Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. Může za to Bohemia Energy, říká Síkela

Podle indexu HEPI, který srovnává ceny v evropských metropolích, platí Pražané za elektřinu dlouhodobě nejvyšší ceny v Evropě. Alespoň pokud cenu vztáhneme k místní úrovni příjmů.

Zatímco české domácnosti přišla kilowatthodina elektřiny počátkem prosince v přepočtu na paritu kupní síly na 68,20 eurocentu, Italy jen na 53,71 eurocentu a sousední Němci platili jen 46,60 eurocentu za kWh. Uvádí to poslední měsíční zpráva indexu HEPI, který tvoří poradenské společnosti Vaasa ETT z Finska, E-Control z Německa a maďarský regulátor MEKH.

Česká metropole má ale dražší elektřinu než Berlín i v absolutních číslech, bez ohledu na výši příjmů. Začátkem prosince platili Pražané za kilowatthodinu v průměru o 1,8 eurocentu víc než bohatší Berlíňané. Jak je to možné a co se s tím dá dělat?

Nabízíme vám druhou část rozhovoru s ministrem Jozefem Síkelou (STAN), který je ve vládě zodpovědný za energetiku, jehož úřad připravuje novou Státní energetickou koncepci a podílí se na evropské debatě o přestavbě krizí otřeseného trhu. (První část rozhovoru jsme publikovali ve čtvrtek 12. 1.)

Proč je elektřina pro české spotřebitele nejdražší v Evropě?

Myslím, že je to způsobené tím, jak je nastaven trh, který byl kompletně liberalizován. A je otázka, do jaké míry my s tímto nastavením trhu něco dělat chceme.

Pokud máme elektřinu nejdražší, tak jen v paritě kupní síly. Nemáme tak vysoké průměrné mzdy jako Německo nebo Belgie. Energie je komodita. Komodity mají bez ohledu na to, kde se s nimi obchoduje, přibližně stejnou cenu. To tak prostě je.

Neukázala energetická krize, že je třeba to změnit?

Samozřejmě každá krize vyvolává nové regulace, většinou ale přicházejí se zpožděním. Když jsme přebírali vládu od Andreje Babiše, bylo Česko v ultimativní závislosti na Rusku. Stoprocentně závislé v dodávkách jaderného paliva, na 99 procent v plynu, víc než na 50 procentech v ropě. Nebyla k dispozici žádná infrastruktura, žádné zásobníky, žádný státní obchodník, nic. Takže do určité míry za tím problémem u nás je chování obchodníků, do určité míry závislost na ruském plynu a ruských komoditách.

Do velké míry k němu ale přispěl i pád skupiny Bohemia Energy ještě za minulé vlády (v říjnu 2021, těsně po parlamentních volbách – pozn. red.). Vláda jej neřešila, možná si ho ani nevšimla (Babišova vláda v reakci na krach Bohemia Energy na listopad a prosinec 2021 zrušila DPH na elektřinu a plyn, zároveň navrhla toto zrušení na celý rok 2022, nová Fialova vláda návrh odmítla – pozn. red.). To vedlo k tomu, že důsledky ruského zneužívání energetiky jako zbraně se u nás projevily dřív a ještě ve větší míře než v jiných zemích.

Předloňský pád Bohemia Energy má tedy na svědomí, že máme stále nejdražší elektřinu?

Abych to vysvětlil: Obchodníci standardně nakupují energie pro své zákazníky s předstihem, nakoupené množství se samozřejmě odvíjí od počtu jejich zákazníků. Na podzim 2021 měli obchodníci nakoupené zásoby za tehdejší nízké ceny. Když spadlo skoro milion zákazníků Bohemia Energy do režimu dodavatele poslední instance, museli tito zákazníci dostat nové smlouvy a vlastně tak vykoupili velkou část dopředu levně nakoupených energií.

Obchodníci pak museli mnohem dřív a mnohem víc nakupovat za vysoké ceny, způsobené ruskou strategií. Důsledky ruské války tak Češi pocítili mnohem dřív než zbytek Evropy.

Pořád platí, že se české ceny odvíjejí především od cen na německém trhu?

Ukazuje se, že je iluze, že vysoké ceny u nás byly způsobené pouze Německem. Německo podrželo Francii v době, kdy jí vypadla půlka jaderných reaktorů, což hnalo nahoru ceny elektřiny v celé Evropě, nejenom u nás. Dnes Německo přispívá k tomu, že ceny elektřiny díky jejich velké kapacitě offshorových větrných elektráren a díky tomu, že fouká, v Evropě výrazně klesly.

V Česku ale pořád máme ceny vyšší než v Německu, i když v průměru vyrábíme elektřinu s nižšími náklady…

Ona to ale není tak úplně pravda. Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny nyní vede k tomu, že v Německu je naopak spotová cena elektřiny velmi nízká, nebo dokonce i záporná.

Ale dáno je to především tím, že jsme měli naprosto jiný průběh náběhu krize právě v tom, že těsně před tím, než vypukla, se vyprodala veškerá dopředu nakoupená levná energie, protože se muselo vyřešit skoro milion zákazníků Bohemia Energy u dodavatelů poslední instance.

Když jsme se na toto téma dostali, vznesl jste řečnickou otázku, do jaké míry s tím chceme něco dělat. Podle vás není třeba způsob obchodování s energiemi zásadně řešit?

Samozřejmě že s tím něco dělat chceme a děláme. Zavedli jsme strop cen energií pro domácnosti i firmy a intenzivně pracujeme na zbavení se energetické závislosti na Rusku. Ale měli bychom se vyhnout tomu, co je vždycky důsledkem jakékoliv krize - přeregulaci.

Poslední velká krize vedla k nadměrné regulaci bankovního sektoru, která se v konečném důsledku stala kontraproduktivní. A já tvrdím, že musíme do určité míry zachovat tržní mechanismy v tom, že budou účastníci trhu – výrobci a dodavatelé – mezi sebou soutěžit a zápasit o klienty. To je jediná cesta, jak zachovat, že ceny nebudou vyšší, než je nezbytně nutné. Protože zákazník se ve finále rozhoduje na základě ceny a na základě kvality služeb, které dostává. Cena energií klesá, v Česku půjdou také střednědobě dolů.

Takže nebude třeba dál držet cenové stropy a není třeba dělat žádné zásahy do fungování energetických trhů?

Krize nám do určité míry pomohla v tom, že musíme rychle řešit některé dosud neřešené věci, hlavně energetickou účinnost a úspory. Jsme v těchto parametrech na chvostu Evropy. Za to si můžeme sami, to nezpůsobilo žádné Německo, žádný Green Deal. To způsobil naprosto ignorující přístup ze strany minulých vlád a do určité míry i ze strany dodavatelů i výrobců.

Co máte na mysli?

Máme o 20 procent vyšší energetickou spotřebu domácností, než je evropský průměr. Největší roli v tom hraje vytápění. Ve spotřebě na vytápění jsme třetí v Evropě, přitom nejsme třetí nejchladnější zemí. Máme prostě takový zvyk.

Energie byly levné, nikoho nezajímaly, každý je bral jako samozřejmost. Ale co je zadarmo, to je bezcenné, co je levné, tím se plýtvá. Krize nám do určité míry může pomoci v tom, abychom splnili závazky, které jsme v rámci energetických úspor na sebe vzali a které dlouhodobě neplníme. Hrozí nám za to pokuty, hrozí nám za to postih za porušení evropského práva. Řešíme dlouholetý problém tím, že se těmto tématům budeme teď věnovat. Doba se změnila.

Podle vás evropský trh s elektřinou zásadní úpravy nepotřebuje. Přitom ale už v září slíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová „hlubokou celkovou reformu trhu s energiemi“. Co si pod tím představit?

Liberalizovaný trh fungoval 15 let téměř bez problémů. Pak ale přišla utajovaná příprava na válku ze strany Ruské federace a potom válka. Ukázalo se, že trh na tuto situaci není připraven. Určité korekce bylo potřeba udělat.

My jsme se vydali správným směrem ve smyslu rychlých opatření. Evropská unie uzavřela dohody o energetických úsporách, o společných nákupech a dynamickém stropu ceny plynu a tak dál. Potřebujeme ještě určitou korekci fungování trhu. Předpokládám, že první návrh bude na stole někdy v prvním kvartále tohoto roku. Ale myslím, že diskuse, jak zásadní ty změny mají být, bude dlouhá a složitá.

Jakou pozici v debatě o změně energetického trhu Česko má? Co navrhujete?

Jaká bude pozice České republiky, to zatím nevím. Ale můžeme se bavit o mém soukromém pohledu.

Celá Evropa se v jednu chvíli upnula k takzvanému decouplingu (zastropování ceny plynu určeného pro výrobu elektřiny, drahý plyn by pak nezvedal její cenu – pozn. red.). Bylo to v době, kdy byl nedostatek plynu a kdy byl drahý. Navíc došlo k výpadku francouzského jádra, kvůli nedostatku vody nejely hydroelektrárny dokonce ani ve Skandinávii, byl nedostatek elektřiny, muselo se aktivovat víc uhelných a plynových elektráren. Proto mnozí navrhovali, pojďme oddělit cenu elektřiny od plynu.

Já si dnes nemyslím, že řešení je jenom v tom. Budeme se muset zamyslet, jestli se má za energie platit při objednávce, nebo při clearingu (vypořádání obchodu). Jak bude fungovat takzvaný merit order – koncept, při kterém poslední nejdražší kilowatthodina dodávaná na trhu určuje cenu veškeré elektřiny. Jestli by nebyly rozumnější jiné cesty.

Dále budeme muset zohlednit to, že v Evropě přestane dominovat potrubní plyn, že hlavní komoditou na plynovém trhu bude s největší pravděpodobností zkapalněný plyn LNG. Musíme nastavit mechanismy, aby lépe fungoval trh se zkapalněným plynem.

Jde o výstavbu terminálů na zplyňování LNG a jejich napojení na plynovody?

Je to samozřejmě otázka infrastruktury. Celý systém byl stavěn na jiný směr, musíme přepravní cesty otočit a odstranit úzká hrdla. V tuto chvíli například má největší kapacity na LNG Španělsko, ale my plyn pak neumíme dostat dál na sever.

Kromě infrastruktury je nutné přenastavení cenových indexů, které byly stavěny na jinou dobu. Já bych ale rád, kdyby do té diskuze byly zapojeny renomované instituce, jako je Evropská agentura pro spolupráci energetických regulátorů nebo Mezinárodní energetická agentura.

Myslím, že ta diskuze bude složitá, budou v ní dominovat názory „nedělejme revoluci, ale evoluci“, protože nejvýznamnější roli při energetické krizi sehrála válka. Ale na druhé straně určitě budou zaznívat požadavky na radikální změny.

Vysoké ceny energií způsobila kromě války také evropská dekarbonizační opatření. Tedy drahé povolenky, odstavování jaderných a uhelných elektráren v některých zemích. Souhlasíte?

Je to jeden z panujících názorů, ale když se podíváte na odpojené kapacity v Německu, tak ty byly mnohem menší než výpadky ve Francii z titulu zanedbání údržby jaderných elektráren. Z trhu tak vypadla výroba, která ve špičkách odpovídá kombinované výrobě v Česku a na Slovensku dohromady. Toto když z trhu vypadne, tak to prostě chybí.

Němci se rozhodli nahradit fosilní zdroje obnovitelnými. Samozřejmě udělali chybu, ale stejnou, kterou jsme udělali i my: A to byla ohromná závislost na levném plynu z Ruska. Němci si tu chybu přiznali a dělají vše pro to, aby si ji odpracovali.

Němci ale mají na hašení následků krize na rozdíl od nás mnohem větší finanční zdroje, proto na české spotřebitele dopadá krize bolestněji než na ně.

Musíme zohlednit, že velká část pomoci, kterou Němci do své ekonomiky nalili, šla i na podržení velkých energetických firem, jako je Uniper (klíčový dovozce ruského plynu do Evropy – pozn. red.). Tam se bavíme v miliardách eur. Uniper byl zestátněn, aby mohl dál plnit kontrakty, které měl nasmlouvané i s českými odběrateli.

Jak se díváte na systém emisních povolenek, jejichž zdražováním růst cen energií předloni začal?

Je otázka, jestli když Rusko přebytečný plyn buď vypouští do vzduchu, anebo ho pálí, má smysl diskuze o tom, jestli povolenky ano, nebo ne. Já bych neměl problém s tím, je na rok vypnout. Ale uvědomme si, že povolenka je také základním nástrojem na financování zelené tranzice, jejímž základem je vybudování energetiky, která bude mnohem bezpečnější než ta současná – bude úspornější a bude více stát na lokálních zdrojích, ne na plynu z Ruska. Česko z titulu povolenek dostane 850 miliard na různé podpory, které bude moci použít.

Před pár měsíci jste slibovali zřídit státního obchodníka s energiemi. Podobně to funguje řadu let ve Francii, kde stát odkupuje část produkce jaderných elektráren a dodává ji levněji zranitelným zákazníkům. Počítáte s tím, že by se část levně vyráběné české elektřiny vykupovala pro české spotřebitele?

Nejde jen o elektřinu, ale i plyn. Moje představa je, že státní obchodník by měl zajistit nákup energií, protože do určité míry může pracovat s úplně jinou marží než klasické komerční firmy.

Nemusí se hnát za nejvyšší ziskem, jak je k tomu povinen například polosoukromý ČEZ?

Ze zkušeností vím, že jako vláda umíte dosáhnout lepších cen. Je na tom založena i myšlenka společných evropských nákupů plynu. Tohoto postupu bych rád využil v případě státního obchodníka. A počítám s tím, že by měl primárně zajišťovat energie pro subjekty veřejných služeb, například pro nemocnice, školy, kulturní zařízení. Pro nejvíce zranitelné subjekty. Pro ty napojené stejně na státní rozpočet, plus, řekněme, i určitou ohroženou část obyvatelstva.

U nákupů plynu stejně bude stát muset našim velkým obchodníkům otevřít dveře do některých teritorií, se státním obchodníkem by to bylo jednodušší. Takže jsem pro to, aby část trhu, napojená na státní rozpočet, přešla pod státního obchodníka. Samozřejmě, že ti, kteří budou chtít a umět nakupovat levněji a lépe, to budou moci svobodně dělat.

Bude státním obchodníkem státní společnost Prisco, jak jste původně plánovali?

Ne, jdeme jinou cestou. Teď primárně mluvím o plynu, protože ten musíme dovézt, neumíme ho vyrobit sami. Byl bych rád, kdyby se už na příští sezónu nakupoval touto formou. Ale víc k tomu teď neřeknu, nerad komentuji věci ve stadiu příprav.

O státních nákupech elektřiny pro citlivé zákazníky zatím neuvažujete?

Elektřina je menší problém, protože většinu elektřiny si vyrábíme. Ale většinu jí vyrobí ČEZ, který není povinen ji státu prodávat za nižší než tržní cenu. Všechno je otázka dohod. Je ale potřeba si uvědomit, že ČEZ nepatří jen státu, podíl zde mají také minoritní akcionáři.