Článek
Aspire11 založili investor Pavel Mucha a spolumajitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec s ambicí dostat část penzijních úspor lidí do oblasti investic, na které běžní střadatelé dosud téměř nedosáhli - rychle rostoucích technologických firem na neveřejných trzích.
V prvních pěti letech chtějí postupně investovat půl miliardy eur. V prvním roce své existence proinvestovala Aspire11 už sto milionů eur, uvedli v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Mucha a Borkovec.
První peníze získává Aspire11 prostřednictvím alternativního účastnického fondu penzijní společnosti Rentea ze skupiny Partners. Po roce fungování už mají lidé v tomto fondu zainvestováno zhruba šest miliard korun, tedy téměř třetinu všech peněz, které Rentea spravuje v účastnických fondech, řekl Borkovec.
Když se řekne technologický vítěz posledních let, většina lidí si vybaví firmy jako OpenAI, SpaceX nebo Revolut. Zakladatelé platformy přitom tvrdí, že čeští ani evropští střadatelé na penzi na úspěchu těchto firem skoro nevydělávají. Většina úspor lidí na penzi totiž stále končí v konzervativních aktivech.
Přijďte na živé natáčení podcastu Ve vatě s ekonomem Dominikem Stroukalem a investorem Václavem Dejčmarem.
„Nejsou vhodně zainvestovány. Už jenom tím složením tříd aktiv je strašně velká část peněz investována konzervativně, ať už jsou to státní dluhopisy nebo dluhopisy firem nebo obecně dluhopisové fondy. To je to špatné,“ říká Petr Borkovec. A dodává, že pokud fondy dlouhodobě vydělávají jen několik procent ročně, lidé mají menší ochotu odkládat si více peněz.
Pár procent navíc znamená miliony na penzi
Pavel Mucha upozorňuje, že české penzijní fondy zaostávají za světovou špičkou. „Dlouhodobě se výkonnost kanadských, australských, amerických penzijních fondů pohybuje okolo sedmi procent ročně. Když se podíváte na české penzijní fondy, tak budete podle typu někde mezi 1,5 a třeba 4,5 procenta.“
Na první pohled se rozdíl několika málo procent nemusí zdát dramatický. V horizontu třiceti let to ale podle něj znamená značný rozdíl, někdy i v řádu milionů korun.
Největší výnosy vznikají ještě před vstupem na burzu
Právě proto chce Aspire11 investovat tam, kam se evropské penzijní fondy zatím téměř nevydávají: do rychle rostoucích technologických firem, které ještě nejsou na burze.
Podle Pavla Muchy se za posledních patnáct let zásadně změnil způsob, jakým technologické firmy rostou. Díky internetu dnes mohou rychle získat miliony zákazníků po celém světě a zároveň mají dost soukromých investorů, kteří financují jejich další růst. Na burzu proto vůbec nespěchají.
Aspire11 proto investuje do společností jako finanční technologický gigant Revolut, internetové tržiště Vinted nebo softwarová společnost Databricks ještě před jejich případným vstupem na burzu.
Peníze rozděluje do dvou směrů. Část prostředků investuje prostřednictvím venture kapitálových fondů do začínajících technologických firem, za zbytek nakupuje podíly v už etablovaných, ale stále rychle rostoucích soukromých společnostech.
Oba přístupy se doplňují. Fond může firmy sledovat od prvních investic až do chvíle, kdy se z nich stanou miliardové společnosti. Nově tuto druhou část strategie vede Zaya Kadyrova, která dříve působila v jednom z největších světových penzijních fondů Ontario Teachers'.
Patří peníze na penzi do Revolutu?
Právě otázka rizika je nejčastější výhradou vůči tomu, aby úspory na penzi směřovaly na neveřejné trhy. Podle Pavla Muchy je ale představa, že Aspire11 sází na začínající startupy, zavádějící. Nejde podle něj o malé firmy sídlící doslova v garáži. Fond vstupuje do firem, které už vydělávají miliardy, jsou ziskové a působí po celém světě.
Jako příklad uvádí Revolut, jeho tempo růstu přirovnává k českému bankovnímu trhu. „Kdybych měl nějak bulvárně připodobnit rychlost růstu firmy jako Revolut, tak ona každý kvartál přidá jednu Českou spořitelnu. Bavíme se o firmě, jejíž profit je na úrovni 40 až 50 procent jejích tržeb.“
Ani Petr Borkovec si nemyslí, že jsou neveřejné trhy ze své podstaty rizikovější než veřejně obchodované akcie. Podle něj je hlavní rozdíl jinde. Peníze v těchto investicích zůstávají uvázané mnohem déle.
U akcií Applu nebo ČEZ může investor svůj podíl prodat během několika sekund. To u private equity nejde. Když fond koupí podíl třeba v Revolutu, peníze tam zůstávají vázané často pět až deset let. Právě za to, že se investor vzdává možnosti s nimi kdykoli disponovat, podle Borkovce získává vyšší očekávaný výnos.
Do pár let dvě miliardy eur
Aspire11 navíc podle zakladatelů nestaví na několika odvážných sázkách. Investiční tým průběžně analyzuje desítky společností po celém světě, ale do portfolia se dostane jen zlomek z nich.
Platforma zatím investuje penzijní kapitál klientů Rentea, už nyní ale jedná i s dalšími penzijními společnostmi. Zakladatelé tvrdí, že budovat vlastní globální investiční týmy by pro jednotlivé penzijní fondy bylo neefektivní. Aspire11 proto chtějí rozvíjet jako společnou platformu, která by mohla obsluhovat víc institucí najednou.
Tomu odpovídají i jejich ambice. Původní pětiletý plán počítá s investováním půl miliardy eur, dlouhodobě ale míří výrazně výš. „Za pět let bych chtěl, abychom se bavili o dvou miliardách eur,“ nastínil Pavel Mucha.
