt, že bio je standardně výrazně dražší než klasické potraviny.
Podle Čižmára je to dáno velikostí trhu. „Když se podíváme do Německa, máte tam 80 milionů případných spotřebitelů. Ta síla je daleko větší, a pokud z takového koše někdo bere pět procent, je to už byznys, který dává smysl. V Česku jsme průkopníci,“ dodává Čižmár.
Průměrná roční útrata za biopotraviny činí v Evropské unii 102 eur na osobu, tedy asi 2400 korun. V Česku je to 22 eur, asi 520 korun. Přibližně 65 procent populace v tuzemsku biopotraviny vůbec nenakupuje.
Bio potraviny
Na konci roku 2021 bylo podle dat České technologické platformy pro ekologické zemědělství v České republice registrováno 944 výrobců biopotravin, což oproti roku 2020 představuje nárůst o 9,1 %. Celkový obrat výrobců biopotravin v roce 2021 dosáhl 5,418 miliard korun. Na zdravou stravu sází například tyto firmy:
Emco
Semix Pluso
Mesaverde
Sunfood
Sonnentor
Teď se kvůli rostoucím cenám bio a ekologických potravin obecně propadají ještě víc a podle Čižmára se v českých řetězcích stávají téměř neprodejné.
Tak míří za hranice. Celkem čeští výrobci podle dat České technologické platformy pro ekologické zemědělství vyvezli do zahraničí biopotraviny za přibližně 2,8 miliardy korun.
Současnou dobu přirovnává šéf Semixu ke krizi v roce 2008 a 2009. „Bylo to něco podobného, ale tehdy to netrvalo tak dlouho,“ říká Čižmár s tím, že pokud jde o aktuální ceny, nemyslí si, že zdražování skončilo.
„Ještě to nějakou chvíli potrvá. Je tady plno zemědělců, ale i potravinářů, kterým letos končí fixace, kteří měli své zásoby surovin, hnojiv či chemikálií za starou cenu, ale teď už ji kupují za novou a teprve se to začne projevovat. Myslím si, že k nějakému posunu ještě dojde.“
Stovky hektarů půdy firma neobdělává
Suroviny se společnost snaží kupovat převážně v Česku, a i když sama vlastní desítky hektarů půdy, ty neobdělává a nic na nich nepěstuje.
„Chceme, abychom to, co si z přírody bereme, do přírody i vrátili. Aby nás naši zákazníci i partneři vnímali jako firmu, která je ekologická. Nejprve jsme si pořídili stepní lokalitu Lom u Olomouce, následně rumiště nedaleko Opavy, které jsme přebudovali na tůně pro obojživelníky. Největší akce, do které jsme se pustili, jsou pak Kozmické ptačí louky. Ta bude mít za chvíli 80 hektarů, je to významná oblast, kde se sdružuje více než sto druhů ptáků,“ popisuje Čižmár s tím, že ani v současné době, kdy suroviny chybí, neuvažuje o tom, že by pozemky změnily využití.
Firma zaměstnává 220 lidí a své stavy by chtěla rozšířit, ale zaměstnanci jí chybí.
„My se jako stát chlubíme nízkou mírou nezaměstnanosti, ale myslím si, že se v tomto případě není čím chlubit. Ekonomika by těch lidí mohla mít víc, ale kde jsou, to nevím. Když se podíváte na zemědělství, které mělo kdysi statisíce zaměstnanců, v současné chvíli tam pracuje něco kolem 60 tisíc lidí. Kolik je ale vládních úředníků a lidí v nejrůznějších organizacích, které jsou vytvořeny za účelem kontroly, dohlížení.“
